Macron jde do voleb, Le Penová se zadrhla

od redakce

Francouzský prezident Emmanuel Macron sice dosud oficiálně neoznámil svůj záměr ucházet se o druhý mandát v dubnových volbách, ve středu ale oznámil termín svého prvního předvolebního mítinku. S voliči se setká v sobotu 5. března v jihofrancouzském městě Marseille, informovala agentura AFP.

Macron se v posledních dnech pokoušel zprostředkovat jednání mezi Moskvou a Washingtonem, které by přispělo k řešení rusko-ukrajinské krize. Jeho snahy ale prozatím vyšly naprázdno. Oddálily však Macronovo oznámení kandidatury na prakticky nejzazší možný termín. Uzávěrka seznamu uchazečů o post prezidenta je v pátek 4. března v 18 hodin. Macron by podle zdrojů AFP z prezidentova týmu měl svou kandidaturu ohlásit příští týden, přesné datum ale zatím není jasné.

Oponenti Macronovi vytýkají, že vede kampaň, kterou maskuje oficiálními cestami v rámci nynějšího mandátu.

Podle ve středu zveřejněného průzkumu pro stanici BFM TV Macron nadále vede a s 24,5 % má postup do 2. kola voleb v podstatě jistý. Jméno jeho soupeře pro 2. kolo stále není jasné, souboj o něj aktuálně svádí dva představitelé krajní pravice, Marine Le Penová a Éric Zemmour. Kandidátka Národního sdružení (RN) v průzkumech posiluje, za týden o tři procentní body. Podle aktuální sondáže by získala 18 % hlasů a byla by druhá. Podpora bývalého novináře Zemmoura stagnuje na 13,5 % preferencí. Republikánská kandidátka Valérie Pécresseová začíná podle průzkumů ztrácet dech – v čele země by si ji přálo stále méně voličů – 11,5 procenta. Páté místo v průzkumu získal s 11 % představitel autentické levice Jean-Luc Mélenchon.

Pozastavená kampaň

Nicméně ve zbytku pelotonu na čele jedoucí Le Penová v úterý pozastavila svou předvolební kampaň, dokud nezíská dostatečný počet nominací od volených státních úředníků. Pro účast v dubnových volbách je potřeba 500 podpisů, Le Penová jich měla minulý týden podle posledních oficiálních údajů jen 366. Sama kandidátka uvedla, že jí chybí »něco přes 40 podpisů«, informovala stanice BFM TV. Jenže kdyby tomu tak bylo, proč by zastavovala kampaň?

Le Penová zrušila veřejná vystoupení naplánovaná na nadcházející dny.

Dostatek nominací pro účast ve volbách už získali Macron, Pécresseová, socialistická kandidátka a starostka Paříže Anne Hidalgová, kandidátka radikální levice Nathalie Arthaudová, komunista Fabien Roussel a aktivista a politik Jean Lassalle. To Zemmour připustil, že je »dost dobře možné«, že ani on nezíská 500 potřebných podpisů, připomíná AFP.

Uchazeči o prezidentský post musí získat 500 podpisů starostů, poslanců nebo regionálních politiků nejpozději do pátku 4. března do 18 hodin. Udělená podpora je jednorázová, nelze ji odvolat a tato informace je veřejná.

Hlavním tématem migrace

Jedním z hlavních témat kampaně před dubnovými prezidentskými volbami se stala migrace. Názorová hranice je patrná zejména mezi kandidáty umírněné a krajní pravice. Nicméně… S ohledem na migrační statistiky, podle kterých ve Francii žije méně přistěhovalců, než je průměr Evropské unie, zabírá toto téma v kampani nepřiměřeně velký prostor, napsala v úterý agentura AFP.

Ve Francii žije 5,1 milionu cizinců bez francouzského občanství, což představuje 7,6 % populace. Těsně po 2. světové válce to byla 4,4 %, podíl cizinců postupně roste. Ale nijak závratně. Průměr Evropské unie je 8,2 % cizinců a Francie je na 15. místě ze 27 členských států. Vyšší podíl cizinců mají například Německo, Itálie nebo Španělsko, vyplývá z údajů francouzského statistického úřadu Insee a unijního Eurostatu. V Lucembursku tvoří cizinci téměř polovinu obyvatelstva, v ČR je to 5,5 %.

Téma migrace se ovšem před volbami vždy vrací do veřejné diskuse, bez ohledu na aktuální migrační toky, domnívají se analytici podle ČTK. Podle historika Pascala Blancharda je migrace jedno z »cyklických témat a teď jsme právě na vrcholu cyklu«, téma navíc politikům pomáhá mobilizovat voliče. Blanchard připomněl, že příchod cizinců a jejich setrvání v zemi způsobilo v historii už několik nepokojů a masakrů.

Francie byla vždy cílovou destinací přistěhovalců, ale nikdy se za ni nepovažovala, domnívá se historik Blanchard a srovnává situaci s Německem, které si svou přitažlivost pro cizince uvědomuje a prezentuje se podle něj jako země asimilace. Francie proti tomu »problém zametá pod koberec, ale on potom vykrystalizuje«.

Vloni získalo francouzské občanství 272 000 lidí, nejčastěji z rodinných nebo studijních důvodů. Nejvíce žadatelů o azyl ve Francii vloni pocházelo z Afghánistánu, Pobřeží slonoviny a z Bangladéše. Naopak přes 10 000 cizinců bez oprávnění k pobytu bylo ze země vyhoštěno.

Proč uspěla levice?

»Aby byl (politik) zvolen, musí nutně apelovat na francouzskou soudržnost. V minulosti se levici dařilo potlačit důraz na (národní) identitu a upřednostnili sociální a humanitární otázky,« vypočítává historik a odborník na migraci Gérard Noiriel. Dnes podle něj není silnější přistěhovalectví než dříve, ale »existuje stále silnější napětí mezi politikou, která zůstává národním tématem, a dalšími oblastmi činnosti jako ekonomie nebo migrace, které jsou silně globalizované«.

Záporný vztah k přistěhovalcům podle Noiriela umocňují i právě probíhající soudní procesy se strůjci teroristických útoků v Paříži z roku 2015, hlavní obžalovaný má kořeny v Maroku.

Podle Blancharda si veřejnost spontánně propojuje témata imigrace, islamismu a chudých problematických předměstí a tvoří si šablonu, která se pak dostává k dalším lidem.

Přistěhovalci je nic nestojí

Přistěhovalci posílají do francouzského státního rozpočtu 1,02 % HDP, uvedla říjnová studie OECD. To podle AFP znamená, že daně a odvody, které platí přistěhovalci, více než kompenzují veřejné dávky a služby, které dostávají. Což Le Penová či Zemmour, kteří jsou z protimigračního populismu živí, pochopitelně nikdy nepřiznají…

Mluvit ovšem jen ve statistikách také není řešení, varuje zvláštní vládní zmocněnec pro migraci Didier Leschi. Otázka podle něj nezní, zda »více či méně (přistěhovalců), ale jak dobře integrovaných«. Přistěhovalectví je podle Leschiho ve Francii také úzce spojené s koloniální minulostí a nenaplněnými očekáváními po získání samostatnosti…

(rj)

Přečtěte si další články

4 komentáře

PetJednaLenin 27/02/2022 - 01:32

Cesko by melo byt neutralni a podporovat obe strany. Ukrajina potrebuje AA- a AT-zbrane a Rusko vaky na mrtve a nehasene vapno.

PetJednaLenin 26/02/2022 - 20:02

Le Pen je kamoska bolseviku stejne jako Okamura a komunisty ve Francii uz asi nevedou. Dobra a jasna zprava, usmažte se v pekle

PetJednaLenin 26/02/2022 - 19:27

Milion kecu ulhanych bolseviku vykouklych Putinovi z pr**le!!!!

fronda 26/02/2022 - 15:20

Levice v minulosti předvedla, že i když se dostane k vládě, vůbec nic se nezmění. Mitterrand, Jospin, Holland. Za podpory komunistů Takže proč by ji měli Francouzi znovu volit? Připomíná to situaci zde v Protektorátě.

Kdybych na vlastní oči nepoznal, jak to s těmi imigranty v západní Evropě ve skutečnosti je, tak bych té sluníčkářské propagandě možná i uvěřil…

Le Penová prohlásila, že v případě jejího vítězství vystoupí Francie ze Severoatlantického paktu. Jak se k této otázce stavějí levicoví (a “levicoví”) kandidáti?

Komentáře jsou uzavřeny.

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.