Tzv. kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová v pondělí odmítla, aby srbské obce v Kosovu disponovaly výkonnými pravomocemi. Za škodlivý označila postup předchozích kosovských vlád, které se k rozšířené autonomii pro kosovské Srby zavázaly.
Na dodržení dohody ze strany Prištiny naléhá přitom nejen Bělehrad, ale v rámci snah o normalizaci kosovsko-srbských vztahů také Spojené státy a Evropská unie.
Priština »nikdy nedovolí modely, které by Kosovo mohly přetvořit v nefunkční stát«, uvedla Osmaniová veřejnoprávní stanici RTK před pondělním jednáním se zmocněncem EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslavem Lajčákem a americkým vyslancem pro západní Balkán Gabrielem Escobarem.
Dohoda z Bruselu mezi samozvaným Kosovem a Srbskem, kterou v roce 2013 podepsal za Kosovo tehdejší kontroverzní premiér Hashim Thaci, Prištině mj. uložila zřídit asociaci obcí se srbskou většinou, která by byla vybavena i některými výkonnými pravomocemi. Kosovo tuto část dohody ovšem nikdy neuvedlo do praxe s argumentem, že Srbsku by umožnila zasahovat do vnitřních záležitostí státu.
Lajčák v neděli pro kosovský deník Gazeta Ekspress uvedl, že Priština musí dohodu dodržet a asociaci zřídit. Podle něj si nicméně nikdo nepřeje, aby asociace měla takové pravomoci, které by kosovský stát mohly paralyzovat.
Bělehrad a Priština vedou podle ČTK od roku 2011 Unií zprostředkované rozhovory o normalizaci vztahů, které však dosud přinesly jen skromné výsledky a nyní se nacházejí ve slepé uličce. Vláda kosovského premiéra Albina Kurtiho požaduje, aby Bělehrad plně uznal kosovskou nezávislost, což však srbští představitelé logicky vylučují. Srbsko naopak podmiňuje případnou dohodu o normalizaci vztahů dodržením předchozích závazků ze strany Kosova, které si po celou dobu své komplikované existence dělá z Bělehradu jen blázny!
Kosovo v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku zločineckých náletů NATO. Mezi státy, které nezávislost Kosova uznaly, je vedle USA například i většina zemí EU, včetně ČR. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují především Rusko a Čína. Uznání se Priština ale zatím nedočkala ani od pěti členů EU – Slovenska, Španělska, Řecka, Rumunska a Kypru.
(rom)
4 komentáře
Kosovem se vytvořil precedens. Každý, kdo se chce odtrhnout, bude se na tento případ odvolávat. Hlavně na vojenskou pomoc separatistům! Pokud například Ukrajina zaútočí na Donbas, může Rusko po vzoru NATO bombardovat ukrajinskou armádu. Nebo dokonce Kyjev (vit Bělehrad).
Jinak je už bohužel nereálné, že by někdy bylo Kosovo vráceno Srbsku. A už vůbec je sci-fi, že by Ukrajina dostala zpět Chruščovův dárek (Krym). I Gruzie může jen snít o znovupřipojení Abcházie a Jižní Osetie…
Proto bude nejlepší obnovit jak Sovětský svaz, tak i Jugoslávii.
Tzv. Kosovo musí být vráceno Srbsku. Státy Severoatlantického paktu by měly Srbsku a Černé hoře zaplatit odškodné za agresi v roce 1999.
Tipovačka….” Hádejte, kdy se v RU novinách objevil tento text. Stačí rok. “Pohromou pro nás není válka, ale ta strašná léta míru, kdy jsme se zcela rozvrátili, zeslábli fyzicky i morálně, stali se vulgárními a znatelně hloupějšími. Ne, válka není katastrofa, je to naše spása.” Citovaná pasáž vyšla 14. 7. 1904 v novinách Graždanin.
Komentáře jsou uzavřeny.