Spojené státy vyčerpaly stanovený limit pro zadlužení, který činí 31,4 bilionu dolarů (694,2 bilionu Kč). Demokraté a republikáni se nedokázali shodnout na jeho zvýšení, zemi tak hrozí fiskální krize, uvedla agentura Reuters. Znamená to, že bez politické shody by se vláda později mohla potýkat s nedostatkem peněz na financování své agendy a na provoz všech vládních úřadů.
»Bude to celosvětová ‚černá labuť‘ letošního roku? Spojené státy jsou opět v závažném politickém klinči ohledně maximální možné úrovně federálního zadlužení. Republikáni, kteří od začátku letošního ledna ovládají Sněmovnu reprezentantů amerického Kongresu, se se zástupci Demokratické strany shodují na tom, že daná maximální úroveň zadlužení – takzvaný dluhový strop – musí být navýšena. Prostě proto, že rozdíl mezi vládními výdaji a příjmy je propastný,« komentuje situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Ovšem navýšení tohoto dluhového stropu republikáni podmiňují rozpočtovými škrty, potenciálně včetně těch v oblasti sociálního zabezpečení a financování veřejné zdravotní péče. Říkají totiž, že příliš rozmáchlé rozpočtové výdaje současné administrativy působí silně inflačně. Bidenova administrativa však trvá na tom, že navýšení dluhového stropu nehodlá čímkoli podmiňovat.
Nic nového pod sluncem
Hrozí, že se tak zopakuje situace z poloviny 90. let nebo pak z let 2011 nebo 2013. V roce 2011 dokonce politický klinč v Kongresu vedl k tomu, že dluhový strop byl zvýšen až opravdu na poslední chvíli. To přimělo ratingovou agenturu Standard & Poor’s, aby snížila Spojeným státům rating – vůbec poprvé v historii. Šokující rozhodnutí agentury tehdy vyvolalo otřes na světových finančních trzích. Jedna z odvěkých jistot totiž padla. Spojené státy přestaly být řazeny k těm absolutně nejspolehlivějším světovým dlužníkům, připomněl Kovanda.
Současný limit federálního zadlužení je schválený na úrovni 31,4 bilionu dolarů. Vzhledem k tomu, že je to nedostačující suma, musela ministryně financí USA Janet Yellenová už přistoupit k úsporným opatřením, například k zadržení pravidelných příspěvků do penzijního fondu federálních zaměstnanců. Získané prostředky jsou využity na splácení dluhu. Jestliže by se ovšem politický klinč nevyřešil, situace se citelně zhorší. Pak by Bidenova administrativa musela například přistoupit k odložení výplaty sociálních dávek.
Globální dopad
Platební neschopnost by podvázala důvěru zejména zahraničních investorů v ekonomiku USA a v dluhopisy americké vlády. Vedla by tak například k trvalejšímu nárůstu nákladnosti obsluhy amerického dluhu. Jistě by se ovšem také dostavil otřes na finančních trzích po celém světě, protože by šlo o situaci globálně závažnou a zcela bezprecedentní.
»Pokud takzvaná černá labuť – tedy událost nepředvídatelná a zároveň s transformativním dopadem na společnost či ekonomiku – přilétla v uplynulých letech v podobě covidu a války na Ukrajině, letos může nabýt podoby právě otřesu souvisejícího s možnou platební neschopností USA. Této ‚černé labuti‘ se však lze snadno vyhnout. Stačí když na Kapitolu zavládne trocha rozumu a špetka státnictví,« uzavřel Kovanda.
Ministerstvo financí USA už začalo k řízení hotovostních toků využívat mimořádná opatření. Díky nim Spojené státy mají čas do 5. června, aby situaci vyřešily, pokud se chtějí vyhnout platební neschopnosti.
Jiří WERTZ
