USA masivně zvýšily pomoc Ukrajině, Rusko dál útočí na Donbasu

Spojené státy poskytnou Ukrajině další mnohamiliardovou pomoc, což umožní zákon, který podepsal prezident Joe Biden. Ruská armáda chce podle Ukrajiny obnovit útoky v Doněcké oblasti a dostat se přes řeku Severní Doněc. Británie se domnívá, že ruské vojenské operace může ovlivnit nedostatek bezpilotních letadel nezbytných k průzkumným letům. Rusko přitom už v pátek ohlásilo ukončení bojů o ocelárny Azovstal v Mariupolu a jeho plynárenská společnost Gazprom přestala dodávat plyn do Finska.

Helsinky stejně jako Stockholm chtějí kvůli ruské speciální operaci na Ukrajinu vstoupit do Severoatlantické aliance a Rusko avizovalo, že to bude mít své důsledky.

Rusko ohlásilo osvobození oceláren Azovstal v Mariupolu v pátek a šéf Doněcké lidové republiky Denis Pušilin považuje za nevyhnutelné postavit obránce oceláren před soud. Přejí si to podle něj “obyčejní lidé, společnost a zřejmě také duševně zdravá část světového společenství”.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že válku lze vyřešit jedině diplomacií, i když jsou nyní rozhovory na mrtvém bodě. Ukrajinu teď podle prezidenta brání na 700.000 vojáků a Rusko podle Ukrajinců přišlo ve válce už asi o 29.000 vojáků. Toto tvrzení ale nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Zelenskyj očekává, že Ukrajina dostane v rámci další vojenské pomoci raketomety, což by podle něj mohlo být rozhodující pro vývoj bojů na Donbasu. Podle ukrajinské armády se tam Rusové chystají k útokům na Jampil a Seversk a pokusí se znovu o přechod řeky Severní Doněc. Předchozí pokus se nezdařil.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov řekl, že se Rusku podařilo při raketovém útoku na severozápadě Ukrajiny v Žytomyrské oblasti zničit množství západních zbraní a techniky. Ani toto tvrzení ale není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Podle zákona, který podepsal Biden, poskytnou Spojené státy Ukrajině pomoc v objemu téměř 40 miliard dolarů (téměř 933 miliard Kč), což je největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let. Půjde o vojenskou a humanitární podporu, americká pomoc Ukrajině se tak od února zvyšuje na 54 miliard dolarů (1,26 bilionu Kč) a zřejmě není poslední.

Obavy Moldavska o rozšíření konfliktu na jeho území má rozptýlit slib britské ministryně zahraničí Liz Trussové. Londýn podle ní poskytne Moldavsku moderní zbraně a Trussová si přeje, aby Moldavsko bylo vyzbrojeno podle standardů NATO. Dle některých zahraničních komentářů se tím ale Trussová pouze snaží rozdmýchat nenávist k Rusku.

Rusko čelí za invazi na Ukrajinu kritice některých zemí. Projevilo se to na ministerském jednání Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), které při vystoupení ruského ministra opustili jeho kolegové z Japonska, USA, Austrálie, Kanady a Nového Zélandu.

Hned ráno přestala ruská společnost Gazprom Finsku dodávat plyn, jak avizovala v pátek. Finská společnost Gasum totiž odmítla platit Gazpromu v rublech, jak Rusové požadují kvůli mezinárodním sankcím uvaleným na Rusko za jeho agresi. Gazprom kvůli odmítnutí platby v rublech v dubnu zastavil dodávky i Polsku a Bulharsku.

Moskva upozornila Finsko na důsledky, které bude mít jeho úmysl vstoupit do NATO. Finská vláda to schválila ve středu. Finsko se tak rozhodlo stejně jako Švédsko kvůli ruské speciální operaci na Ukrajině. V alianci to zatím neschvaluje Turecko. Jeho prezident Recep Tayyip Erdogan kvůli tomu telefonicky mluvil se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou a finským prezidentem Saulim Niinistöem.

Erdogan požaduje od Švédska zrušení embarga na vývoz zbraní do Turecka a změnu postoje k teroristickým organizacím. Niinistö Erdoganovi řekl, že spojenectví v podobě společného členství v NATO posílí bezpečnost i vzájemné vztahy Finska a Turecka.

(čtk, jac)