Provokovat, provokovat a zase provokovat…

Rozmístění amerického protiraketového systému THAAD u ukrajinského Charkova by bylo provokací a mohlo by zkomplikovat vyřešení bezpečnostní krize kolem Ukrajiny.

Upozornilo na to podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo zahraničí. Moskva reaguje na zprávy v ruských médiích, že se Kyjev obrátil na Washington s prosbou o umístění tohoto obranného systému nedaleko od ruských hranic.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že pokud by Washington vážně uvažoval o dodávce systému THAAD, šance na diplomatické řešení sporu kolem Ukrajiny by se snížily.

Moskva v posledních měsících tvrdí, že má obavy o svoji bezpečnost například s ohledem na možný vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance a kvůli případnému rozmisťování zbraňových systémů poblíž svých hranic. Od západních představitelů se snaží získat mimo jiné záruku, že NATO nepřijme Ukrajinu jako členský stát. Washington i aliance ale tento požadavek odmítly. Západ naopak apeluje na Rusko, aby stáhlo své vojáky do vnitrozemí od hranic s Ukrajinou.

Rjabkov podle agentury TASS uvedl, že Rusko nadále denně jedná prostřednictvím různých kanálů o svých požadavcích. Moskva podle něj připravuje odpověď na písemné vyjádření Washingtonu k ruským návrhům, které obdržela koncem ledna.

I Litva jako základna USA

Přitom Západ svojí vojenskou přítomnost nadále posiluje. Nyní se i Litva chystá požádat USA a NATO, aby jí pomohly zvýšit »obranyschopnost« stálou přítomností svých vojáků. Od roku 2019 se už přitom v pobaltské zemi podle Reuters střídají americké bojové skupiny o síle asi 500 vojáků. »Budeme samozřejmě jednat s USA, abychom zajistili, že americké rotující síly budou v Litvě permanentně,« uvedl litevský prezident Gitanas Nauséda na tiskové konferenci. »To by byly nejlepší podpora bezpečnosti a způsob odstrašení, které by NATO mohlo poskytnout nejen Litvě, ale celému regionu,« uvedl prezident. Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová pak zároveň oznámila, že Nizozemsko zvýší počet vojáků sloužících v rámci NATO v Litvě z aktuálních 270 na 350. V Litvě jsou přítomni také čeští vojáci.

Zvýšení počtu svých vojáků v Litvě až o 350 avizovalo v pondělí také Německo. Americký prezident Joe Biden minulý týden schválil rozmístění 3000 amerických vojáků v Polsku, Německu a Rumunsku. Šéf NATO Jens Stoltenberg zároveň v pondělí zopakoval, že aliance zvažuje rozmístění nových stálých sil ve své východní části.

Španělsko se přidává

Svůj dílek ke krizi pak přidává i Španělsko. To vyšle čtyři stíhačky Eurofighter a 130 vojáků do Bulharska, kde »budou pomáhat střežit vzdušný prostor balkánské země«. První letouny by měly na základně Graf Ignatievo poblíž Plovdivu přistát do konce týdne, informovalo nyní ministerstvo obrany v Sofii. »Mise je součástí kroků k zajištění bezpečnosti členských států NATO na východním křídle a bude probíhat v souladu s plány a postupy integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO,« uvedlo ministerstvo.

Španělsko je tak další z řady členských zemí NATO, které v souvislosti s napětím kolem Ukrajiny posílá do východního křídla aliance své vojáky a techniku.

(cik)