Mélenchon. Vzniká levicová koalice

Je to jen pár týdnů, kdy lídr radikální levice a kandidát v nedávných prezidentských volbách Jean-Luc Mélenchon oznámil, že francouzská levice spojí své síly. A svůj záměr už uskutečňuje. První spojenectví vytvořil v minulém týdnu, kdy uzavřel partnerství s největší francouzskou ekologicky orientovanou stranou Evropa Ekologie – Zelení (EELV). Vystupovat budou jako Nová lidová ekologická a sociální unie.

Tato nová koalice vznikla ve Francii kvůli červnovým volbám do Národního shromáždění. Strana Nepodrobená Francie (LFI), v jejímž čele Mélenchon stojí, jedná i s dalšími levicovými subjekty, podle informací AFP a ČTK probíhají rozhovory s Francouzskou KS (PCF) i se socialisty. Mélenchonova vyjednávací pozice je výrazná, silná, přineslo mu ji 22 procent hlasů a třetí místo v prvním kole prezidentských voleb. Radikálně levicový lídr, jehož záměrem je stát se francouzským premiérem, chce vytvořit svazek, který by si letos dvanáctého června zajistil vítězství. Pokud by koalice levicových subjektů získala v Národním shromáždění silnou pozici, mohla by účinně blokovat politiku centristického prezidenta Emmanuela Macrona, o němž Mélenchon prohlásil, že po pěti letech jeho prezidentování je Francie v zoufalém stavu. Společnost je rozdělená a málo spravedlivá.

Zmítaná Francie

Macron usedl do křesla hlavy státu v roce 2017. A Francie se začala zmítat v protestech. Následující období provázely po celém státě masivní demonstrace pracujících lidí, kteří odmítali návrhy prezidentových neoliberálních reforem, pro ně asociálních. Doléhala na ně sociální nejistota. Odpor organizovaly odbory a v listopadu roku 2018 vzniklo i protestní protivládní hnutí tzv. žlutých vest, které o sobě především ve svých v počátcích dávalo hlasitě vědět a postupně se rozšířilo i do dalších zemí.

Do ulic francouzských měst vycházely protestovat statisíce nespokojených lidí. Emmanuel Macron požadavky demonstrantů odmítal. Je nanejvýš pravděpodobné, že podobné projevy se nevyhnou ani jeho druhému funkčnímu období. Protože mnoho voličů mu dalo hlas pouze jako »menšímu zlu«, když zcela odmítli politiku radikálně pravicové Marine Le Penové, a nikoli proto, že by sdíleli Macronovy politické záměry a cíle, které ve Francii vytvářely napětí. Už se to vlastně nedávno projevilo, další protimacronovský odpor, a to během prvomájových manifestací. Zato s cíli Jean-Luca Mélenchona lze jen souhlasit. V předvolební kampani například voličům slíbil, že – na rozdíl od Macrona – sníží věk odchodu do důchodu, zvýší minimální mzdu nebo zmrazí raketově rostoucí ceny potravin a pohonných hmot, aby lidé mohli prožívat důstojný život a nezápasili jen o pouhé přežití v chudobě.

Žluté vesty, boj proti Macronovi

Žluté vesty, které se zformovaly pomocí sociálních sítí, nechyběly ani při letošní prezidentské volbě. Hnutí tak chtělo vyjádřit nesouhlas s (ne)možností výběru kandidátů. Od začátku svého vzniku bojovalo a bojuje proti Macronovi, žádalo jeho odstoupení. Protože prezidentova politika nepostihovala jen pracující, kteří dostávali za svou práci nedostatečně zaplaceno, ale likvidovala i střední třídu. V programu žlutých vest je značné množství požadavků. Tím základním byly a jsou nové pracovní příležitosti, hnutí se také odmítalo smířit s neúnosnými náklady na bydlení, už tenkrát ve svých začátcích brojilo proti cenám pohonných hmot, chtělo například dostupnost zdravotnictví pro každého, vyšší penze, odchod do důchodu v šedesáti letech, ochranu před inflací, stejný systém podpory pro každého, žádalo, aby větší podniky platily vyšší daně, nebo takové podmínky pro život, které by zabránily rozbujelému bezdomovectví a tak dále. Postupně ale vzruch kolem žlutých vest utichal, protesty slábly, přicházelo méně lidí. A vše důkladně uspala vleklá covidová pandemie. Ovšem výrazné reflexní žluté vesty nezmizely, demonstrují dále. Zatím o sobotách. A se znovuzvolením Macrona, o němž si většina myslí, že jeho vystupování je arogantní a nemá rád obyčejné lidi, a s ekonomickými problémy dneška možná znovu přichází jejich čas, kdy budou zase slyšet.

Nikdo nechce žít v nejistotě

Na letošních prvomájových manifestacích Francouzi vystupovali především proti Macronovým plánům zvýšit důchodový věk a za vyšší mzdy. Zastavit chtějí neustále se zvyšující inflaci, která je dusí, protože až neúnosně snižuje jejich kupní sílu, což snižuje životní úroveň. Nikdo nechce žít v sociální nejistotě – odmítají to obyvatelé i mnoha dalších států ve světě, také to dali najevo.

Francouzská levicová koalice by tedy měla vynaložit všechny své síly, aby se v červnu voliči rozhodli pro ni, a Macron tak v parlamentu nenašel podporu většiny poslanců a ministrů kabinetu. Pak by se požadavky »hlasu ulice« mohly a měly začít naplňovat.

Jiřina VÁVROVÁ