Spojené státy americké měly přístup do laboratoří ve státech sousedících s Ruskou federací. Mohly z nich uniknout pro lidi nebezpečné viry?
Začátkem června kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev oznámil, že pozastavuje americkým vojenským biologům práci v jedné z nejlepších vědeckých laboratoří v zemi. Rozhodnutí padlo po rozhovorech s Moskvou a Pekingem. Specialisté z Pentagonu více než deset let studují ve Střední Asii nebezpečné infekce – mor, antrax, horečky a různé koronaviry. Tyto infekce sousední státy považují za nebezpečné. A důvody k obavám jsou. Šíření nemocí a lokality se shodovaly s otevřením amerických laboratoří. Ale jen přání prezidenta Kazachstánu nestačí k tomu, aby Pentagon pozastavil svůj výzkum v regionu. Jak se tajné americké laboratoře objevily ve Střední Asii a proč jim byla věnována pozornost právě nyní zpracoval informační portál Lenta.ru.
Drahá zvědavost
Prohlášení prezidenta Tokajeva se týkalo Centrální referenční laboratoře (CRL), jež se nachází poblíž Alma-Aty. CRL je pouze jedním z objektů vědecké sítě Pentagonu ve Střední Asii. Agentura pro prevenci hrozeb (DTRA) amerického ministerstva obrany, která je zodpovědná za výzkum zbraní hromadného ničení, otevřela dalších pět laboratoří ve vědeckých centrech v Kazachstánu a dvě v Uzbekistánu. V laboratořích se nachází nejmodernějším vybavením. Z tohoto pohledu jde o významnou investici.
400 milionů dolarů investovala Agentura pro prevenci hrozeb (DTRA) Ministerstva obrany USA do vytvoření sítě biologických laboratoří v Kazachstánu, dalších 165 milionů dolarů bylo vynaloženo na laboratoře v Uzbekistánu.
Tak vysoké náklady se nedají vysvětlit jen vědeckým zájmem. V roce 2000 se Američané snažili najít a vyvézt archivy a sbírky virových kmenů, nashromážděných sovětskými výzkumnými ústavy. Později DTRA přešla na nezávislý biologický výzkum. I přes to, že na tyto výzkumy dohlížela armáda, nejsou jejich předmětem projekty s vojenskými utajovanými informacemi. Západní univerzity však vyžadují od zaměstnanců publikace v odborných časopisech. I vědci pracující na vojenských projektech tak zveřejňují svůj výzkum. Na základě těchto publikací si lze udělat představu o činnosti amerických vědců v Kazachstánu.
Podle údajů o financování výzkumu zveřejněných v otevřených zdrojích bylo za posledních osm let v Kazachstánu realizováno nejméně 28 projektů zadaných americkou armádou. Zapojili se do nich nejen místní specialisté, ale také vojenský personál z US Navy Medical Center (Maryland), zaměstnanci Mikrobiologického institutu Bundeswehru (Mnichov) a vojenských laboratoří v Porton Down (UK).
Hlavním tématem práce prováděných ve Střední Asii bylo studium nemocí nebezpečných pro člověka. Charakteristických pro tento region. A formy jejich šíření živočichy. Mezi objekty výzkumu patřily mor, antrax, brucelóza a koronaviry, včetně práce s jejich přenašeči – zvířaty a hmyzem. (Pozn.: Brucelóza, typ zoonózy. Infekce přirozeně přenosná mezi zvířaty a lidmi. Nově vznikající mutace způsobují, že nemoci dříve pouze zvířecí začnou být přenosné i na člověka. Nemoci dříve přenosné ze zvířat na lidi začnou být přenosné i z člověka na člověka.)
Shromážděný biologický materiál byl po úvodním prozkoumání na místě odvezen do výzkumných center zemí NATO. Takový materiál a informace mohou být použity pro různé účely – jak mírové tak i ty opačné. Na dotazy ohledně cílů výzkumů vznášené obyvateli regionů dlouhodobě nikdo nereagoval.
Náhody?
První důvod podezřívat zahraniční specialisty z neopatrného zacházení s nebezpečnými infekcemi se objevil v roce 2007. Po otevření americké laboratoře na Virologickém institutu v Taškentu (Uzbekistán), zde Pentagon přidělil vojenský grant na studium brucelózy v Uzbekistánu a Kazachstánu. V následujícím roce byl v regionu zaznamenán prudký nárůst výskytu brucelózy a objevil se zde antrax. Další nárůst brucelózy v Uzbekistánu byl zaznamenán po otevření amerických laboratoří v Andižanu a Ferganě v roce 2013. Ve stejném roce byl v Kazachstánu zahájen výzkum krymsko-konžské hemoragické horečky (CCHF) za účasti specialistů z amerického námořnictva a britského Porton Down. Biologové studovali šíření nemoci klíšťaty na jihu Kazachstánu v Centru pro zvláště nebezpečné infekce v Alma-Atě.
Od začátku výzkumu pak neuplynul ani rok a na jihu Kazachstánu bylo zaznamenáno velké ohnisko této horečky, kdy přenašečem byla právě klíšťata. Ve stejnou dobu bylo v Gruzii zaznamenáno propuknutí CCHF v oblasti další americké laboratoře, známé jako Richard Lugar Public Health Research Center. Ruské ministerstvo zahraničí se od roku 2017 snaží získat přístup do této laboratoře kvůli podezření z rozšíření horečky z tohoto místa. A v roce 2018 bývalý ministr státní bezpečnosti Gruzie Igor Giorgadze řekl, že USA tam mohly provádět tajné experimenty na lidech.
Ministerstvo obrany USA provedlo v roce 2017 výzkum šíření netopýřího koronaviru v Kazachstánu (nepřenáší se na člověka, ale jako všechny viry může mutovat). V první zkoumané jeskyni našli odborníci nakažené jedince. Zároveň je známo, že v roce 2015 Američané experimentovali s několika kmeny koronaviru nebezpečnými pro člověka na University of North Carolina v Chapel Hill. Ve stejném roce úřady vydaly zákaz takových experimentů kvůli ohrožení populace. Když SARS CoV-2 začal pronikat do Evropy, kazachstánští biologové ujistili obyvatelstvo, že žádný z poddruhů koronaviru nebyl nikdy u zvířat nalezen. Pro Kazachstán jsou však charakteristické takové zoonotické nemoci – tedy přenášené zvířaty – jako antrax, krymsko-konžská horečka, brucelóza a mor.
USA státy nikdy nekomentovaly činnost svých laboratoří ve Střední Asii v souvislosti s možnou souvislostí s propuknutím epidemií. V článku napsaném o několik let později se američtí vojenští biologové krátce zmínili o problémech při přepravě vzorků z projektu KZ-29 – tedy z kazašské laboratoře, kde zkoumali virus krymsko-konžské hemoragické horečky a v oblasti, kde vypuknutí této nemoci nastalo současně s vypuknutím v Gruzii.
Existuje další důvod k obavám. V roce 2018 skupina západních vědců zveřejnila článek v uznávaném vědeckém časopise Science (Science je akademický časopis Americké asociace pro vědecký pokrok. Je považován za jeden ze světově nejprestižnějších vědeckých časopisů, pozn. aut.), kde na základě otevřených zdrojů tvrdili, že americká armáda financuje práci na biologických zbraních v rozporu s Úmluvou z roku 1972. To nepřímo potvrzuje odmítání Spojených států amerických ratifikovat Protokol o mechanismech kontroly biologického rozvoje zúčastněných zemí. Země středoasijského regionu tedy mají všechny důvody k nedůvěře a považují americké biologické laboratoře za vojenské hrozby.
Příliš těsné vazby
Ministerstvo zahraničních věcí Kazachstánu nedávno popřelo kontrolu Pentagonu nad laboratořemi, které vybudoval, protože jsou formálně uvedeny jako majetek specializovaných kazašských institucí a ministerstev. Ukázalo se však, že Washington ovládá nejen vlastní zařízení, ale i vědecká centra, na jejichž základě fungují. Zpočátku byly laboratoře DTRA v Kazachstánu řízeny na základě dohody s Pentagonem společnostmi CH2M Hill (Colorado) a Jacobs Engineering Group (Texas), které patří mezi 100 nejlepších dodavatelů amerického ministerstva obrany. V Uzbekistánu podobné aktivity vykonávala společnost Bechtel (Virginia) na základě dohody s americkou armádou. Později řídící funkce převzala »Central Asian Office of the CDC« (CDC = Centers for Disease Control), otevřená na americkém velvyslanectví v Nur-Sultanu.
V Taškentském virologickém institutu realizovala DTRA výzkum brucelózy. Ten se časově shodoval s epidemiemi brucelózy v regionu. Ani Kazachstánské centrum se neomezuje jen na spolupráci s Pentagonem. V únoru 2020 její vedení podepsalo dohodu o spolupráci s Mikrobiologickým ústavem Bundeswehru.
Takto otevřená podpora vojenských operací USA a NATO ze strany státních institucí Kazachstánu znepokojila Čínu a Rusko. Od roku 2018 Moskva vyjadřuje znepokojení nad nekontrolovanou prací amerických biologických laboratoří v její blízkosti a trvá na získání plného přístupu k výzkumu.
»Naše zpravodajské agentury a vědci jsou znepokojeni z činnosti těchto laboratoří. Není vyloučeno, že to může být následně nějak použito proti nám. Oni [USA] si je v západní Evropě neinstalovaly.« uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
V dubnu 2020 ruské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že Moskva nemůže ignorovat biologickou hrozbu, kterou představují americká vojenská zařízení poblíž ruských hranic. V první řadě se prohlášení týkalo „Lugar Center“ v Gruzii, ale byly zmíněny i další objekty v zemích Společenství nezávislých států (SNS). Později pozici Ruska plně podpořil druhý klíčový partner Kazachstánu – Čína.
»Spojené státy zřídily mnoho biologických laboratoří v zemích bývalého Sovětského svazu, ale neříkají ani slovo o práci, ani o účelu, ani o bezpečnostních systémech těchto institucí, což vyvolává vážné obavy.« Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Geng Shuang
Nur-Sultan se snažil popřít samotný fakt přítomnosti amerických biologů a zahraničního financování v laboratořích. Stejné stanovisko zaznělo na brífinku americké ambasády. Moskva však v květnu své obavy zopakovala. Po jednání Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), jehož programem byla biologická bezpečnost, zaujal kazašský prezident Tokajev k této otázce konstruktivnější postoj. Slíbil spolupráci s Moskvou a nový zákon o biologické bezpečnosti. Ústupek Kazachstánu a stažení amerických specialistů z CRL v Alma-Atě však pravděpodobně neukončí projekty NATO v regionu. A nejde jen o to, že objekt byl jen součástí sítě laboratoří.
Kromě Centra pro vědu a techniku Spojené státy americké využívají k pokrytí biologického výzkumu ve Střední Asii kancelář Mezinárodního centra pro vědu a techniku (ISTC) v Nur-Sultanu. Jedná se o mezinárodní organizaci, které se účastní zástupci některých zemí SNS. Reálně 95 % rozpočtu této organizace financují země NATO, více než polovinou přispívají Spojené státy. Třeba britské ministerstvo obrany přidělilo 617 tisíc liber šterlinků na studium způsobů šíření brucelózy v Tádžikistánu. Vládní organizace však, z pochopitelných důvodů, nemohou vždy přijímat peníze od cizí armády. Navštěvují proto tyto země jako zástupci mezinárodních organizací. Vojenské experty je těžké zapojit do výzkumu. Armády NATO tak dostávají alespoň část potřebných informací o epidemiologické a hygienické situaci v regionu. Rozhodnutí prezidenta Tokajeva stáhnout Američany z Alma-Aty je krok správným směrem. Osud dalších pěti podobných zařízení, včetně Výzkumného ústavu problémů biologické bezpečnosti v Gvardějsku, kde proběhl výše zmíněný výzkum koronaviru, je však nejasný. Kromě toho dohoda podepsaná s Bundeswehrem umožní paktu NATO provádět stejnou práci, ale nyní pod německou vlajkou.
Nový zákon o biologické bezpečnosti oznámený kazachstánským prezidentem Tokajevem, by měl teoreticky omezit přístup biologů ze zemí NATO do institucí Kazachstánu. Ale zdá se, že do práce na něm budou zapojeni titíž kazachstánští specialisté pracující pro vědecké organizace spojené s ministerstvem obrany USA. To vytváří podmínky pro střet zájmů a přináší rizika v bezpečnostních pravidlech. ISTC pokračuje ve své práci, jíž se účastní američtí a britští vojenští biologové.
K zajištění skutečné biologické bezpečnosti ve Střední Asii bude Kazachstán a Uzbekistán potřebovat více než deklarativní opatření týkající se vojenských programů NATO. Je čas přemýšlet o společné a konzistentní politice. Povolení činnosti cizím subjektům na vlastním území, zabývajícími se biologickými výzkumy, rovná se rozmístění cizích jaderných zbraní. Má zřejmé důsledky jak pro vztahy se sousedy, tak pro vlastní bezpečnost v případě jakéhokoliv vojenského konfliktu.
Zdroj: https://lenta.ru/articles/2020/06/16/biolab/
Ivan STRACHOŇ
64 komentáře
Na fotce mame strycka Sama, bajneho Americana z Volstrýtu.
Jak vypada rusky Ivan, asi charakteristicky nality, asi od Kremlu?
JE NĚKDO RUssÁKY PŘEKVAPENÝ?
SPÍŠ SI TADY MRDKY ŘÍKAJÍ, VOVAN JIM TO ZASE UKÁZAL! SMLOUVA DOHODA NIC
Loď s kukuřicí z Ukrajiny zmizela ve Středozemním moři
Loď Razoni, která se na začátku srpna jako vůbec první vydala z Oděsy s nákladem kukuřice, zmizela ve východní části Středozemního moře. Náklad byl podle ukrajinských úřadů několikrát přeprodán a už tři dny se neví, kde teď plavidlo je.
JE NĚKDO RUssÁKY PŘEKVAPENÝ?
SPÍŠ SI TADY MRDKY ŘÍKAJÍ, VOVAN JIM TO ZASE UKÁZAL! SMLOUVA DOHODA NIC
Loď s kukuřicí z Ukrajiny zmizela ve Středozemním moři
Loď Razoni, která se na začátku srpna jako vůbec první vydala z Oděsy s nákladem kukuřice, zmizela ve východní části Středozemního moře. Náklad byl podle ukrajinských úřadů několikrát přeprodán a už tři dny se neví, kde teď plavidlo je.
JAROSLAVA TO VĚDĚLA
Přestože Jiřina Bohdalová byla po dva roky (1959–61) vedena v análech komunistické StB jako agentka Jaroslava, městský soud v Praze teď v jejím procesu s vnitrem rozhodl, že slavná herečka nebyla „vědomou spolupracovnicí“ politické policie. Bohdalová se tak zařadila mezi zhruba pět set lidí z oficiálního seznamu agentů komunistické tajné služby, kteří žalovali stát a dostali od soudu za posledních deset let stejný verdikt. A opět se vzápětí objevily výroky o „nespolehlivosti“ estébáckých seznamů a o tom, že si na ně členové komunistického gestapa mohli napsat „koho chtěli“. Není to pravda.
Jaroslav Spurný
25. 1. 2004
Přestože Jiřina Bohdalová byla po dva roky (1959–61) vedena v análech komunistické StB jako agentka Jaroslava, městský soud v Praze teď v jejím procesu s vnitrem rozhodl, že slavná herečka nebyla „vědomou spolupracovnicí“ politické policie. Bohdalová se tak zařadila mezi zhruba pět set lidí z oficiálního seznamu agentů komunistické tajné služby, kteří žalovali stát a dostali od soudu za posledních deset let stejný verdikt. A opět se vzápětí objevily výroky o „nespolehlivosti“ estébáckých seznamů a o tom, že si na ně členové komunistického gestapa mohli napsat „koho chtěli“. Není to pravda.
Stejně jako Bohdalová uspěl u soudu komunistický poslanec Vojtěch Filip: ani on podle rozsudku nespolupracoval s StB vědomě. Jsou tedy oba „očištěni“ a sobě rovni? Ani náhodou. Nadšený normalizační komunista Filip udával ochotně, několik let a za peníze, herečku přiměl ke schůzkám s estébáky pouze jejich tlak a nikdy neprozradila nic důležitého. Takže je to úplně naopak: Filip i Bohdalová spolupracovali s politickou policií vědomě, ale zatímco ten první byl sloupem režimu, ta druhá se jen snažila uniknout z jeho spárů.
Otázkou je, proč vnitro tak pravidelně a lehce prohrává své spory o důležitý dokument. „Dodáme veškeré materiály, ale stačí, když předvolaný estébák řekne, že si nic nepamatuje, a soud na základě jejich svědectví nemá jinou možnost než rozhodnout v náš neprospěch,“ říká šéf archivní služby…
Hlavní hrdina je hlavní hrdina…
2 minuty potlesku pro tajemníka Pláteníka.
Todle je finální scéna z Okresu na severu! Zasloužilý soudruh tleská sám sobě…
Ježiši se poserte, no tak jsem dojel Okres na severu a rozjíždím Muže na radnici.
Vy jste masochista..???
Ruský miliardář se nezdráhá kritizovat Putina.
Většina ruských miliardářů se zdráhá kritizovat režim ruského prezidenta Vladimira Putina, Boris Minc k nim ale nepatří. V rozhovoru pro BBC označil válku na Ukrajině za důsledek Putinova šílenství a hladu po moci. Podle něj se drží bohatí Rusové s kritikou války zpátky kvůli strachu z Kremlu. Čtyřiašedesátiletý Minc sám už několik let pobývá v Británii a na návrat do Ruska nepomýšlí. Uvedl, že na rozdíl od Putina „nechce žít v bombovém krytu“.
Minc označuje Putinovy činy za „ohavné“ a invazi za „nejtragičtější událost v novodobé historii nejen Ruska a Ukrajiny, ale celého světa“. Přirovnal ji k Hitlerově vpádu do Polska v roce 1939, kterým začala druhá světová válka.
„Tato válka (na Ukrajině – pozn. red.) je výsledkem šílenství a hladu po moci jediné osoby, Vladimira Putina, podporovaného jeho nejbližším okolím,“ prohlásil Minc.
Putinovi byl prý poprvé představen na začátku 90. let, více s ním ale mluvil až v roce 2000 v době, kdy se šéf Kremlu poprvé ujímal prezidentského úřadu. Minc, který v 90. letech pracoval pro předchozího prezidenta Borise Jelcina, s ním chtěl probrat plány na reformu místní správy, která by pomohla pozvednout ruskou demokracii na úroveň odpovídající 21. století.
„Putin si mé návrhy vyslechl, aniž by je komentoval nebo se hádal. Následující den mě vyhodil,” vzpomíná Minc. Podle něj byla Putinova vize směřování země na míle vzdálená představě předchozí vlády.
Každý nezávislý podnikatel je pro Putina hrozba
Jako podnikatel začal mít Minc v Rusku problémy po anexi ukrajinského Krymu, proti níž veřejně vystoupil. Jeho investiční firmu začali vyšetřovat v několika různých případech. I dnes je proti němu v Rusku vedeno trestní řízení.
Miliardář rodnou zemi opustil v roce 2015 po vraždě opozičního politika Borise Němcova. Zodpovědnost za ni přičítají kritici právě ruskému autoritáři, i když za ni byli odsouzeni najatí Čečenci. Putin v té době tvrdě zakročil proti opozici z řad politiků, novinářů i podnikatelů. Pro Mince to byl „signál, proč okamžitě ze země odejít“.
„Každého podnikatele nezávislého na Putinovi vidí jako hrozbu, protože může financovat opozici nebo podnítit protesty – a takoví lidé jsou vnímáni jako Putinovi nepřátelé, a tím pádem nepřátelé státu,“ vysvětloval pro BBC.
Pro to, že se většina bohatých drží ve vyjádřeních ohledně války zpátky, má jednoduché vysvětlení. „Všichni se bojí,“ uvedl. Každá osoba, která otevřeně kritizuje Putina, má podle něj důvody obávat se o svou osobní bezpečnost.
Podle něj je pro bohaté Rusy, kteří Putina nesnášejí, „nejodvážnější možný krok tiše odejít do exilu“. V tomto případě zmiňuje případ Michaila Chodorkovského, bývalého nejbohatšího muže Ruska, jenž kvůli zřejmě politicky motivovaným obviněním strávil skoro dekádu ve vězení.
„Nemám žádný zájem na tom žít v bombovém krytu jako Putin,” sdělil BBC. V Británii se prý cítí spokojeně a žije tam bez zvláštní ochrany. Na návrat do Ruska zatím nepomýšlí.
To je ten malý pravicový stát, kde se lidem důvěřuje a nekontroluje ho tisíc úředníků. Děkuji, už je líp.
Vládní výzva Bojujte proti ruským lžím je už naprosto šílená! Něčeho takového se nedopustil ani bývalý režim, aby vyzýval naprosto tupohlavě k boji pouze proti některým lžím! Připomíná to vzpomínku politického vězně Milana Daniela na prokurátora z borské věznice v roce 1972, který vězně převychovával slovy: Pravda je dvojí – kladná a záporná. Tu zápornou pravdu mají naši nepřátelé. Kladná pravda je naše. Ano, ideové kořeny této vlády lze hledat právě zde,“ domnívá se.„Pravdu má vládní web v tom, že informace je třeba ověřovat. Například dezinformaci o tom, že Rusko v roce 2008 napadlo Gruzii, lze vyvrátit citací zprávy vyšetřovací komise EU, vedené švýcarskou diplomatkou Heidi Tagliaviniovou, která dokázala opak – a přesto mnozí politici a mnohé zdroje se drží této protiruské dezinformace jako exkrement košile,“ uvádí.
Chybí ti tam jedno “r” blbečku. :))
Dýňová polévka se zázvorem a kokosovým mlékem, která zahřeje.
Ingredience
1 kostka/kelímek Knorr bujónu – zeleninový
500 ml vody
1 kokosové mléko v plechovce (400 ml)
1 menší dýně Hokaido
Kousek čerstvého zázvoru dle chuti
1 polévková lžíce olivového oleje
Zakysaná smetana
Dýňová semínka
Dýňový olej
Příprava
Nejprve si nakrájíme dýni na kostičky, Hokaido se nemusí loupat.
Poté oloupeme a nakrájíme zázvor.
Připravíme si menší hrnec, ve kterém si z 500 ml vody a Knorr bujónu připravíme zeleninový vývar.
Mezitím do většího hrnce dáme lžíci olivového oleje a rozehřejeme.
Vložíme do něj nakrájený zázvor, po minutce přidáme i dýni.
Chvíli restujeme, pak vše zalejeme připraveným zeleninovým vývarem.
Nakonec přidáme kokosové mléko. Vše zamícháme. Přikryjeme pokličkou a necháme vařit 15 – 20 min, než dýně změkne.
Na závěr rozmixujeme ponorným mixérem do hladkého krému.
Nejprve si nakrájíme dýni na kostičky, Hokaido se nemusí loupat.
Poté oloupeme a nakrájíme zázvor.
Připravíme si menší hrnec, ve kterém si z 500 ml vody a Knorr bujónu připravíme zeleninový vývar.
Mezitím do většího hrnce dáme lžíci olivového oleje a rozehřejeme.
Vložíme do něj nakrájený zázvor, po minutce přidáme i dýni.
Chvíli restujeme, pak vše zalejeme připraveným zeleninovým vývarem.
Nakonec přidáme kokosové mléko. Vše zamícháme. Přikryjeme pokličkou a necháme vařit 15 – 20 min, než dýně změkne.
Na závěr rozmixujeme ponorným mixérem do hladkého krému.
Nejprve si nakrájíme dýni na kostičky, Hokaido se nemusí loupat.
Poté oloupeme a nakrájíme zázvor.
Připravíme si menší hrnec, ve kterém si z 500 ml vody a Knorr bujónu připravíme zeleninový vývar.
Mezitím do většího hrnce dáme lžíci olivového oleje a rozehřejeme.
Vložíme do něj nakrájený zázvor, po minutce přidáme i dýni.
Chvíli restujeme, pak vše zalejeme připraveným zeleninovým vývarem.
Nakonec přidáme kokosové mléko. Vše zamícháme. Přikryjeme pokličkou a necháme vařit 15 – 20 min, než dýně změkne.
Na závěr rozmixujeme ponorným mixérem do hladkého krému.
Tip na závěr : Servírujeme s dýňovými semínky, můžeme pokapat i dýňovým olejem
Chvíli restujeme, pak vše zalejeme připraveným zeleninovým vývarem.
Nakonec přidáme kokosové mléko. Vše zamícháme. Přikryjeme pokličkou a necháme vařit 15 – 20 min, než dýně změkne.
Na závěr rozmixujeme ponorným mixérem do hladkého krému.
Nejprve si nakrájíme dýni na kostičky, Hokaido se nemusí loupat.
Poté oloupeme a nakrájíme zázvor.
Připravíme si menší hrnec, ve kterém si z 500 ml vody a Knorr bujónu připravíme zeleninový vývar.
Mezitím do většího hrnce dáme lžíci olivového oleje a rozehřejeme.
Vložíme do něj nakrájený zázvor, po minutce přidáme i dýni.
Chvíli restujeme, pak vše zalejeme připraveným zeleninovým vývarem.
Nakonec přidáme kokosové mléko. Vše zamícháme. Přikryjeme pokličkou a necháme vařit 15 – 20 min, než dýně změkne.
Na závěr rozmixujeme ponorným mixérem do hladkého krému.
Tip na závěr : Servírujeme s dýňovými semínky, můžeme pokapat i dýňovým olejem a popř. přidat
Můžu přidat recept na perník?
Napište radši blbečkovi Gavrochovi, jak dezinfikovat ty jeho breberky, švábovi jednomu
Takové pablby hned deratizovat !
Někteří kapitalisté z Británie a USA budují , v mnoha zemích, sklady s biologickými, bakteriologickými a virologickými látkami. S těmito látkami je možné vyvraždit , s nízkými náklady a snadnou přepravou velké množství lidí na rozsáhlém území.
Proč kapitalisté neskladují uvedené látky jen ve skladech v USA?
Pokud napadený stát použije uvedené zbraně k OBRANĚ, nemusí být zasažené USA ale např. Polsko, Slovenko, Německo,Francie, Anglie ,ČR, Itálie, Řecko a jiné státy. Proti uvedeným látkám není obrana.
Erdogan si to uvědomuje
Videt Vladimira, jak se do pule tela svleceny riti po nebi na bajnem Pegasovi.
A odvadenim zrotrilych ptaku z dosahu maticky Rusy zachranuje svuj lid ….
To je spektakl primo pro Mosfilm.
Fašisté se světu snaží namluvit pohádky o diplomatické izolaci Ruské federace a přitom už zítra přijíždí do Moskvy delegace Tálibánu.
Ministr průmyslu a obchodu Afghánistánu Nuriddin Azizi navštíví Moskvu v pondělí 15. srpna, spolu s ním do ruské metropole odletí delegace afghánské vlády jmenovaná v Rusku zakázanou teroristickou organizací Taliban. V rozhovoru s RIA Novosti to uvedl ruský velvyslanec v Afghánistánu Dmitrij Žirnov .
Strany budou jednat o nákupu ropy, pšenice, mouky a slunečnicového oleje. Poté delegace Talibanu odjede do Kazaně. Žirnov to vysvětlil tím, že by strany měly rozvíjet meziregionální vazby.
Návštěva Talibanu připadá na výročí dobytí Kábulu a nastolení moci v Afghánistánu.
Tohle nemuselo být. Může za to Amerika, Nato, Eu a Fiala
Fašisté se světu snaží namluvit pohádky o diplomatické izolaci Ruské federace a přitom už zítra přijíždí do Moskvy delegace Tálibánu.
Ministr průmyslu a obchodu Afghánistánu Nuriddin Azizi navštíví Moskvu v pondělí 15. srpna, spolu s ním do ruské metropole odletí delegace afghánské vlády jmenovaná v Rusku zakázanou teroristickou organizací Taliban. V rozhovoru s RIA Novosti to uvedl ruský velvyslanec v Afghánistánu Dmitrij Žirnov .
Strany budou jednat o nákupu ropy, pšenice, mouky a slunečnicového oleje. Poté delegace Talibanu odjede do Kazaně. Žirnov to vysvětlil tím, že by strany měly rozvíjet meziregionální vazby.
Návštěva Talibanu připadá na výročí dobytí Kábulu a nastolení moci v Afghánistánu.
Fašisté se světu snaží namluvit pohádky o diplomatické izolaci Ruské federace a přitom už zítra přijíždí do Moskvy delegace Tálibánu.
Ministr průmyslu a obchodu Afghánistánu Nuriddin Azizi navštíví Moskvu v pondělí 15. srpna, spolu s ním do ruské metropole odletí delegace afghánské vlády jmenovaná v Rusku zakázanou teroristickou organizací Taliban. V rozhovoru s RIA Novosti to uvedl ruský velvyslanec v Afghánistánu Dmitrij Žirnov .
Strany budou jednat o nákupu ropy, pšenice, mouky a slunečnicového oleje. Poté delegace Talibanu odjede do Kazaně. Žirnov to vysvětlil tím, že by strany měly rozvíjet meziregionální vazby.
Návštěva Talibanu připadá na výročí dobytí Kábulu a nastolení moci v Afghánistánu.
Novinář Julian Röpcke na twitteru upozornil, že válečná realita na Ukrajině je poněkud jiná, než jak ji prezentují proukrajinští experti. Zejména vyvracel, že by ruské síly byly vyčerpané, na kraji zhroucení a do jejich porážky by chybělo jen pár dní nebo měsíců.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Rusove-bez-moralky-vycerpani-porazeni-Ani-nahodou-Nemecky-novinar-smetl-proukrajinske-experty-711265
Dobrý plátek, takový věrohodný 👍
NÁŠ VŮDCE NÁS OCHRÁNÍ A SMRTELNÉ PTICE ODVEDE.
Ruský prezident Vladimir Putin se představil v roli vůdce hejna ohrožených jeřábů bílých. Jako pilot motorového kluzáku jim ukázal bezpečnou cestu ze Sibiře do teplých krajin.
Jsou to krásní chlapíci, křídlo následovali zprava, zleva, svrchu. Cítím se příjemně,” prohlásil Putin v roli “vedoucího samce”.
“Dokonalá demonstrace jeho schopností,” připustila stanice Kommersant FM.
DRŽÍM NAD NÍM SVOJI RUKU
Putina následovaly dva náhradní deltaplány – v narážce na Putinovu jízdu po Dálném východě za volantem vozu domácí výroby a s dvěma identickými náhradními auty na přívěsu v koloně.
Ano?
Za pohled do očí takového macha bych Kabajevu vraždila. Bože!
Autor zaslouží důraznou důtku – nezmínil, že sem Američani sypou z letadel mandelinku bramborovou.
Beru na vědomí a souhlasím, v pondělí Strachoň letí na hodinu.
Trochu otrepane, nemyslis?
Trochu otrepane, nemyslis?
Země, kde včera snědli to, co měli na zítra,“
Rusové se chtějí zbavit špatné pověsti a dva dny nebudou jíst.
Je pravda, že v Rusku máme s jídlem problém v podstatě odjakživa. Lidé zde opravdu včera snědli to, co měli na zítra. Proto jsme se rozhodli, že vyhlásíme celostátní půst, kdy nebudeme dva dny vůbec jíst, abychom mohli poprvé v historii ruského národa říct‚ že dnes jsme snědli to, co jsme měli na dnešek,“ prohlásil Vladimir Putin.
Po zničení stovek tun jídla z Evropy jde o Putinův druhý krok k zažehnání ruské potravinové krize a startujícího hladomoru.
Putin dále dodal, že uvažuje i nad prodloužením půstu na tři dny, díky čemuž by rusové dokonce dnes snědli to, co měli na včera a byli tak zase o krok napřed.
Zlá zpráva pro Putina: Je zajímavé, že řada zbraní, které Ukrajinci dostávají, se neobjevují na frontě. Expert na válku Lukáš Visingr popsal, co to znamená
Zanedlouho uplyne šest měsíců od doby, kdy Rusko podniklo vojenskou invazi do sousední Ukrajiny. Za tu dobu o život přišly tisíce vojáků i civilistů. V současnosti ukrajinská armáda znovu zasáhla Antonivskyj most v Ruskem okupované Chersonské oblasti. Podle agentury Ukrinform to uvedla mluvčí ukrajinské armády Natalija Humenjuková. Úder potvrdil také Ruskem dosazený představitel Chersonské oblasti Kirill Stremousov. Ukrajinské síly kromě toho pomocí raketometů HIMARS útočily v Melitopolu v Záporožské oblasti proti místům, kde byly dočasně rozmístěny ruské jednotky, uvedl starosta Melitopolu. Rusové podle ukrajinských představitelů v pondělí ostřelovali hustě osídlenou čtvrť v Charkově. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vojenský analytik Lukáš Visingr, který se domnívá, že Ukrajinci chtějí Rusům uštědřit citelný úder v podobě silné protiofenzívy.
“Kdyby nedošlo k operační pauze, kterou na začátku července Rusové vyhlásili, tak už možná zkolabovali. Je pravděpodobné, že tomu těsně zabránili. Ono se de facto nic nezměnilo a svým způsobem operační pauza nepřímo trvá. Ofenzivní tlak, když se bojovalo o města Severodoněck a Lysyčansk, byl obrovský, teď je řádově menší. To, co Rusové v současnosti dělají, jsou decentní útočné pokusy, protože mají málo munice a Ukrajinci jim ničí sklady salvovými raketomety HIMARS. Pokud jde o Cherson, tak tam to vypadá, a řeklo to několik vojenských analytiků nezávisle na sobě, že tam Ukrajinci chtějí Rusy odříznout, zatlačit na ně a nenechat jim žádnou možnost ústupu. Do Chersonu vedou tři mosty, dva z nich už nejsou v provozu a zbývá jeden, který když Ukrajinci zničí, tak Rusové nebudou mít možnost zásobování ani ústupu,” uvedl pro ŽivotvČesku.cz odborník na válečné konflikty.
Podle mluvčí ukrajinské armády Humenjukové ukrajinští obránci zasáhli v Chersonské oblasti také Kachovskyj most a zničili invazním jednotkám za uplynulý den několik muničních skladů. “Upřesňujeme výsledky, které z nich jsou naše. Protože chápeme, že hnutí odporu na okupovaných územích je silné,” prohlásila Humenjuková. Z Chersonské oblasti už nějakou dobu přicházejí hlášení o atentátech na představitele místních úřadů, které dosadila ruská vojska.
“Co chtějí Ukrajinci udělat, to přesně nevíme. Co je ale zajímavé, že řada zbraní, které Ukrajinci dostávají, se neobjevují na frontě. To znamená, že z poměrně velkého množství vojenských systémů, které byly dodány na Ukrajinu, je vidět jen zlomek. Z toho se vyvozuje, že Ukrajina formuje velké úderné uskupení a u Chersonu chtějí Ukrajinci Rusům uštědřit obrovskou porážku, která by mohla způsobit, že se Rusové morálně a psychologicky položí,” dodal pro ŽivotvČesku.cz Lukáš Visingr.
Jako u Slavkova. Nad tisíci ruských vojáků na Ukrajině možná sklapává past
Rusové možná kráčí do pasti a zřejmě ani nemají příliš na výběr. Ukrajina v posledních týdnech přejala iniciativu a dávala hlasitě najevo, kam povede svůj očekávaný protiútok, což vedlo Rusko k výrazným přesunům techniky a dalších tisíců vojáků do Chersonské oblasti. A za nimi teď postupně ukrajinská armáda „zavírá vrata“.
Situace na bojišti tak vyvolává řadu spekulací mezi analytiky i dalšími pozorovateli na sociálních sítích. Rusko se totiž podle spekulací mohlo nechat vlákat do pasti, při které hrozí nejen minimálně částečné odstřižení možná až desítek tisíc ruských vojáků i jejich zásobování od zbytku Ruskem okupovaného území, ale také potenciálně velmi tvrdá rána pro ruskou armádu, která podle posledních odhadů mohla nasbírat ztráty až kolem 80 tisíc vojáků.
Snaha donutit Rusko k přesunu sil může podle O‘Briena znamenat rozmělnit síly na východě Ukrajiny a naopak začít s protiofenzivou tam. Dalším cílem pak může být právě snaha přilákat co největší množství ruských jednotek na západní břeh Dněpru, zničením mostů a dalších logistických kanálů pak poskytuje přirozenou přírodní bariéru, která ruské jednotky odstřihne od zbytku okupovaného území. V posledním případě pak může podle O‘Briena hrát roli zkrátka snaha střetnout se s Rusy v prostředí, které je pro Ukrajinu výhodnější, než bojiště na východě.
Jako nejpravděpodobnější pak vidí kombinaci druhé a třetí varianty. Podle vojenského analytika a spolupracovníka redakce Lukáše Visingra lze očekávat, že se Ukrajina bude snažit i kvůli časovému tlaku dosáhnout co nejdříve nějakého jasného vítězství. „Je jasné, že přes zimu intenzita bojů výrazně poklesne, takže oni budou chtít dosáhnout řekněme nejpozději do konce října nějakého velkého, jednoznačného úspěchu. Což by mohlo být rozdrcení Rusů v Chersonské oblasti či její osvobození. To neznamená dobíjet Cherson jako město, to by znamenalo nutně dělat to, co Rusové se Severodoněckem, tedy srovnat ho z 90% se zemí,“ řekl deníku Echo24 Visingr s tím, že budou chtít spíše „generální střet“ s ruskou armádou.
„Ukrajinci využili geografie, která tam je, zlikvidovali mosty, které propojují tu oblast se zbytkem území, Rusové se tak dostali do situace, kdy je velmi obtížné tam dodávat posily a zásoby a současně je velmi obtížné provést nějakou evakuaci nebo spořádaný ústup v případě ukrajinské ofenzivy. Je to prostě problém,“ dodal Visingr. Rusové se podle něj snaží své postavení vylepšit například pomocí pontonových mostů, ty však znamenají také násobně menší kapacitu. Ruská armáda je navíc podle něj výrazně logisticky závislá na železnici.
Současnou situaci a možnou taktiku Ukrajiny podle něj někteří odborníci přirovnávají k napoleonské bitvě u Slavkova. „V podstatě využít terénu a dostat Rusy do situace, že budou mít za zády vodu a nebudou schopní efektivně ustupovat. Což je v kostce to, co se stalo u Slavkova, kdy Napoleon využil terénu tak, že Rakušany a Rusy zničil a znemožnil jim spořádaný ústup,“ řekl Lukáš Visingr.
Ukrajinské ozbrojené síly vyřadily podle posledních zpráv v okupované Chersonské oblasti na jihu země z provozu Kachovský most. Po pondělním poškození Antonivského mostu v Chersonu ukrajinskou palbou se tak dále zkomplikuje zásobování ruských vojsk na pravém břehu Dněpru. „Naše palebná kontrola nad dopravními a zásobovacími cestami na dočasně okupovaných územích Chersonské oblasti vedla ke konsolidaci statusu mostu u Kachovské vodní elektrárny jako nepoužitelného. Zásah byl přesný a účinný,“ uvedlo ukrajinské velitelství Jih v komuniké.
Komentáře jsou uzavřeny.