V minulých týdnech mediálním světem otřásly zprávy o tom, že USA odposlouchává své spojence i nepřátele. Upřímně, vůbec se tomu nedivím. Pokud USA něco opravdu umí, je to jejich Velký Bratr (dle soutěže založené na sledování skupiny lidí skrytými kamerami) – tedy odposlouchávat, špiclovat, sledovat a krást myšlenky a informace. Ačkoliv Amerika je nejhlasitější v upozorňování na to, jak jsou její volby či jiné důležité politické akty narušovány a ovlivňovány kybernetickými či hackerskými útoky a dezinformacemi, byla to ona, kdo s touto metodou moderního boje a ovlivňování světa přišel. Prakticky tedy jde o navracející se bumerang.
Zprávy o tom, že USA odposlouchávala hlavy evropské unie, vedoucí představitele evropských zemí a další politicky, ekonomicky či vojensky důležité osoby dnes už nikoho nepřekvapí. Špionáž se dnes stala samozřejmou součástí mezinárodní »spolupráce«. Respektive kontroly aktivit přátel i nepřátel. Mimo zájem amerických špionů nezůstává vedle Evropy ani další ekonomičtí lídři. Například Čínské národní středisko pro nouzovou reakci na počítačové viry a čínská společnost pro kybernetickou bezpečnost Qihoo 360 Technology Co. Ltd. přinesly informaci o tom, že Čína čelí pravidelným kybernetickým útokům, a to nástroji užívanými CIA již od roku 2011. A jejich aktivita nepolevuje. A co CIA sleduje? Zejména klíčovou informační infrastrukturu v zemi, letecký sektor, vědecké výzkumné ústavy, ropný průmysl, technologické společnosti a v neposlední řadě také vládní agentury.
Dlouhé prsty CIA
Ovšem nástroj, kterým to dělá, je typický speciálně pro americkou špionáž. Ta využívá tzv. »zero day«, což je označení útoku nebo hrozby, která se v počítači snaží využít zranitelnosti používaného softwaru, která není ještě obecně známá (programátor či výrobce o ní neví), nebo pro ni dosud neexistuje obrana. Tyto útoky jsou často prováděny skrz aktualizace konkrétního softwaru. CIA tím vytvořila síť zasažených a ovladatelných »zombie« počítačů pro zahájení postupných útoků na webové servery, terminály, routery a průmyslová ovládací zařízení.
Během společného vyšetřování Čínský tým zachytil řadu malwaru, jako jsou programy trojských koní a zásuvné moduly související s CIA. Všechny zbraně kybernetických útoků byly přísně standardizované, zpracované a prošly profesionální správou softwarového inženýrství, což jsou standardy a specifikace pro vývoj zbraní kybernetických útoků, které dodržuje pouze CIA.
Je tak jisté, že nejen Čína, ale prakticky každá země na světě je pod dohledem Velkého Bratra. Tyto kybernetické útoky CIA pokrývají všechny sítě, které umožňují CIA kdykoli snadno krást citlivá data jakékoliv jiné země. Útoky páchané touto metodou lze vysledovat jen v Číně až do roku 2011 a pokračují dodnes. A obdobně na tom budou i další země, které se ocitnou ve středu zájmů USA.
Zloděj křičí: »Chyťte zlodějě!«
Ovšem nad aktivitami USA se stahují mračna. Nedávné úniky vojenských informací odhalily, jak běžné je pro Ameriku odposlouchávání vedoucích představitelů evropských zemí, či krádeže citlivých vojenských dat. Jak Amerika dlouhodobě sleduje, vysává a plánuje využít či zneužít řadu svých »přátel a spojenců« jen a pouze k vlastnímu, zejména vojenskému, politickému a hlavně ekonomickému prospěchu. A jak dlouhé má prsty ve sledování i svých »nepřátel«.
O to kuriózněji zpětně vyznívají zprávy o ovlivňování prezidentských voleb východními mocnostmi, jako je Rusko. Ale zatímco Čína přednesla jasné a hmatatelné důkazy o používaném systému, softwaru, technice a postupech, USA se zmohly jen na holá konstatování bez důkazů.
Tento skandál je ale jen malým střípkem z obrazu, který vypovídá o skutečné tváři USA, jejích snah a záměrů. Podle mě je mnohem závažnější snaha o nadvládu nad globalizovaným světem bez ohledu na následky, bez ohledu na dopad těchto aktivit na ostatní. Už jen to, jak spojené státy na venek tvrdí, že udržují roli OSN v globálním světě, ale přitom i tam spustily bouři odposlechů. Je tak nad míru jasné, že pro udržení vlastního postavení se USA neštítí využít žádných dostupných prostředků. A jejich snaha o kybernetickou nadvládu je toho nedílnou součástí. Vlastně je to úsměvné, jak se spojené státy prohlašují za obránce takzvané »svobody a demokracie«, ale přitom běžně využívají vyspělé technologie k vybudování »impéria hackerů«.
I Česká republika ve smlouvě o spolupráci s USA, kterou naše ministryně obrany s několika generály podepsala minulý rok, se zavázala o spolupráci nad ochranou informační bezpečnosti u nás a to tím, že bude užívat americký hardware i software, který my budeme platit, ale USA udržovat a vysávat. Budeme tak v kybernetické válce (tak jako v mnoha dalších aspektech), pro Ameriku za užitečné idioty, prostředníky ve snaze o budování postupné kybernetické nadvlády nad světem. Ovšem nad světem, který se ale rapidně mění a ve kterém USA ztrácejí svou pozici. Mnoho zemí to již vidí a přizpůsobují se. Jen naše Česká zemička se v rukou současné vlády horečnatě drží prozápadní strategie a prodává za mrzký peníz do vlastních kapes a laciné poplácání po zádech poslední zbytky národní suverenity. O vysávání žalostně prázdné národní pokladny nemluvě.
Helena KOČOVÁ, Peking
