Putin řekl Macronovi a Scholzovi, že je připraven jednat s Kyjevem o míru

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v osmdesátiminutovém telefonickém rozhovoru se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech s Kyjevem. S odvoláním na tiskovou službu Kremlu o tom informovala agentura TASS. Zamrzlá jsou ovšem mírová jednání podle Putina nikoli kvůli Rusku, ale kvůli Ukrajině. Scholz a Macron požadovali po Putinovi okamžité příměří a stažení ruských vojsk z Ukrajiny, uvedl mluvčí německé vlády. TASS připomněl, že se v tomto třístranném formátu Putin, Macron a Scholz spojili poprvé od 12. března.

“Zvláštní pozornost se věnovala stavu jednání, která jsou zamrzlá kvůli Kyjevu,” uvedl v prohlášení k telefonátu Kreml. “Vladimir Putin potvrdil otevřenost ruské strany k obnovení dialogu,” dodal. Podle agentury TASS Putin také znovu varoval Západ před dodávkami těžkých zbraní na Ukrajinu, které by mohly podle něj situaci na Ukrajině destabilizovat.

Německý kancléř a francouzský prezident Putina podle mluvčího německé vlády vyzvali k okamžitému příměří na Ukrajině a stažení ruských vojsk. “Ruského prezidenta vyzvali k vážným přímým rozhovorům s ukrajinským prezidentem a diplomatickému řešení konfliktu,” dodal mluvčí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti uvedl, že podle něj dává smysl jen přímé jednání s Putinem. To zopakoval i v rozhovoru poskytnutém v pátek nizozemské stanici NOS, které řekl, že nemá smysl hovořit s nikým jiným než s Putinem, protože ruský prezident vytvořil stát, ve kterém důležitá rozhodnutí přijímá pouze on.

Podle Elysejského paláce Macron a Scholz v telefonátu rovněž požadovali, aby Moskva osvobodila 2500 ukrajinských obránců oceláren Azovstal v Mariupolu, které Rusové zajali. Putin podle agentury DPA představitele Německa a Francie ujistil, že se se zajatci z Azovstalu zachází v souladu s mezinárodním humanitárním právem. Slíbil, že k nim získají přístup zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže.

Obšírně se podle Kremlu hovořilo také o potravinové bezpečnosti. Putin řekl, že Rusko je ochotno diskutovat o způsobech, jak umožnit Ukrajině vyvážet obilí z černomořských přístavů. Rusko a Ukrajina představují téměř třetinu celosvětových dodávek pšenice. Rusko je také klíčovým globálním vývozcem hnojiv a Ukrajina je významným vývozcem kukuřice a slunečnicového oleje.

“Rusko je připraveno pomoci najít možnosti pro neomezený vývoz obilí, včetně vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů,“ uvedl Putin podle Kremlu. Macrona a Scholze také informoval, že Rusko je připraveno zvýšit svůj vývoz hnojiv a zemědělských produktů, pokud by proti němu byly zrušeny sankce. Tento požadavek ruský prezident v posledních dnech už vznesl v rozhovorech s italskými a rakouskými představiteli.

Ukrajina a západní země obvinily Rusko z vyvolání potravinové krize způsobené jeho invazí na Ukrajinu, která prudce zvýšila ceny obilí, kuchyňských olejů, paliv a hnojiv. Rusko ze situace viní západní sankce proti němu a zaminování ukrajinských přístavů ze strany Kyjeva.

Ruský mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se na toto téma dříve vyjádřil ve smyslu, že kdyby Kyjev nedovážel po železnici zbraně mohl by vyvážet své produkty právě tudy. Pravda je taková, že Kyjev na něčem takové nemá zájem. Je to tedy Ukrajina kdo se snaží pouze vydírat a obviňovat Rusko z vyvolávání potravinové krize ve světě.

V ukrajinských přístavech podle Kyjeva čeká 22 milionů tun obilí na vývoz do zahraničí. Ukrajinský prezident Zelenskyj v telefonátu s britským premiérem Borisem Johnsonem vyzval k boji proti ruské blokádě a jí způsobené potravinové krizi. Už dříve řekl, že Rusové ukrajinské obilí kradou. Jako vždy velmi zajímavé a populistické vyjádření Zelenského, člověka co mnoho let kradl ruskou ropu a plyn.

(čtk, jac)