Po staletí nelze význam harmonického soužití mezi lidmi a životním prostředím podceňovat, protože národům propůjčuje udržitelné hospodaření se zdroji a zvýšenou odolnost vůči přírodním katastrofám. To v konečném důsledku vede k celkovému blahobytu a dlouhodobé prosperitě. Rozvoj obnovitelných energií má nejen významné environmentální a sociální dopady, ale také ukázal přímé i následné ekonomické výhody.
Jako průkopník v politice ochrany zdrojů a ochrany životního prostředí učinila Čína významné kroky v oblasti udržitelného rozvoje. Čína jako největší rozvojová země světa má zásadní význam pro dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030.
Čistá energie loni tvořila 40 procent hospodářského růstu země. V roce 2023 čínský hrubý domácí produkt zaznamenal rekordní přínos z čisté ekonomiky ve výši 11,4 bilionu jüanů (1,6 bilionu dolarů), což představuje 30 procentní nárůst oproti předchozímu roku. Růst a investice táhla především solární energie, výroba solárních panelů, elektromobilů a baterií.
Čínská vláda zavádí důsledně zásadní opatření, aby usnadnila hladší přístup na kapitálové trhy a úvěry pro společnosti vyrábějící čisté technologie. Zajímavým aspektem bylo, že se do tohoto ekonomického sektoru začaly připojovat soukromé společnosti. Tato pozoruhodná skutečnost podtrhuje pozitivní trend v transformaci národního hospodářství. Efektivním řízením výrobních procesů a organizací udržitelných dodavatelských řetězců bude soukromý sektor schopen mnohem lépe obsluhovat domácí i mezinárodní trhy.
Rozmach investic do čistých technologií znovu oživil nyní slavný čínský model velkých investic. Podle všeho bude tato oblast po mnoho let neustále růst.
V posledních letech Čína výrazně pokročila v prosazování technologií čisté energie a výrazně investovala do moderních technologií a výroby. Na prosincovém summitu OSN COP28 Peking a více než 120 zemí oznámily svůj ambiciózní cíl opět ztrojnásobit brzké ztrojnásobení výrobní kapacity obnovitelných zdrojů energie. Očekává se, že tento krok posílí další úsilí o rozvoj a financování projektů čisté energie v zemi i v zahraničí, což bude mít pozitivní dopad na lidstvo a planetu.
Rozvoj a využívání pokročilých technologií v zemi při výrobě komponent pro čistou energii vedly k výraznému a rychlému poklesu světových cen. Za jediný rok se náklady na solární panely snížily o bezprecedentních 42 procent. Ceny baterií také klesly o ohromujících 50 procent.
Čína přesměrovává své investice do výroby čistých technologií. Tento přelomový úspěch představuje novou éru růstu a představuje obrovské příležitosti pro investory a podniky. Vzhledem k tomu, že se jedná o druhou největší světovou ekonomiku, je čas využít její potenciál pro výrobu, uchovávání a využívání čisté energie.
Čína se zavázala k dosažení minimalizace emisí uhlíku do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060. Tento závazek pomohl zmobilizovat státní instituce, posílit důvěru podniků, zvýšit očekávání veřejnosti a slouží i jako zásadní politické rozhodnutí pro rozšíření a urychlení úsilí o zelený rozvoj.
Dalo by se tvrdit, že politické, ekonomické, environmentální a propagační faktory povzbuzující rychlý rozvoj čisté energie se protínaly s prudkým nárůstem poptávky poháněné tržními silami, sníženými náklady a zvýšenou konkurenceschopností nízkouhlíkových technologií ve srovnání s fosilními palivy.
Díky odvážným a rozhodným opatřením k rekalibraci našich hospodářských politik země prošla včasným přechodem k modelu hospodářského rozvoje zaměřeného na investice do čisté energie. Účinnost čínského modelu vládnutí, který upřednostňoval dlouhodobé plánování a jednotu národa při dosahování klíčových rozvojových cílů, opět prokázala svou účinnost.
Djoomart Otorbajev pro CGTN
Překlad Helena KOČOVÁ, Peking
Djoomart Otorbaev je bývalý předseda vlády Kyrgyzské republiky, profesor Belt and Road School of Beijing Normal University, člen Mezinárodního centra Nizami Ganjavi a autor knihy »Central Asia’s Economic Rebirth in the Shadow of the New Great Game« (Ekonomické znovuzrození Střední Asie ve stínu nové Skvělé hry)
