Rakovina je ihned po kardiovaskulárních chorobách druhou hlavní příčinou úmrtí v zemích EU. S více než 3,7 miliony nových případů a 1,9 milionu úmrtí každý rok představuje rakovina druhou nejvýznamnější příčinu úmrtí a nemocnosti v Evropě. Dne 3. února proto představila Evropská komise svůj Evropský plán boje proti rakovině.
Plán má podpořit práci členských států v oblasti prevence rakoviny a zajištění vysoké kvality života pacientů s rakovinou, přeživších, jejich rodin a pečovatelů. Bude se zabývat celým průběhem onemocnění, od prevence až po kvalitu života pacientů s rakovinou a pacientů, kteří přežili rakovinu.
Plán proti rakovině je strukturován do čtyř klíčových oblastí činnosti s 10 stěžejními iniciativami a mnoha podpůrnými akcemi. Bude prováděn s využitím celé řady finančních nástrojů Evropské komise, přičemž na akce zaměřené na boj proti rakovině budou vyčleněny celkem čtyři miliardy eur, zejména z programů Evropa pro zdraví, Horizon Europe a Digitální Evropa.
Dne 18. června 2020 Evropský parlament rozhodl 651 hlasy pro, 28 proti a osm se zdrželo hlasování – o zřízení Zvláštního výboru pro boj s rakovinou (BECA). Zvláštní výbor měl 33 řádných členů. Ustavující schůze BECA se konala 23. září 2020. Její původní 12měsíční funkční období bylo prodlouženo o další tři měsíce a skončilo v prosinci minulého roku.
Pravicový politický kšeft
Na začátek bych chtěla říct, že já jsem příliš nebyla pro zřízení výboru BECA, a to i přesto, že jsem se nakonec stala jednou z jeho koordinátorek a podílela se i na psaní jeho mandátu. Podporovala jsem spíše myšlenku vyčlenění oblasti veřejného zdraví z přehnaně široce koncipovaného výboru ENVI do nového, řádného výboru pro zdraví, který v EP chybí. Je pravdou, že oblast veřejného zdraví byla v ENVI vždy okrajovou záležitostí, to však radikálně změnila pandemie a tato oblast poslední dva roky v ENVI převažovala.
Bohužel, kolegové s mým možná poněkud radikálním názorem nesouhlasili. Navíc stvoření výboru BECA bylo politickým pohrobkem volebního programu konzervativní pravicové frakce EPP, která ve volbách do EP slíbila široké evropské veřejnosti blíže nespecifikovaný boj s rakovinou. V překladu zřízení BECA bylo pravicovým politickým kšeftem… Každopádně i přesto zpětným pohledem vnímám práci výboru BECA poměrně pozitivně.
Zvláštní výbor měl za úkol vyhodnotit příležitosti pro konkrétní opatření EU, určit legislativu a další opatření, která mohou pomoci předcházet rakovině a bojovat proti ní. To se poměrně povedlo. Zpráva výboru BECA také veřejnosti představuje postoj EP v reakci na Evropský plán boje proti rakovině. Zaměřuje se na prevenci rakoviny, rovný přístup k onkologické péči, rakovinu u mladých lidí, vzácné typy rakoviny, které kvůli nedostatku financování jejich výzkumu mnohdy znamenají pro daného pacienta rozsudek smrti, či na sdílení výzkumných údajů mezi vědci. Text je výsledkem kompromisů odvozených z různých pozic, zejména pokud jde o rizikové faktory rakoviny, jako jsou konzumace tabáku a alkoholu (o ty se vedly ty nejtvrdší politické boje), s celkovým pohledem, který zdůrazňuje důležitost prevence. Naše zpráva je velmi ambiciózní a poskytuje podrobné kroky, které musí členské státy a Komise učinit v oblasti prevence, jako jsou screeningy, očkování proti HPV, kontrola karcinogenů nebo zlepšení životního stylu Evropanů včetně jejich stravování.
Kapka v moři
Za sebe mohu jednoznačně říct, že mi ve finálním textu chybí silnější postoj k posílení sektoru veřejného zdraví zejména co se týče jeho financování. Silné veřejné zdravotnictví je životní nutnosti fungování jakéhokoliv státu. Ona obecně otázka financování jednotlivých kroků nastíněných jak v Evropském plánu boje proti rakovině, tak i ve zprávě Zvláštního výboru EP pro boj s rakovinou je Achillovou patou celé evropské politiky boje s rakovinou. Jednoznačně chybí a budou chybět prostředky pro jejich implementaci, pokud členské státy nevyčlení na jejich realizaci více peněz. Výše zmiňované čtyři miliardy eur jsou v celoevropském kontextu pouhou kapkou v moři potřebných financí.
Bohužel daleko větší problém celého textu je opomíjení obrovského problému, který brzo postihne systémy veřejného zdravotnictví ve všech členských zemích EU a tím jsou statisíce zanedbaných screeningů rakoviny během posledních 2 let pandemie. Tisíce odložených preventivních prohlídek během jednotlivých lockdownů představují největší výzvu politiky prevence rakoviny v nadcházejících letech. Je to časovaná bomba, která nám jednoho dne nevyhnutelně vybuchne do obličeje. Čím dříve to začneme řešit, tím lépe. Pokud situaci pomineme, budou nám pacienti do ordinací chodit v závažnějších stavech a jejich léčba bude velmi nákladná a mnohdy často také neúspěšná. To je prostě krutá realita dnešních dní, o které by se mělo na politické úrovni více mluvit.
Nesmí to zůstat v šuplíku
Abych to shrnula, s textem zprávy jsem poměrně spokojená. Práce ve výboru BECA nám dala jedinečnou možnost potkat se s lékaři, výzkumníky, ale i pacienty a jejich zástupci, a získat tak komplexní obraz o tom, jak vypadá boj s touto zákeřnou nemocí ve všech částech EU. Důležité je, aby se však to, co je uvedeno ve zprávě, promítlo do každodenního života a text nezůstal jen ležet v přihrádce od stolu. Nesmíme dopustit, aby všechna tato práce přišla vniveč.
Bohužel, náznaky takového možného výsledku vidíme u nás v České republice již dnes. Někteří ze čtenářů si možná vzpomenou, že byl v roce 2020 představen i náš národní plán boje proti rakovině. Zároveň mělo dojít k vybudování národního onkologického centra. Dokonce již bylo na tento plán a centrum vyčleněno 50 miliard z evropských zdrojů. Po nástupu současné pravicové vlády však ze všech těchto plánů sešlo. Jedná se tak o další z postupných kroků vlády Spolu a PirSTAN vedoucích k destrukci českého zdravotnictví. To nesmíme nikdy dopustit!
(KK.)
2 komentáře
Za ten dělnej lid se samozřejmě i nadále bude brát tutota nase soudružka Konečníková a její parta.
Kdesi jsem četl, že za II. světové války bylo minimum infarktů – lidé na ně neměli čas.
Komentáře jsou uzavřeny.