Mariupol, Doněck. Příběh Máši

Tentýž den, kdy jsme byli se skupinou zahraničních novinářů v Mariupolu, jsme v Doněcku navštívili oddělení dětské traumatologie. Provázel nás primář a zmocněnkyně vlády Doněcké lidové republiky (DLR) pro práva dítěte, kteří nás seznámili se situací.

Vzhledem k nedostatku zdravotnického personálu a vybavení v mariupolské nemocnici jsou všechny těžce zraněné děti převáženy do doněcké nemocnice. Zde jsou operovány. Po stabilizaci zdravotního stavu jsou k následné rehabilitační péči převáženy do rehabilitačního centra v Moskevské oblasti. Lékař nám ukazoval snímky poranění. Nebyl to příjemný pohled. Zlomeniny či popáleniny lze ještě považovat za lehčí případy. Ale zde byla vidět mnohem těžší zranění.

S některými pacienty jsou tu rodiče, jiné děti jsou sirotky a dalším se rodiče nebo příbuzní hledají. Zmocněnkyně nám dovolila natáčet a fotit pouze děti, jejichž přítomní rodiče k tomu dali souhlas. Navštívili jsme pokoje. O některých malých pacientech nám lékař vyprávěl, jaká zranění mají a jak je léčí, zmocněnkyně doplnila informaci, jak ke zranění došlo. Byly to nepěkné příběhy. Co bylo velmi příjemné, optimismus všech. Všichni věří v brzké uzdravení dětí a příchod míru na Donbas. Poté nám vyprávěli svůj příběh tatínek Sergej s osmiletou Mášou.

Oběti v zasaženém domě

Rodina žila v rodinném domě v Mariupolu. Když se k městu přiblížila fronta a bylo obklíčeno ruskými a doněckými vojsky, rodina se pokoušela, stejně jako stovky jiných, město opustit. To však nebylo možné, vojáci pluku Azov, elitní ukrajinské jednotky, nepřetržitě ostřelovali přístupy k Mariupolu i tehdy, když byly oficiálně zřízeny zelené koridory pro uprchlíky. Museli tak zůstat ve městě a schovávat se ve sklepě. Později dostal dům zásah a začal hořet. Jen s vypětím sil se Sergejovi podařilo vynést z ohně starší dcerku Mášu a vyvést manželku a maminku. Sergejův tatínek uhořel. Mladší dcerka se silně nadýchala kouře, vynesl ji, byla v bezvědomí. Zavolal sanitku, dal jí umělé dýchání, pokoušel se ji oživit. Doktor konstatoval smrt. Další den zemřela Sergejova maminka. Zbytek rodiny se musel přesunout k příbuzným. Sergej nemluvil o přestěhování, protože v domě vše shořelo. Včetně dokladů.

Statečné děvče

Máša byla ošetřena v nemocnici v Mariupolu a převezena na operaci do Doněcku. Sergej jel s ní. Ale ani u příbuzných nebylo bezpečno, vojáci Azova cíleně stříleli po civilistech a ničili obytné domy. Po ovládnutí dalších částí města vojáky DLR a Ruska se podařilo odjet do Doněcka i manželce Sergeje. Přes prožité hrůzy Sergej věří, že vše bude dobré. Malá Máša se při našem rozhovoru usmívala, je to velmi silné a statečné děvče. Vždyť toho tolik prožila, hlavně v poslední době, kdy najednou přišla o sestru, babičku, dědečka. Její zdravotní stav se ale lepšil, rodině byly vybaveny náhradní doklady a během deseti dnů odjela do centra rehabilitace v Moskevské oblasti. Co bude dál, Sergej zatím neví. Rodina je bez peněz. Sergej se spíš přiklání k myšlence zůstat v Rusku.

Jaromír VAŠEK, Doněck, 2. dubna 2022

FOTO – autor a jeho archiv