Čelní představitelé Evropské unie zavítali uprostřed týdne do Pekingu. Pokračuje tak postupné sbližování ekonomických lídrů, kteří, ať chtějí nebo ne, jsou na sobě přímo závislí. Pro Evropskou unii je to významný krok, ale tato schůzka je spíše diplomatickým gestem, než rozhodujícím setkáním. Každopádně ale otevírá dveře pro lepší spolupráci. O jejím průběhu ale mají představitelé EU a Číny poněkud odlišné představy.
Po setkání amerického prezidenta Joa Bidena s prezidentem Čínské lidové republiky Si Ťin-Pchingem jde tak o další vstřícný krok od představitelů západních ekonomik směrem na východ. »Čína je nejdůležitějším obchodním partnerem EU,« prohlásila podle agentury AFP Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na první osobní schůzce nejvyšších představitelů Číny a EU po více než čtyřech letech. Jedním dechem ale dodala, že: »existuje očividná nerovnováha a spory, které musíme řešit.«
Vzhledem k pomalému hospodářskému růstu zemí Evropské unie, je spolupráce se silnou čínskou ekonomikou nasnadě. »Letos je to má druhá návštěva Číny a příležitost k otevřené a upřímné diskusi. Naše vztahy jsou významné, ale zároveň ekonomicky a geopoliticky komplexní. Výsledek našich rozhovorů bude mít dopad na prosperitu a bezpečnost našich lidí,« napsala von der Leyenová na platformu X. Když byla šéfka Evropské komise naposledy v Pekingu, bylo její diplomatické přijetí ze strany Číny velmi chladné, setkala se tehdy jen s ministrem zahraničí. Není ale divu, protože ještě před pár měsíci přistupovali lídři Evropské unie k Číne pouze jako k bezpečnostnímu riziku a nebezpečné konkurenci.
Svět se ale mění a velkým ekonomikám dochází, že pokud chtějí profitovat, musejí spolupracovat. Toto setkání na úrovni nejvyšší diplomacie je tedy významným posunem v bilaterálních vztazích. Šéf unijní diplomacie Joseph Borrell napsal, že se těší na jednání o vzájemných vztazích i globálních problémech. »Čína zůstává důležitým aktérem a partnerem při řešení globálních výzev,« uvedl.
»Čína a EU jsou dvě hlavní síly, které podporují multipolaritu, dva hlavní trhy na podporu globalizace a dvě hlavní civilizace prosazující rozmanitost,« prohlásil Si Ťin-Pching. »Uprostřed stále bouřlivější mezinárodní situace má vztah Číny-EU strategický význam a důsledky pro globální mír, stabilitu a prosperitu. Je na bodech, aby poskytoval větší stabilitu pro svět a silnější impuls pro rozvoj.«
Schůzky s prezidentem Siem se společně s von der Leyenovou účastnil předseda Evropské rady Charles Michel. »Evropská unie chce stabilní a vzájemně prospěšný vztah s Čínou. Přirozeně ale budeme propagovat naše evropské hodnoty, včetně lidských práv a demokracie,« podotkl podle AFP Michel.
Ačkoliv jsou demokracie a lidská práva častým verbálním nástrojem komunikace ze strany evropské unie, mnohem víc než o ně šlo na schůzce o ekonomickou spolupráci a nastavení pravidel. Podle čínského prezidenta má Peking zájem, aby EU byla jeho klíčovým hospodářským a obchodním partnerem, a chce s Evropskou unií spolupracovat i ve vědě a technologiích, včetně umělé inteligence. V roce 2022 dorazilo na společný trh členských zemí Evropské unie zboží vyrobené v Číně v objemu 626,4 miliardy eur, což představovalo 20,9 procenta celkového dovozu. Číně tak patřila se značným náskokem první příčka. Druhé v pořadí, Spojené státy, dodaly loni celkem 11,9 procenta celkového importu EU.
Čína je tedy nejdůležitějším obchodním partnerem zemí Evropské unie. Na druhou stranu jsou mnohé evropské firmy důležité i pro Čínu. »Čína a EU by měly být partnery ve vzájemně výhodné spolupráci a neustále posilovat vzájemnou politickou důvěru,« řekl Si Ťin-Pching Michelovi a von der Leyenové.
Jenže podle Von der Leyenové je spolupráce v nerovnováze. Šéfka Evropské komise požaduje, aby měly evropské firmy stejný přístup k Čínským zakázkám, jako ty lokální čínské. Na druhou stranu je ale Evropa zoufalá z rychlého nástupu čínské technologie, zvláště vyspělých a levných aut na elektrický pohon a uvažuje o jejich zdanění. Hledání rovnovážného přístupu tak bude diplomatickým oříškem.
A podobný problém může být i v otázce bezpečnosti. Podle Si Ťin-Pchinga by také měla EU s Čínou spolupracovat na zajištění globální stability a »měla by se vyvarovat všech druhů vměšování.« Čímž narážel na podporu konfliktu na Ukrajině. Vždyť jen v roce 2022 vydaly členské státy EU na zbrojení rekordních 230 miliard euro. A za tento rok je počítáno s tím, že tato částka přesáhne až 270 miliard euro. Místo toho, aby podporovaly mír a prosperitu a investovali do rozvoje průmyslu, inovací, či řešili sociální problémy v Evropě…
Evropa se navíc stále vzpamatovává z propadu průmyslu po Covidu, nárůstu cen energií i vysoké inflace. Kupní síla firem i lidí není tak silná jako dříve, což dopadá i na Čínský trh. Některé Čínské společnosti, které se zaměřují na výrobu zboží i pro evropský trh, se potýkají i přes vánoční čas s nižším odbytem a tedy i nižšími zisky. Obě ekonomické velmoci se tak pro zachování prosperity a stabilního růstu potřebují. Konkrétní výsledky opět opatrně navazované spolupráce ale budou patrny až později.
Helena KOČOVÁ
