Velká Británie v prvním období zaplatí Rwandě za přijetí uprchlíků zadržených v Británii 144 milionů eur (3,5 miliardy Kč), ale peníze prý nejsou hlavním důvodem, proč Kigali s dohodou o převzetí uprchlíků souhlasí. Podle odborníků oslovených agenturou AFP chce rwandský prezident Paul Kagame upevnit pozici své 13milionové země jako spojence Západu a prostředníka pro zklidnění konfliktů v Africe.
Loni už Kagame poslal své vojáky do Mosambiku, aby pomohli v boji proti tamním islámským radikálům. Rwanda chce podle advokáta Louise Gitinywaa zlepšit své postavení ve světě a umlčet kritiky nedodržování práva v zemi. Kagame, který je ve vedení Rwandy od genocidy v roce 1994, se chce podle něj ukázat jako »klíčový africký politik«. Kigali rovněž usiluje o diplomatickou podporu Londýna při hlasování o rezolucích proti Rwandě v Radě bezpečnosti OSN.
Loni v lednu Londýn žádal, aby vláda v Kigali přestala omezovat občanská a politická práva a zajistila svobodu tisku. Ale v minulém týdnu britský premiér Boris Johnson už nic podobného netvrdil, naopak Rwandu označil za »jednu z nejbezpečnějších zemí světa, uznávanou za přijímání a integraci uprchlíků«. Rwanda tedy může doufat, že se jí podaří změnit názor světa na její postup proti disidentům, zejména těm, kteří uprchli do ciziny. Lewis Mudge ze středoafrické sekce organizace Human Rights Watch ale připomenul, že »existují věrohodné informace o tom, že rwandští tajní agenti zavraždili rwandské uprchlíky v cizině a že mnozí z běženců se obávají, že vliv rwandské vlády sahá až do Evropy, Kanady i Austrálie«. Novinář John Williams Ntwali patří ke kritikům dohody s Británií. Podle něj porušuje práva uprchlíků a žadatelů o azyl. »Je to nemorální dohoda, která bude nutit lidi odejít do země, kterou si sami nevybrali,« řekl.
Je třeba řešit domácí problémy
Šéf rwandské Demokratické strany zelených Frank Habineza se domnívá, že dohodu s Londýnem nelze naplnit. Země je podle něj hustě osídlená a o pozemky i další zdroje se tam tvrdě bojuje. »Když na sebe vezmeme povinnost postarat se o migranty z Velké Británie, zvýší se tlak na pozemky i na přežití,« řekl. Šéf opozice Victoire Ingabire zase uvedl, že země je pod ekonomickým tlakem kvůli COVID-19 a není zřejmé, do jaké míry se Rwanda bude moci o uprchlíky postarat a zajistit jim práci. »Vláda by se měla zaměřit na řešení domácích politických a sociálních problémů, kvůli nimž zdejší lidé prchají do jiných zemí,« prohlásil. Rwanda v minulosti přijala na základě dohody s Africkou unií uprchlíky uvízlé v Libyi, loni nabídla azyl Afgháncům prchajícím před radikálním Tálibánem.
Za genocidu ve Rwandě jsou označovány události z dubna až června roku 1994. Radikálové z většinové skupiny etnika Hutuů v té době vyvraždili až milion Tutsiů, menšinového etnika ve Rwandě, a umírněných Hutuů. Dva a půl milionu lidí muselo tehdy zemi opustit.
Místo Evropy Asie
Na zahraničním poli se britský premiér Johnson v nedávných dnech angažoval také v Indii, kterou navštívil. »Británie doufá v uzavření dohody o volném obchodu s Indií do konce roku,« řekl ve čtvrtek při zahájení svého dvoudenního pobytu. Jde o nová partnerství mezi oběma zeměmi. Hlavní náplní cesty bylo jednání o nových investicích, partnerství ve vědě, zdravotnictví, obraně i v technologiích. Státy uzavřely i novou obrannou dohodu. Partnerství vnímá Johnson jako krok k posílení spolupráce s asijskými národy po vystoupení Británie z Evropské unie. »Po svém příletu do Indie vidím rozsáhlé možnosti toho, co spolu mohou naše dva velké národy dokázat,« pronesl. Politici probírali i situaci na Ukrajině. Co se týče Ukrajiny, je postoj indického premiéra Naréndry Módího Západem považován za »zdrženlivý«.
Vlažný Módí a zbraně pro Indii
Módí už dříve označil situaci za »velmi znepokojivou« a vyzval obě strany k vyhlášení příměří. Indie se nicméně nepřipojila k mezinárodní kritice ruského prezidenta Vladimira Putina a na výzvy amerického prezidenta Joe Bidena a dalších k omezení dovozu ruské ropy reagoval Módí na základě povinných měřítek Západu vlažně. Z Ruska podle ČTK pochází jenom malý podíl ropy v Indii, Indie je ale významným dovozcem ruských zbraní a zbraňových systémů. Toho v současné situaci chtějí západní země včetně Velké Británie proti Rusku využít. Johnsonův tiskový mluvčí Max Blain už sdělil, že Británie bude »spolupracovat s dalšími zeměmi, aby Indii poskytly alternativy k dodávkám zbraní a energií z Ruska«, »demokraticky« ale dodal, že Londýn prý »nebude poučovat jiné demokraticky zvolené vlády o tom, jaké kroky jsou pro ně nejlepší…«
Britové: Lhář Johnson
Kvůli cestě do Indie se britský premiér neúčastnil parlamentního hlasování o tom, zda má být on sám vyšetřován za »údajně« klamavou výpověď před parlamentem v kauze známé jako Partygate, kdy porušoval koronavirová pravidla v britské vládní čtvrti během lockdownu v letech 2020 a 2021. Skandály Partygate se týkají až 12 problematických setkání v Downing Street a jiných částech vládní čtvrti Whitehall během koronavirových uzávěr, z nichž osm vyšetřuje policie. Téměř 80 procent Britů si kvůli aféře myslí, že Johnson je lhář. Pouhých osm procent je opačného názoru. Britští zákonodárci návrh opozice, aby Johnson čelil vyšetřování v parlamentním výboru kvůli vládním večírkům pořádaným v době covidové uzávěry, schválili. Vláda totiž nečekaně stáhla vlastní pozměňovací návrh, jímž chtěla vyšetřování zablokovat, čímž výrazně zvýšila šanci, že opoziční návrh projde. Vyšetřování úřadujícího premiéra kvůli úmyslnému klamání poslanců je naprosto ojedinělou událostí a může silně otřást Johnsonovou pozicí.
(ava)
