Západ by měl podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona předem zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně paktu NATO, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině. Macron to řekl v rozhovoru se stanicí TF1 natočeném při jeho návštěvě v USA, informovala Reuters.
Macron uvedl, že »jedním ze základních bodů, jimiž se musíme zabývat, je – jak Putin vždy říkal – strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko«. Dále prezident Francie uvedl, že zmíněné téma bude na stole při jednání o míru, takže »se musíme připravit na to, co jsme ochotni udělat, jak ochráníme naše spojence a členské státy a jak poskytneme Rusku záruky, až se vrátí k jednacímu stolu«.
Rusko i USA v minulém týdnu uvedly, že jsou ochotny spolu jednat, ačkoli to americký prezident Joe Biden podmínil tím, že »Putin musí projevit vůli ukončit válku na Ukrajině«. Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova zase jednání podmínil požadavkem uznání Washingtonem čtyř dobytých ukrajinských oblastí. V telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem Putin v pátek řekl, že ruské jednání o míru s Ukrajinou narušuje západní podpora Kyjeva. Ten je ale ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské síly zcela stáhnou z Ukrajiny, takže jednání stagnuje. Ukrajina také dokonce uvedla, že nechce jednat s Putinem, ale až s jeho nástupcem.
Macron v Bílém domě ve čtvrtek oznámil, že v »následujících dnech« bude s Putinem mluvit. Rusko a Ukrajina musí podle něj najít cestu k jednacímu stolu. Přímá jednání ukrajinské a ruské delegace se uskutečnila naposledy na konci března, jednající strany tehdy nedospěly k žádnému výsledku. K jednání a dialogu vyzvaly i další světové mocnosti včetně Číny, Indie nebo Turecka.
Několik týdnů před vstupem Ruska na Ukrajinu, 8. února, řekl Putin Macronovi, že Rusko má vůči Západu tři základní bezpečnostní požadavky: žádné další rozšiřování NATO, žádné rozmisťování raket poblíž ruských hranic a zmenšení rozsahu vojenské infrastruktury NATO v Evropě na úroveň před rokem 1997. USA tehdy velikášsky a samolibě ruské požadavky označily za nepřijatelné. Potřebovaly Moskvu vyprovokovat, což Američané, jako obvykle, popírají. Za své vyjádření, že Rusku je třeba poskytnout při jednání o míru bezpečnostní záruky, sklidil Macron kritiku. Hlavně z Ukrajiny a Pobaltských států, s jejichž přispěním NATO v čele s USA ruské hranice obkličovalo.
(ava, čtk)
