Osmnáctiletá Sabí Saídíová okrášlená svítivě růžovou rtěnkou se na snímku z loňského listopadu vyklání z dřevěné loďky. Za ní se leskne azurová hladina klidného moře. Na videu z plavidla se společně s dalšími desítkami migrantů usmívá a gestikuluje do rytmu populární rapové písně, píše agentura AP. A o měsíc později podobné video na sociální sítě umístila 21letá Šajma bin Mahmúdová. Influencerka na něm mává do kamery z přeplněné lodi, na které společně se snoubencem a dalšími migranty míří z Tuniska do Itálie.
Obě Tunisanky vzbudily svými příspěvky, v nichž zdánlivě bezstarostně cestovaly přes Středozemní moře do italské Lampedusy a následně brázdí Evropou a fotí se u zdejších památek, velkou kontroverzi. Obě si vysloužily kritiku za »normalizaci« cesty, jež si každý rok vyžádá tisíce životů. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se za rok 2021 ve Středomoří pohřešuje na 2048 lidí, od roku 2014 je jich na 23 000. Odborníci varují, že Saídíová a Mahmúdová – které mají dohromady bezmála dva miliony sledujících na sociálních sítích TikTok a Instagram – mohou k nebezpečnému přeplutí inspirovat další lidi. »Sociální média ukazují vizi Evropy, jež není přesná,« říká Matt Herbert z nevládní organizace Global Initiative.
Tunisko – hlavní koridor
Tunisko je hlavním koridorem pro migranty, kteří se ze severní Afriky chtějí dostat do Evropy. Jak se v kdysi hodně oblíbené africké turistické destinaci zhoršila ekonomická situace – s osmnáctiprocentní mírou nezaměstnanosti podpořenou dopady covidu – zvýšily se i snahy místních o emigraci. Vloni úřady zadržely přes 23 000 migrantů, kteří se snažili odplout od tuniských břehů. Je to podstatně víc než v roce 2019, kdy bylo zadrženo okolo 5000 lidí. Podle Global Initiative za tímto vzestupem stojí nezaměstnanost a nedůvěra v tuniské představitele, že dokážou situaci zlepšit. Tuniský prezident Kaís Saíd loni v červenci dočasně pozastavil činnost parlamentu a přivlastnil si rozsáhlé pravomoci, což vzbudilo obavu o udržitelnost demokracie v zemi.
Našli se i zastánci
I když si příspěvky Saídíové a Mahmúdové vysloužily kritiku, část lidí se jich na sociálních sítích zastala. Dokazuje to, že podle některých je cesta přes Středomoří vzhledem k narůstající frustraci ohledně vízových restrikcí Evropské unie (EU) jediným způsobem, jak ze země utéci. Francie nedávno omezila počet víz udělených Tunisanům o 30 procent a Alžířanům a Maročanům o 50 procent. Krok zdůvodnila nedostatečnou spoluprací při navracení ilegálních migrantů z Francie do jejich domoviny. Mahmúdová během dvoutýdenní karantény kvůli covidu v italském zadržovacím středisku uvedla, že je s riziky cesty srozuměna. K přeplutí moře ji prý ale »přinutily« finanční obtíže a nemožnost získat víza. »V Tunisku jsem si nic nenašla,« uvedla v on-line rozhovoru. »Jsem vyučená kadeřnice a nemohla jsem v tomto odvětví sehnat žádnou práci. A když se mi to podařilo, měsíční příjem byl opravdu beznadějný – okolo 350 dinárů (2630 korun). S tím nejde vyžít. Můžete využívat veřejnou dopravu a koupit si oběd – a to je všechno,« řekla.
Ve skutečnosti strašlivá cesta
Mahmúdová, která stejně jako Saídíová vyrostla v rodině nižší střední třídy v pobřežním tuniském městě Sfax, vysvětlila, že stačil jeden hovor s kamarádem kamaráda. Potom zaplatila 4500 dinárů (33 812 korun) za místo na lodi společně s 23 dalšími lidmi. Na fotkách se usmívala, ale cesta podle ní byla strašlivá. »Ten strach byl neuvěřitelný, moře bylo opravdu neklidné se spoustou velkých vln. Na lodi jsme se pomodlili a připravili jsme se na smrt. Když jsme dorazili do italských vod, nemohli jsme tomu uvěřit,« uvedla. Francouzský psycholog Wael Garnaoui uvádí, že naděje na lepší život v Evropě je z velké části postavená na »migrační lži«, kterou přiživují sociální sítě. Lidé vidí své krajany, jejich cestu do Evropy a zdánlivý úspěch a myslí si, že můžou jednoduše získat dokumenty, práci a peníze. Realita je ale často odlišná. Statistiky Evropské komise z roku 2020 ukazují, že míra nezaměstnanosti v unijních státech mezi migranty činí bezmála 14 procent, v porovnání s šesti procenty u místních obyvatel.
Všechno je v pořádku…
»Jdou tedy k Eiffelově věži, kde se nafotí v tričku od značky Lacoste, vyfotí drahá auta. Rodině doma řeknou, že je vše v pořádku,« říká Garnaoui. Podle odborníků mají příspěvky influencerek na sociálních sítích dopad v Tunisku. Podobné texty, videa a snímky činí jinak příliš děsivou cestu dostupnější, srozumitelnější, uvádí Herbertz Global Initiative. »Tato videa konfrontují strach s vizuální realitou, kterou jej mohou lidé nahradit. Snižuje to psychickou laťku, již je potřeba před odjezdem překonat,« dodává.
Protest vrácených uprchlíků
K protestu afrických utečenců došlo v minulém týdnu. Na jihu Tuniska se bouřili před úřadem OSN a požadovali převoz do jiných zemí. AFP napsala, že mezi nimi byli hlavně migranti ze subsaharské Afriky vrácení z moře, přes něž se chtěli dostat »za lepším životem« do Evropy. Před Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Zarzízu se podle ČTK scházeli k protestům několik dní. »Máme status uprchlíků, ale jsme na okraji zájmu a žijeme v nelidských podmínkách,« citovala AFP jednoho účastníka demonstrace. Ostatní volali »Okamžitou evakuaci, nechceme zůstat v Tunisku«. Na jejich transparentech stálo: »V Tunisku nemáme budoucnost, jsme v nebezpečí, kde jsou legitimní práva uprchlíků?«
Subsaharští Afričané si v Tunisku často stěžují na slovní i fyzické útoky. Podle tuniských statistik loni tuniská pobřežní hlídka za prvních devět měsíců roku zachytila na moři 19 500 uprchlíků, kteří chtěli přeplout Středozemní moře. Loni se na cestě do Evropy, zejména do Itálie, Španělska a Řecka, trasou přes severní Afriku a Středozemní moře utopilo nebo ztratilo přes 2500 lidí, uvedl UNHCR. Okolo 60 000 lidí se po moři dostalo do Itálie.
(ava)
