Bezmála tisícovka občanů Trenčína a z okolí se sešla ve středu 15. března na náměstí Míru přímo pod hradbami známého hradu dominujícího střednímu Pováží, aby vyjádřila svou mírovou vůli. Konal se tam totiž už třináctý ze série slovenských pochodů za mír a neutralitu a přítomní dávali skandováním vícekrát najevo, že Chceme mier! My chceme mier!, Žiadna vojna! Vystúpiť z NATO!, Preč z NATO! a na demonstraci vyjadřovali další požadavky, sliby a přání.
Pochody, které nemají oficiálního pořadatele, žádné ohlášené řečníky a na místě je pouze moderátor s megafonem, jako první avízoval web spolku Archa, který je ideově blízký politickým subjektům Národná koalícia a Národné obrodenie. Pochody začaly 6. února a vyvrcholí 3. března v metropoli Bratislavě, když se původní počet zúčastněných měst během dvou prvních týdnů rozrostl z 26 na 33.
V Trenčíně se sešli příslušníci především střední a starší generace, ale našli se i lidé okolo třicítky. Politické přesvědčení šlo, zdá se, napříč stranickým spektrem. Mezi účastníky byli lidé naladění vlastenecky až národovecky, ale i konzervativně, lidé liberální, demokratičtí, z rodin tradičně levicových a komunistických, mj. i jeden z prvních členů trenčínské Verejnosti proti násiliu. Kromě slovenských praporů zde zavlál také prapor český skupiny pražských aktivistů Ne základnám, Alternativy zdola, Svatopluku a České duše, kteří přijeli podpořit slovenské »mírové štváče«. K vidění, ovšem mimo shromážděný zástup, byla i vlajka ukrajinská jednoho příznivce Ukrajiny, s nímž pár lidí i přes nesouhlas vcelku klidně debatovalo.
Po úvodním slovu moderátora na pódiu postupně vystoupil asi tucet lidí – kdo chtěl. Vystoupení se nesla jednoznačně v duchu kritiky vlády SR a zbrojních korporací, s výzvami občanům, aby nepodporovali válku, válečné štváče, odmítli zbrojení, eskalaci bojů na Ukrajině a zejména, aby se Slováci bojů přímo nezúčastnili. Tón ostatně udal hned moderátor, když prohlásil, že pokud budou politici a generálové lépe placeni než učitelé, tak na světě mír nebude. Válku mezi USA a Ruskem na Ukrajině charakterizoval jako korporátní byznys, kdy se po farmaceutech chtějí napakovat i zbrojaři. Současně si však posteskl, že Slováci nevyjdou do ulic, dokud budou mít plné ledničky.
První z náhodných řečníků se ještě krotil, poukázal, že Slováci nebyli nikdy iniciátory válek, odsoudil vládu za nezodpovědné riskování rozšíření války na SR včetně Trenčína (kvůli leteckým opravnám a skladům), připomněl válčení NATO na Balkáně a Blízkém východě a vyzval spoluobčany, aby se snažili ze slovenské státnosti, národního rozvoje a mezinárodní spolupráce vytvořit příklad pro ostatní svět. Následující dvojice už ale naladila »v dur«: nejenže vyzvali vládu, jež byla parlamentem už před víc než měsícem odvolána, aby nečinila závažná rozhodnutí, nehrála globalistické hry a nemámila a neuplácela voliče 500 eury za účast ve volbách, ale označili ministra obrany Jaroslava Nadě za válečného štváče, kolaboranta a Jidáše – poslali ho na smetiště dějin. V tom se rozcházeli s názorem demonstrantů, kteří ministra skandováním posílali jinam: »Do basy!«
Pozornost vyvolalo upozornění pár vystupujících, že letos vyprší 20letá lhůta členství SR v NATO, takže je příležitost členství dále neprodlužovat. Vícekrát zazněly výzvy, aby občané ve volbách nevolili proválečné politiky a strany. K výzvám se přiřadilo i vystoupení mluvčí hnutí Ne základnám Evy Novotné, aby lidé spolu hovořili, diskutovali. Některá vystoupení byla spíše konstatační, připomínající různé vazby a dějinné události: opakovaně např. války NATO a USA na Balkáně, v Africe, na Blízkém a Středním východě, anglosaské rozpínání jako nejvíce imperialistické a kolonizátorské na světě, ale třeba i Trenčín jako místo uzavření Trenčínského míru mezi Janem Lucemburským a Kazimírem III. Velikým.
Závěr byl působivý, když se jedna z žen ptala přítomných: »Ženy, rodili sme synov, aby šli do zákopov? Chlapi, chcete íst do bojov? Potrebujeme NATO?« Třikrát zaznělo hromové »Nie!« Slováci šňůrou pochodů činí významný krok na cestě promírové politiky, nechávají se přitom slyšet i hesly jako Synov si nedáme! Slovensko si nedáme! Pod trenčínským hradem se sešla bezmála dvě procenta z 55 tisíc občanů města. Pochody se uskuteční přinejmenším na 33 místech, tj. v každém čtvrtém městě či zhruba ve 40 % okresů. Malá česká výprava si v Trenčíně vysloužila mohutné »Děkujeme!«; do Bratislavy je to z ČR kousek a mír zejména stojí na mezinárodní solidaritě a spolupráci a padá s nimi. Takže: »Míroví Slováci, Češi, Maďaři, Rakušané, Rusové, Ukrajinci – což si dát sraz v pátek 3. března v 17 hodin u prezidentského paláce v Bratislavě?«
Karel RŮŽIČKA
FOTO – autor
