V Chile posílí sociální práva obyvatel

Po necelém roce práce chilské ústavodárné shromáždění představilo návrh nové ústavy. Ta v případě schválení v zářijovém referendu nahradí tu dosavadní, která pochází ještě z doby vlády (1973-1990) diktátora Augusta Pinocheta. Návrh nové ústavy má posílit zejména sociální práva obyvatel včetně domorodých národů.

Nový základní dokument Chilské republiky zachovává prezidentský systém, ale hlavě státu ubírá část pravomocí. Rovněž ruší horní komoru parlamentu. Místo ní vznikne Sněmovna regionů s menšími pravomocemi, než měl dosud Senát. Dolní komora se přejmenuje na Sněmovnu poslankyň a poslanců a bude mít větší pravomoci než dosud. Značná část z celkových 499 článků ústavy je věnována posílení sociálních práv občanů či ochraně životního prostředí, zaručuje mezi jiným genderovou rovnost nebo právo na neplacené sekulární vzdělání na všech úrovních. Proti zpoplatnění školství a za rovný přístup ke státnímu vzdělání se v Chile v minulých letech konaly opakované masové demonstrace studentů i pedagogů, kterým se s použitím násilí snažila zabránit policie.

V návrhu nové ústavy je zakotveno i právo na zdraví. Vytvořen má být národní zdravotnický systém, jenž bude financován částečně státem a částečně občany – solidárně podle jejich příjmů. Stát musí také zajistit ve všech regionech lidem právo na vodu, která má být nově národním vlastnictvím a Chilská republika bude jejím správcem. Voda je v Chile žhavým politickým tématem. Kritizován je současný systém, v jehož rámci stát uděluje bezplatné koncese na využívání vodních zdrojů soukromým subjektům. Proto jednou z prvních norem, kterou podepsal nový levicový prezident Gabriel Boric, jenž se úřadu ujal v březnu, byl právě nový vodní zákon. Ten stanovuje, že přednost mají dodávky vody lidem před podnikatelskými či zemědělskými aktivitami a že změny klimatu jsou pro Chile hrozbou. Podle vládních odhadů se dostupné zásoby vody v zemi snížily za posledních třicet let až o 37 %. Nyní 70 % chilského území trpí nějakým stupněm nedostatku vláhy.

Boric je nadšeným zastáncem nové ústavy. Její text rovněž zakotvuje právo domorodých obyvatel na autonomii, což mnozí označují za historický krok. Současná ústava z roku 1980 totiž ani nezmiňuje, že v zemi žijí i domorodé národy. Ty přitom, podle údajů zveřejněných ČTK, tvoří zhruba 13 % z asi 19 milionů obyvatel Chile. Deset indiánských etnik uznává nicméně zvláštní chilský zákon o domorodých obyvatelích z roku 1993. Změnit se má i soudní systém. Ústava zakotví pluralitní soudnictví, což znamená, že budou vedle sebe fungovat tradiční soudy a tribunály domorodců, jejichž kompetence má stanovit nový zákon.

Návrhem se zabývají tři komise, které už ho ale obsahově nebudou nijak měnit, úpravy budou pouze redakční. Jedna z komisí má připravit preambuli a další formální přechod od staré ústavy k nové. Veškeré úpravy musí být dokončeny do 4. července. Datum referenda zvolila nová levicová vláda symbolické – určila 4. září. V ten den se v Chile v minulosti konaly prezidentské volby až do nástupu socialistického prezidenta Salvadora Allendeho, jehož v roce 1973 svrhl krvavý armádní puč vedený Pinochetem, při němž byl Salvador Allende zavražděn.

Novou ústavu si vynutili sami Chilané masovými protesty z konce roku 2019. Ty si vyžádaly 30 obětí a lidé při nich protestovali i proti dlouhodobé sociální nerovnosti a demonstrovali za větší roli státu ve zdravotnictví, školství či za reformu penzijního systému. V říjnu 2020 Chilané v referendu při 50% účasti rozhodli téměř 80 % hlasů, že chtějí ústavu novou.

Jiřina VÁVROVÁ

FOTO – commons.wikimedia.org