Obránci Severodoněcka dál odrážejí útoky ruské armády

143

Frontová linie mezi ukrajinskými a ruskými silami na východě Ukrajiny se výrazněji nezměnila, vyplývá z dnešního ranního hlášení ukrajinského generálního štábu. Speciální operace Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 105. dnem a často protichůdné informace bojujících stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Generální štáb se nezmínil o osudu Svjatohirska, o jehož dobytí v úterý hovořil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

V klíčovém městě Severodoněck ukrajinští vojáci dál kladou odpor ruským útokům, uvádí ukrajinské velení. Ruské pokusy obsadit obce Toškivka a Ustinivka a postoupit od nich severně k Lysyčansku a Severodoněcku se podařilo odrazit. Ruská armáda pokračuje v bombardování obcí na důležité trase mezi Bachmutem a Lysyčanskem, z čehož podle BBC vyplývá, že Rusové tuto silnici dosud neobsadili.

Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj uvedl, že v centru Lysyčansku při dělostřeleckém ostřelování přišel o život místní obyvatel, raněnou ženu evakuovali na západ Ukrajiny. K situaci v Severodoněcku, sousedícím s Lysyčanskem, jen napsal, že boje tam pokračují, Ukrajinci kladou odpor.

Ruské útoky pokračují u Slovjansku a ruské jednotky současně upevňují obranná postavení u Izjumu, aby nepřipustily ukrajinský protiútok. U Izjumu a Doněcka také pokračuje velmi intenzivní ostřelování a bombardování.

U Charkova se ruská armáda snaží hlavně udržet ve stávajících pozicích a pokračuje v pokládání minových polí, bránících ukrajinským silám v postupu, konstatoval ukrajinský generální štáb.

Britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky uvedlo, že ruské síly se pokoušejí útočit ze tří směrů proti ukrajinskému uskupení v Severodoněcku, ale ukrajinská obrana prozatím odolává. “Je nepravděpodobné, že by některá strana dosáhla významnějších zisků během posledních 24 hodin,” píše na twitteru. Rusko se podle Britů soustřeďuje na ofenzívu v centrální části východoukrajinského Donbasu, zatímco na křídlech zůstává v obraně. Ukrajinské síly v poslední době dosáhly jistých a nepatrných úspěchů při protiútocích vedených na jihozápadě Chersonské oblasti, dobyté Rusy. Obě strany čelí podobným problémům s udržení obranných linií, zatímco se snaží uvolnit z nich bojeschopné jednotky pro útočné operace.

TASS: Více než 1000 obránců Azovstalu bylo převezeno do Ruska

Více než 1000 ukrajinských vojáků, kteří se podíleli na obraně oceláren Azovstalu v Mariupolu, bylo kvůli vyšetřování převezeno na území Ruské federace, citovala dnes agentura TASS nejmenovaného ruského bezpečnostního činitele.

Agentura Reuters k tomu napsala, že pokud se tyto zprávy potvrdí, bude to znamenat další překážku pro mírová jednání mezi oběma znepřátelenými stranami. Kyjev usiluje o to, aby obránci Azovstalu byli vyměněni za ruské vojáky zajaté na Ukrajině, nicméně ruští poslanci požadují, aby někteří z ukrajinských bojovníků z Mariupolu byli postaveni před soud. Je to pochopitelné z důvodu podezření z nacismu, které bylo jednoznačně u některých příslušníků pluku AZOV prokázáno.

“Více než 1000 lidí z Azovstalu bylo převezeno do Ruska, pracují s nimi bezpečnostní orgány,” řekl činitel agentuře TASS. Uvedl také, že převoz do Ruska později čeká i další ukrajinské zajatce a že se v Moskvě nachází více než 100 lidí, mezi kterými jsou “žoldnéři z cizích zemí, kteří se vzdali v Mariupolu”.

V mariupolských ocelárnách Azovstal, které byly poslední baštou ukrajinské obrany v tomto přístavním městě, se ve druhé polovině května vzdalo ruským silám více než 2400 bojovníků. Ukrajinské vedení se obává, že jsou vystaveni krutému zacházení. Rusko tvrdí, že mezi obránci Azovstalu je mimořádně vysoký počet neonacistů, příslušníků pluku Azov, který je součástí ukrajinské Národní gardy, nikoliv armády. Moskva tvrdí, že jedním z cílů její nynější vojenské operace na Ukrajině je sousední zemi “denacifikovat”.

Světová banka schválila Ukrajině finanční pomoc za 1,5 miliardy USD

Výkonná rada Světové banky (SB) schválila další finanční pomoc Ukrajině, tentokrát za 1,49 miliardy dolarů (34,5 miliardy Kč). Peníze jsou určeny na vyplácení mezd vládním a sociálním pracovníkům. S odvoláním na oznámení banky o tom v úterý informovala agentura Reuters. Celkem SB Ukrajině přislíbila pomoc za čtyři miliardy dolarů.

Další pomoc Ukrajině podpořily finančními zárukami Británie, Nizozemsko, Litva a Lotyšsko. Souběžně k projektu přispěly Itálie a svěřenský fond více dárců.

Prezident SB David Malpass na konci května varoval, že speciální operace ruských vojsk na Ukrajinu a její dopady na ceny potravin a energií a na dostupnost hnojiv by mohly vyvolat globální recesi.

Ruský soud zakázal zveřejňovat seznamy vojáků zabitých na Ukrajině

Několik regionálních médií v Rusku muselo odstranit seznamy ruských vojáků, zabitých ve speciální vojenské operaci. Všechna jména na seznamech sice média získala z otevřených zdrojů, často z oficiálních prohlášení gubernátorů a starostů, ale okresní soud v Kaliningradské oblasti dospěl k závěru, že spojení různých oznámení do jednoho seznamu porušuje prezidentův výnos o utajení ztrát ruské armády, uvedl dnes na svém webu list Kommersant.

Soud rozhodoval na základě žaloby, kterou podala vojenská prokuratura Baltského loďstva ruského vojenského námořnictva. Té se původně nelíbila “stránka paměti”, kterou vytvořil pskovský server 60.ru jako připomínku místních rodáků zabitých v bojích na Ukrajině. Server sice vycházel z informací, zveřejněných pskovským gubernátorem, nicméně prokuratura i tak měla podezření na porušení státního tajemství, špionáž, porušení ochrany osobních údajů a dokonce i na nezákonné šíření údajů o soukromém životě a porušení rodinného tajemství.

Vojenskou prokuraturu podpořil u soudu i cenzurní úřad Roskomnadzor, a tak nakonec soudce rozhodl, že stránky s informacemi o vojácích zabitých v operacích odporují zákonům a také “rozvracejí základy ústavního zřízení a mravnosti”.

Server 60.ru následně soupis odstranil a počátkem tohoto týdne jej následovala i další regionální média. Učinily tak po výstraze od Roskomnadzoru. V neděli rostovský web DonDay zveřejnil koláž se snímky 39 zabitých ruských vojáků, ale ta hned v úterý zase zmizela. Redakce důvody svého rozhodnutí nevysvětlila. A v úterý soud v Petrohradu na základě žaloby vojenské prokuratury omezil přístup k osmi webům “s údaji o ztrátách v ozbrojených silách”. V tomto případě šlo ale hlavně o ukrajinské stránky.

Kommersant připomněl, že dříve se prezidentův výnos o utajení armádních ztrát týkal jen válečných dob. V roce 2015 se však v médiích objevily informace o ztrátách v řadách ruských vojáků v bojích s ukrajinskými jednotkami v Donbasu na východě Ukrajiny.

Moskva o svých ztrátách v nynější válce informovala jen dvakrát, na začátku a na konci března, kdy přiznala 498 respektive 1351 zabitých vojáků. Ukrajinský generální štáb dnes odhadl ruské ztráty za 105 dní války na 31.500 osob. Je však velmi problematické tyto informace ověřit.

Kostely na ukrajinském Krymu přešly pod ruskou pravoslavnou církev

Ruská pravoslavná církev se rozhodla převzít eparchie na ukrajinském poloostrově Krym, které dosud patřily pod Ukrajinskou pravoslavnou církev. Informoval o tom synod Ruské pravoslavné církve na svém webu.

Rusko v roce 2014 po vyhlášení referenda připojilo Krym a postupně nad ním upevňuje svoji kontrolu. Ukrajina a většina ostatních zemí světa referendum neuznává.

Ruská pravoslavná církev uvedla, že se na ni s žádostí o připojení obrátily tři krymské eparchie, což jsou územní správní jednotky pravoslavné církve. Ty nyní budou podléhat přímo moskevskému patriarchu Kirillovi.

Na konci května Ukrajinská pravoslavná církev vyjádřila nesouhlas s postojem moskevského patriarchy Kirilla, který odmítl odsoudit válku na Ukrajině, a odtrhla se od Moskevského patriarchátu.

(čtk, jac)