Když loni 12. prosince stovky Ázerbájdžánců – kteří si říkají ekologičtí aktivisté – vtrhly do koridoru Lačin a zablokovaly jedinou spojnici mezi Arménií a Arménci v enklávě Náhorní Karabach, nikdo netušil, co příští dny přinesou… Případ skončil u nejvyšší soudní instance OSN, u Mezinárodního soudního dvora v Haagu.
Protože na klid v koridoru na základě podepsaného příměří dohlížejí ruské mírové síly, předpokládalo se, že situace bude rychle vyřešena ve prospěch 120 tisíc obyvatel Karabachu. V letitém konfliktu o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem bylo totiž v dohodě o příměří podepsáno, že Lačin vždy zůstane volným a trvale průjezdným územím. Jenže blokáda trvá dodnes, Baku odmítá situaci řešit. Mluví o obyčejném ekologickém protestu, který s dohodou o příměří není v rozporu. Odmítá i tvrzení, že zábor silnice v Lačinském koridoru je úmyslný a záměrně má způsobit problémy a humanitární krizi. Což se stalo. V potřebné míře místem neproudí potraviny, léky, pacienti ani další osoby, pohonné hmoty, energie a další věci nutné k normálnímu životu. Útok tzv. ekologů cílí i na děti. Když se v půli ledna, po měsíci odloučení od rodičů kvůli blokádě, podařilo dojednat návrat části dětí, devatenácti, domů, přestože je doprovázela ruská mírová mise, aktivisté s maskami na obličeji a novináři vtrhli do auta a děti vyděšené jejich jednáním natáčeli. Podobné zásahy ke smíru nevedou. Arménie v souvislosti s blokádou dokonce mluví o etnických čistkách. Výzvy z Jerevanu i ty mezinárodní k urovnání situace zůstaly a zůstávají nevyslyšeny.
Už loni v prosinci arménský premiér Nikol Pašinjan prohlásil, že Ázerbájdžán trvale provádí politiku Náhorního Karabachu bez Arménů. Nespokojen byl i s přístupem ruského mírového kontingentu, který obvinil z neplnění úkolů, což Moskva odmítla. Ale ministerský předseda šel kvůli Lačinu – když se od mírových sil nedočkal konkrétních kroků k uvolnění prostoru – až tak daleko, že kvůli ruskému přístupu, navzdory blízkému spojenectví obou zemí, odmítl letos na svém území hostit vojenské cvičení armád zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), v jejímž čele stojí Rusko a členy jsou ještě Arménie, Kazachstán, Bělorusko, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Arménie se obrátila na OSN a případu se ujal Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Ten nyní rozhodl ve prospěch Jerevanu. Ázerbájdžánu soudní dvůr nařídil okamžité uvolnění Lačinského koridoru, protože blokáda by podle jeho výroku mohla způsobit nenapravitelné škody. Možná už k nim došlo. Závěr je sice pro Arménii příhodný, ale zůstává tu velký otazník. Ani teď, stejně jako v prosinci 2022, nelze tušit, co příští dny přinesou. I když se proti verdiktu z Haagu nelze odvolat, zda se arménská strana okamžitého odblokování koridoru domůže, je ve hvězdách. Kvůli vymahatelnosti rozhodnutí. Soud disponuje pouze diplomatickými prostředky, takže jiným způsobem si své verdikty vynucovat nemůže. A pokud bude Baku blokádu dál vydávat za »běžný ekologický protest« falešných aktivistů, Jerevan se hned tak neomezeného přístupu do koridoru, a tedy i spravedlnosti, nedočká.
Jiřina VÁVROVÁ
