Z Moskvy reagovali na samotné přijetí Finska a Švédska do NATO že to není problém. Prohlásil to podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Připojení severských zemí do Severoatlantické aliance by podle něj Moskva nevnímala samo o sobě jako hrozbu. Upozornil ale, že Rusko by muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu.
Spojené státy podle Putina podporováním rozšiřování NATO činí »agresivní« kroky k dalšímu vyostřování již tak vypjaté světové bezpečnostní situace.
Putin neupřesnil, jaké by Moskva přijala kroky v případě přesunu infrastruktury NATO na území Finska a Švédska. »Uvidíme, jaké pro nás vytvoří hrozby,« řekl. »Vytváří se tu problém bez jakýchkoliv důvodů. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem,« dodal.
Finsko se Švédskem usilují o vstup do NATO v reakci na ruskou vojenskou speciální operaci na Ukrajině. Rusko se cítilo být ohroženo rozšiřováním Severoatlantické aliance na východ po rozpadu Sovětského svazu.
Putin hovořil na summitu lídrů zemí sdružených v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), na němž se sešli také lídři Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Běloruska. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na setkání vyzval členy ODKB, aby zůstali jednotní, a obvinil Západ z toho, že chce konflikt na Ukrajině prodlužovat a tím co nejvíce oslabit Rusko.
Lukašenko rovněž odsoudil »pekelné sankce«, které západní země uvalily na jeho zemi a kterým se podle něj dalo předejít, pokud by aliance ODKB mluvila jedním hlasem. »Bez jednotného postoje bude sjednocený Západ navyšovat tlak na postsovětský prostor,« řekl Lukašenko.
(brom/čtk)
2 komentáře
To se hnědokomunistovi z Kremlu povedlo, to jo. A soudruzi, jak vysvětlíte ty posuny. Kágébák Putin před 3 měsíci. Napadli jsme Ukrajinu, aby nevstoupila do NATO. Kágébak Putin před týdnem: Varuji Finsko a Švédsko před vstupem do NATO, bude to pro ně mít vážné následky. Kágébak Putin dnes: Vstup Švédska a Finaska do NATO není problém. Rusák rozumí jen síle.
PĚKNEJ ZMRD A PARCHANT TEN P.J.Lenin – viz. odkaz
Zatykač na špiona Lenina. „Máme ho přivést celého nebo po kouskách?“
Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/lenin-spion-zatykac-vrsr.A171106_134615_vojenstvi_kuz
Miliony, které bolševici získávali od Němců, investovali dvěma způsoby. Jednak na vyzbrojení a zabezpečení stranické armády – rudých gard, jednak na rozšíření stranického deníku Pravda. Tento list se nyní tiskne ve 300 tisících výtiscích, pochvaloval si 3. června Zimmermann. Avšak německý státní tajemník udělal podle Volkogonova drobnou chybu. V červenci měla Pravda náklad 90 tisíc, nicméně 41 novinových titulů vycházlo v ruštině a dalších jazycích dohromady v 320 tisících kusech.
Miliony marek a rublů uvolňovalo bolševikům německé ministerstvo financí na žádost ministerstva zahraničí a generálního štábu. „Jednou z klíčových postav této operace byl úředník ministerstva financí Moritz von Seamisch, který se na tom podílel s agenty pracujícími ve Stockholmu,“ uvedl Katkov. V Moskvě je bolševikům vyplácela pobočka stockholmské banky.
Von Romberg informoval z Bernu 30. dubna Berlín, že podle Plattena stojí za Leninem „tři čtvrtiny petrohradských dělníků“. Zato „propaganda mezi vojáky je obtížnější“. Němce znepokojila prvomájová demonstrace v ruské metropoli, na níž 50 tisíc lidí podpořilo válku a vystoupilo proti bolševikům.
V deníku Pravda zformuloval 25. května Lenin úkoly pro revoluční dělnictvo na celém světě: Všemožně podporujte sbratřování vojáků na všech světových bojištích, protože jenom společným úsilím mezinárodního revolučního hnutí můžeme dosáhnout míru!
„Koordinace mezi Leninovým úsilím a úsilím Německa při organizování sbratřování byla skutečně dobrá a dalekosáhlá,“ zjistil Katkov. „Jakmile se Lenin objevil v Petrohradu, hned požadoval, aby se začali vojáci na frontě spontánně sbratřovat. Když proti této bolševické výzvě, podporované organizovanou výměnou lahví vodky, krabic cigaret, čokolády a odpovídajících tiskovin, vystoupilo ruské vrchní velení, které to označilo jako německou kampaň, otiskla Pravda 16. května 1917 článek, podle něhož německý generální štáb sbratřování zakazuje.“
Nicméně britský historik se domnívá, že s uzavřením separátního míru Němci ve skutečnosti nepočítali. „Řeči o míru byly čistě prostředkem pro podkopávání morálky Rusů.“
Avšak 1. všeruský sjezd sovětů dělnických a vojenských zástupců vyslovil v červnu podporu Prozatímní vládě. Proti rezoluci, že „vojenské operace na frontě bude nutné zahájit do dvou týdnů“, hlasovali jedině bolševici. Není proto divu, že diplomat Stobbe ze Stockholmu upozornil 11. července Berlín: „Vliv Leninovy skupiny nešťastně klesá.“ Způsobila to jednak ruská ofenziva a jednak „nezřízené požadavky Leninovy skupiny“, jako třeba znárodnění velkých podniků.
V Petrohradě, Moskvě a dalších městech narůstal neklid. Prostí lidé hladověli, zatímco smetánka se topila v přepychu. Bolševici rozhodli, že spolu s odbory vyhlásí pokojnou manifestaci. Sjezd sovětů ji nejdřív zakázal. Nakonec dal pod tlakem veřejnosti souhlas – ovšem jako demonstraci na podporu vlády a armády.
Nicméně příprava ofenzivy vázla. Zásobování fronty se zmítalo v chaosu. Takřka tři divize odmítly nastoupit do boje. Přesto měla ruská ofenziva v Karpatech, zahájená generálem Alexejem Brusilovem 30. června 1917, zpočátku úspěch. Proti Rusům totiž stála poněkud demoralizovaná rakousko-uherská armáda. Jenže po dvou týdnech nastoupili místo ní Němci, kteří přešli do nečekaného protiútoku – a ruská vojska začala prchat.
Podkopat základy legální vlády a přimět masy k odchodu z fronty mohou jedině bolševici. Jiná možnost neexistuje! Tohle východisko si Berlín uvědomil po neúspěchu námluv svého agenta Grimma a ruské červnové ofenzivě. Proto musíme soustředit všechny síly na podporu Leninovy skupiny!
„Z konta diskontní společnosti bylo převedeno 315 tisíc marek na konto pana Lenina v Kronštadtu,“ oznámil 18. června 1917 německý pověřenec ve Švédsku Svensson do Berlína.
Anarchisté jako věrní spojenci bolševiků začali 16. července podněcovat vojáky v hlavním městě Petrohradě ke vzpouře. Druhý den bouřlivé demonstrace pokračovaly. Třebaže za tímto vřením stál Lenin, na veřejnosti propagoval heslo Všechnu moc sovětům!
Komentáře jsou uzavřeny.