Neignorujme nerovnost, protože ta zabíjí

Říká se, že není nic staršího než včerejší noviny. Tento princip mnohým samozřejmě nahrává (viz to, že máme opět premiéra z ODS), ale zároveň to znamená, že se dlouhodobě přehlíží naprosto zásadní společenské otázky. Jenou z nich rozhodně je značný nárůst nerovností ve společnosti. Důkazem toho jsou i každoroční zprávy od organizace Oxfam, které dlouhodobě upozorňují na to, že zejména ekonomická nerovnost se naprosto vymkla kontrole. Přesto snahy o nápravu situace nejsou nijak zvlášť vidět.

»Evropa čelí nepřijatelné hranici chudoby a nerovnosti. Namísto toho, aby na prvním místě byli lidé, je tvorba politiky stále více ovlivňována bohatými elitami, které využívají pravidla ve svůj prospěch, podílejí se na nárůstu chudoby a ekonomické nerovnosti a významně narušují demokratičnost institucí. Úsporná opatření a nekalé daňové systémy po celé Evropě jsou pokřivené ve prospěch mocných zájmových skupin. Nyní je čas zvrátit průběh chudoby a nerovnosti v Evropě uvedením lidí na první místo.« Toto stálo ve zprávě Oxfam v roce 2015 (pokud si dobře vzpomínám, jednalo se o první zprávu této organizace, na kterou jsem upozornila), přičemž nekalé daňové systémy pořád existují a naše nová (avšak myšlenkami stará) vláda opět mluví o »nutnosti« úsporných opatření.

Osm lidí vlastní tolik, co 3,6 miliardy

V roce 2017 Oxfam informoval, že osm (ano, to není chyba, skutečně jen osm) nejbohatších lidí planety vlastní tolik jako 3,6 miliardy ostatních. Polovina světové populace má tedy majetek ve stejné hodnotě jako oněch osm nejbohatších miliardářů; přitom ještě vloni si polovinu lidstva mohlo koupit 62 nejbohatších. Z těchto osmi nejbohatších je šest Američanů, jeden Mexičan a jeden Španěl.

Další údaje jsou neméně znepokojivé. Od roku 2015 platí, že nejbohatší jedno procento lidí vlastní více bohatství než zbytek planety. Příjmy nejchudších 10 % lidí se zvýšily mezi lety 1988 a 2011 o méně než tři dolary za rok, zatímco příjmy jednoho procenta nejbohatších 182x.

V letech 2018 a 2019 jsme se mohli dočíst, že 82 % celosvětového bohatství bylo rozděleno na účty jednoho procenta všech lidí, narostl rekordní počet miliardářů, konkrétně jeden každé dva dny, zatímco nejméně majetná část světové populace nezbohatla vůbec, počet miliardářů se od ekonomické krize zdvojnásobil a těchto 2208 vyvolených si přitom každý den polepší o zhruba 56 miliard korun, zatímco ti nejchudší přicházejí denně o více než 11 miliard korun.

Neekologická zbohatlická zátěž

Zajímavý závěr přinesl v roce 2020 výzkum švédského Stockholmského environmentálního institutu, který na něm spolupracoval právě s organizací Oxfam. Vyplynulo z něj totiž, že jedno procento nejbohatších v letech 1990–2015 vyprodukovalo více oxidu uhličitého než chudší polovina planety. Dokonce dvojnásobně více a problém změn klimatu, na který doplácíme všichni, tak jde primárně za těmi nejbohatšími, kteří se ještě rádi placení daní vyhýbají.

Tím se dostáváme do roku 2022. Ve zprávě s názvem »Nerovnost zabíjí« se uvádí, že deseti nejbohatším lidem od roku 2020 majetek dvojnásobně vzrostl a vlastní nyní majetek šestkrát větší než nejchudší 3,1 miliardy obyvatel planety. Třeba takový Elon Musk sice nemá pod kontrolou nosnou raketu Falcon 9 své společnosti SpaceX, která příští měsíc narazí do Měsíce, ale během pandemie navýšil svůj majetek jedenáctkrát. Bezos a např. Gates navýšili za stejné období svůj majetek o 30 %. Mezitím se přes 160 milionů lidí ocitlo v chudobě kvůli inflaci, problémům spojeným s pandemií a nerovnoměrné distribucí bohatství. Oxfam navíc odhaduje, že s nízkými příjmy souvisí až 21 000 úmrtí každý den!

O jak dlouhodobě významný problém se jedná, dokázal i ekonom skutečně hodný tohoto označení, Thomas Piketty. Ten analýzou dat přišel na to, že zatímco mezi lety 1946–80 si mohla chudší polovina americké společnosti finančně polepšit o 129 %, v letech 1980–2014 se jednalo pouze o 21 %. Naproti tomu nejbohatší procento Američanů si namísto dřívějších 58 % nárůstu mezd od zvolení Ronalda Reagana polepšilo hned o 194 %.

Namísto tradičního závěru bych si pouze přála, zda by laskavý čtenář nemohl s prezentovanými fakty strávit několik chvil rozjímání. Ať už se totiž domníváte, že současný ekonomický systém je tím jediným možným, nebo jste k němu kritičtí, není možné současný stav ignorovat. Ano, zprávy o šíření nerovnosti ve společnosti skončí druhý den na dně košů, ale nerovnosti tím nezmizí. Naopak se budou prohlubovat a tragických lidských příběhů plných utrpení bude přibývat.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně The Left, předsedkyně ÚV KSČM