Rok 2024 se do dějin zapíše jako jeden z nejturbulentnějších. A v takové době je kvalitní diplomacie a postoje největších a nejsilnějších zemí světa zárukou, či naopak nebezpečím pro světový mír. Ze zemí, které stojí za snahou o zachování celosvětového klidu a společné budoucnosti v míru, hraje prim Čína a její mezinárodní působení. O krocích, které Čína učinila, hovořil ve své řeči na sympoziu o mezinárodní situaci a čínských zahraničních vztazích 17. prosince ministr zahraničí Čínské lidové republiky Wang Yi. Už samotný název „V souladu s trendem doby se silným smyslem pro zodpovědnost“ jasně ukazuje, kam diplomacie v čínském stylu směřuje.
Ze samotného proslovu vybíráme nejdůležitější pasáže:
V roce 2024 byl svět svědkem další transformace a nestability, která se vyznačovala vleklými a intenzivnějšími geopolitickými konflikty, opakovanými pokusy o rozdělení a přerušení dodavatelských řetězců a rychlým vzestupem globálního Jihu. O to zřetelněji se ukázalo, kam směřují transformace, které se odehrávají jednou za století.
Čína se ale držela základních principů a zároveň v diplomacii prorazila novou cestu; na rychle se měnící prostředí jsme reagovali s klidem a sebejistotou. Naše diplomatické úsilí pomohlo vytvořit příznivé vnější prostředí pro kvalitní rozvoj Číny a zajistilo tolik potřebnou stabilitu v neklidném světě.
Prezident Si Ťin-pching se zúčastnil tří domácích diplomatických akcí – konference k 70. výročí pěti zásad mírového soužití, Fóra o spolupráci Číny a arabských států a pekingského summitu Fóra o čínsko-africké spolupráci (FOCAC), vykonal čtyři významné zahraniční návštěvy – v Evropě, ve Střední Asii, na summitu BRICS a v Latinské Americe – a zúčastnil se několika mnohostranných summitů. Prezident Si vedl důkladnou strategickou komunikaci se světovými vůdci a hodnostáři s cílem rozšířit sbližování zájmů všech a podpořit větší jednotu a spolupráci mezinárodního společenství.
Horké konflikty
Čína po celý rok aktivně pracovala na obnově světového míru a usilovala o záchranu lidských životů. Při řešení globálních výzev, hlavních horkých míst a obtížných otázek se svět stále více obrací na Čínu, jejíž aktivní účast se stala nepostradatelnou.
V otázce ukrajinské krize vždy zastávala objektivní a nestranný postoj a aktivně prosazovala mírová jednání. Čína a Brazílie společně vydaly šestibodový konsensus o politickém urovnání ukrajinské krize. Spojili jsme také další země globálního Jihu a založili skupinu „přátelé pro mír“ s cílem získat konsensus pro nalezení cesty k míru.
Konflikt v Gaze si vyžádal příliš mnoho civilních obětí. Bezprostřední prioritou je komplexní příměří, klíčové je zajištění humanitární pomoci a základním východiskem je realizace dvoustátního řešení. V uplynulém roce jsme prosadili přijetí první rezoluce Rady bezpečnosti o příměří v Gaze, usnadnili dialog o usmíření a podpis Pekingské deklarace různými palestinskými frakcemi a dodali do Gazy několik dávek humanitární pomoci.
Zprostředkovali jsme mír v severním Myanmaru a zprostředkovali několik kol mírových rozhovorů mezi stranami konfliktu. Podpořili jsme Afghánistán při budování inkluzivního politického rámce a realizaci míru a obnovy. Rovněž jsme důsledně usilovali o podporu politického řešení otázky Korejského poloostrova.
Tváří v tvář dramatickým změnám v Sýrii bude Čína i nadále stát na straně syrského lidu a prosazovat zásadu „pod vedením Sýrie a ve vlastnictví Sýrie“. Čína se staví proti snaze teroristických sil využít situace k vytvoření chaosu a pomůže Sýrii udržet její suverenitu a obnovit stabilitu.
Stabilita mezi Asií a Evropou
Čína se spíše než o konfrontaci a spojenectví zasazovala o dialog a partnerství. Vyvinula nový přístup ke vztahům mezi státy, který se vyznačuje vzájemným respektem, poctivostí a spravedlností a oboustranně výhodnou spoluprací.
Evropa zaujímá v čínské diplomatické agendě důležité postavení. Zdravější a stabilnější vztahy mezi Čínou a Evropou slouží základním zájmům obou stran a společnému úsilí celého světa.
Prezident Si Ťin-pching vedl při dvoustranných a mnohostranných příležitostech důkladnou strategickou komunikaci s vedoucími představiteli evropských zemí, jako je Francie, Německo, Spojené království, Španělsko a Itálie, a povzbudil evropskou stranu, aby zaujala dlouhodobou a strategickou perspektivu, vnímala Čínu jako partnera a posílila dialog a spolupráci ku prospěchu obou stran i celého světa. Čína a Evropa jsou dvě velké světové civilizace a dvě hlavní síly doby. Čína je připravena spolupracovat s evropskou stranou na řádném řešení rozdílů a sporů, hledat řešení výhodná pro obě strany a společně chránit volný obchod a multilateralismus.
Na druhou stranu Čínsko-ruské vztahy pod vizionářským vedením hlav států vyspěly a stabilizovaly se. Tyto bilaterální vztahy jsou založeny na nespojenectví, nekonfrontaci a nejsou zaměřeny proti žádné třetí straně a nepodléhají vměšování ani nátlaku ze strany jakéhokoli vnějšího faktoru. V podmínkách měnící se globální dynamiky budou Čína a Rusko udržovat vysoký stupeň vzájemné strategické důvěry, vzájemně podporovat svůj rozvoj a revitalizaci a společně chránit globální strategickou stabilitu.
Nelehké vztahy s USA
Velkou mezinárodní důležitost mají i vztahy mezi Čínou a USA. To, jak spolu Čína a Spojené státy vycházejí, se týká nejen blahobytu obou národů, ale i budoucnosti světa. V letošním roce probíhaly tyto vztahy v rámci realizace Sanfranciské vize. Obě strany pokročily v praktické spolupráci v oblastech, jako je boj proti drogám, prosazování práva a změna klimatu, rozšířily dohodu o vědě a technologiích a vzájemně podepsaly rezoluci o umělé inteligenci na Valném shromáždění OSN.
I tak ale Čína a Amerika během roku naráželi na mnoho překážek. Čína zatím pevně chrání svou suverenitu, bezpečnost a rozvojové zájmy a důrazně se staví proti nezákonnému a nepřiměřenému potlačování ze strany USA. Zejména pokud jde o hrubé vměšování USA do vnitřních záležitostí Číny, jako je Tchaj-wan, musí Čína rozhodně a rázně reagovat, aby rozhodně bránila svá legitimní práva a zájmy a chránila základní normy, jimiž se řídí mezinárodní vztahy.
Prezident Si Ťin-pching shrnul sedm zkušeností a inspirací na základě důkladného popisu dvoustranných výměn v posledních letech a vytyčil čtyři jasné červené linie, které nesmí být zpochybněny, a to tchajwanskou otázku, čínskou cestu a systém, demokracii a lidská práva a právo Číny na rozvoj. Zdůraznil, že cíl Číny, kterým je stabilní, zdravý a udržitelný rozvoj čínsko-amerických vztahů, zůstává nezměněn. Budeme vést dialog, zvládat rozdíly, posilovat vzájemnou důvěru, odstraňovat nedorozumění a rozšiřovat spolupráci s americkou stranou a spolupracovat s USA na hledání správné cesty pro vzájemné soužití našich dvou velkých zemí na této planetě ku prospěchu obou zemí a celého světa.
Společná budoucnost
Na ožehavou otázku „jaký svět budovat a jak ho budovat“ přináší odpověď vize Si Ťin-Pchinga: Budování společenství se společnou budoucností pro lidstvo. Předpokládá historický pokrok ve vztazích mezi státy a ukazuje světu jasnou perspektivu míru, bezpečnosti, prosperity a pokroku.
V rámci realizace vize v průběhu roku 2024 například Čína a Brazílie oznámily společné úsilí o realizaci této vize mezi oběma národy. Čína a Srbsko zahájily úsilí o vybudování čínsko-srbského společenství se sdílenou budoucností v nové éře, což je první svého druhu ve vztazích Číny s evropskými zeměmi. V celosvětovém měřítku se k budování společenství se společnou budoucností připojuje stále více zemí. K vizi se připojili čínští a afričtí představitelé, což by mělo propojit 2,8 miliardy Číňanů a Afričanů. Z dalších zapojených regionů jsou například Střední Asie, ASEAN, země v povodí Lancang-Mekongu, arabské státy a země Latinské Ameriky a Karibiku. Toto úsilí otevírá nové možnosti harmonického soužití různých civilizací.
Díky společnému úsilí Číny a dalších zemí se pojem sdílení společné budoucnosti lidstva dostal do mnoha rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN). Tento cíl byl stanoven v různých oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, změna klimatu a zdraví. Ke dnešnímu dni se 82 zemí připojilo ke Skupině přátel Globální rozvojové iniciativy, 119 zemí a mezinárodních organizací podpořilo Globální bezpečnostní iniciativu a 78. Valné shromáždění OSN jednomyslně přijalo rezoluci navrženou Čínou o zavedení Mezinárodního dne dialogu mezi civilizacemi.
Nejistý rok 2025
V příštím roce uplyne 80 let od vítězství čínského lidu ve válce odporu proti japonské agresi a ve světové protifašistické válce. Bude to také 80. výročí založení OSN, což je další klíčový okamžik v dějinách lidstva. Při pohledu na vývoj v příštím roce lze očekávat pozoruhodný nárůst nejistoty a nestability na mezinárodním poli. To, jaká rozhodnutí země učiní, bude určovat běh naší doby a bude mít dopad na mezinárodní prostředí. V čínském diplomatickém úsilí budeme i nadále mít na paměti širší souvislosti, nést odpovědnost za vyšší dobro a prosazovat správnou a spravedlivou věc a budeme i nadále držet vysoko prapor míru, rozvoje, spolupráce a vzájemného prospěchu a dělat vše pro podporu světového míru, klidu a společného pokroku lidstva. Čína bude pevnou silou spravedlnosti tváří v tvář protiproudům unilateralismu a šikany.
Doufáme, že nastupující americká administrativa učiní správné rozhodnutí a bude s Čínou spolupracovat stejným směrem. Budeme prohlubovat komplexní strategické partnerství koordinace a všestranné praktické spolupráce s Ruskem a pracovat na stálém pokroku ve vztazích mezi Čínou a EU směrem k nezávislosti, vzájemnému úspěchu a prospěchu pro svět.
Zpracovala Helena KOČOVÁ
