Francouzská prokuratura obvinila z úmyslného zabití policistu, který v úterý 27. června zastřelil 17letého mladíka severoafrického původu. Zločin muže zákona, který v zemi není zdaleka ojedinělý, však tentokrát vyvolal protesty, nepokoje, ale i výtržnosti a násilnosti rozsahu, jaký Francie nepamatuje od dob protestů tzv. žlutých vest v roce 2018. Podle serveru České noviny pak ještě více posílil dlouhodobé stížnosti na policejní násilí a systematický rasismus bezpečnostních sil v zemi.
Mladík přišel o život krátce poté, co ho policie zastavila při řízení vozu. Když odmítl uposlechnout její výzvu a znovu se rozjel, jeden z policistů po něm z bezprostřední blízkosti vystřelil. Řidič zranění krátce poté podlehl. I když se nejednalo o bezmála desetiminutové klečení na krku jako v případě policejní rasistické vraždy George Floyda v USA v roce 2020, případ má podobná specifika a vyvolal už podobné masové protesty. Zatím ale převážně jen v dotčeném státě, nikoli celosvětového rozsahu – jako po umučení Floyda.
Země v ohni
Protestující každou noc až do naší uzávěrky tohoto čísla v bezmála pěti desítkách francouzských měst neudrželi nervy na uzdě a od legitimních protestů přešli i k těm násilným. Zapalovali a rozbíjeli, co jim přišlo pod ruce. Epicentrem dění bylo Nanterre na severozápadním předměstí Paříže, největší potyčky mezi protestujícími a policií zažily ale v prvních dnech po vraždě také Toulouse, Marseille, Lyon nebo Lille. Demonstranti zapálili i autobus (když předtím nechali cestující vystoupit), tramvaj nebo budovu radnice. Vláda pak vyzvala k plošnému zastavení autobusové i tramvajové dopravy.
Od konce osudového týdne byly protesty o něco mírnější, protože stát nasadil proti vzbouřencům každou noc bezmála padesátitisícové jednotky, které používaly při likvidaci výtržností a snaze rozehnat davy slzný plyn i jiné kontroverzní donucovací prostředky.
Na druhou stranu někde nebylo zbytí. Například v noci na neděli 2. července byl v ohrožení i dům starosty městečka L’Haÿ-les-Roses u Paříže, když se stal terčem útoku spáchaného za pomoci zapáleného vozidla, které bylo použito jako beranidlo. Útok proběhl, zatímco se starosta Vincent Jeanbrun nacházel na radnici. Jeho manželka a jedno ze dvou dětí byly mezitím doma prý zraněny… Každou noc bylo zadrženo tisíc a více radikálů. Napadeno bylo ovšem naopak vždy několik stovek budov včetně těch s policejními stanicemi a několik tisíc zaparkovaných aut.
Okolnosti střelby
Veřejný státní žalobce dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky pro legální použití zbraně. Na videu, které koluje na sociálních sítích a agentury podle serveru České noviny ověřily jeho pravost, je vidět, jak jeden ze dvou policistů zblízka střílí na mladistvého řidiče, který se snaží odjet. Mladík, Nahel M., se sice dopustil přestupku, ale policisty neohrožoval na životě. Policista-zabiják přiznal, že vystřelil smrtící ránu, a vyšetřovatelům podle agentur řekl, že chtěl zabránit automobilové honičce. Obával se prý, že by mohl být zraněn on nebo jiná osoba poté, co se mladík údajně dopustil několika dopravních přestupků. Honičce tedy zabránil, ale tomu, aby Francie následně vzplála v ohni legitimního i nelegitimního odporu, nikoli…
Prokurátor z Nanterre uvedl, že Nahel byl policii známý tím, že již dříve nerespektoval příkazy k zastavení. Francouzský prezident Emmanuel Macron každopádně hned druhý den podle serveru ceskenoviny.cz prohlásil, že střelba je neodpustitelná. Ochránci lidských práv tvrdí, že ve francouzské policii je zakořeněný rasismus, což Macron doposud odmítal. Kvůli vzpouře národa byl prezident mj. nucen odložit plánovanou státní návštěvu sousedního Německa.
Všichni nenávidí policii
Právě v Nanterre, kde zabitý mladík žil, zahájila jeho matka hned druhý den po krvavém excesu pietní průvod. Mounia M. měla na sobě bílé tričko s nápisem Spravedlnost pro Nahela. Šest tisíc shromážděných vyšlo po třídě Pabla Picassa, většina lidí byla také oděna v bílém a někteří nesli transparenty s nápisy »Není spravedlnosti, není míru«, »Všichni nenávidí policii« nebo »Už nikdy více«.
Mezi tisíci shromážděnými v průvodu byli i vysoce postavení politici, například šéf levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Manuel Bompard nebo šéfka strany Evropa Ekologie – Zelení (EELV) Marine Tondelierová.
Agentury uvedly, že za letošní rok jsou evidovány tři případy střelby se smrtelnými následky při policejních dopravních kontrolách, vloni jich pak bylo dokonce rekordních třináct. Většina těchto obětí po roce 2017 byli černoši nebo lidé arabského původu! Zatímco většina veřejnosti s »barevnými« spoluobčany a dalšími přistěhovalci vychází bez větších problémů, »bílí« strážci zákona nikoli.
(rom)
