Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské přítomnosti na Ukrajině. Prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem. Kandidáti se také střetli kvůli postojům k EU, migraci či ekologii.
Macron ve středu krajně pravicové političce vmetl, že si myslí, že byla jedním z prvních evropských politiků, kteří v roce 2014 uznali výsledek událostí kolem Krymu. »Proč jste to udělala? A říkám to dnes s vážností, protože pro naši zemi je to špatná zpráva: protože jste závislá na ruské moci a na Putinovi,« prohlásil prezident. Dodal, že zájmy jeho soupeřky jsou spjaty s Kremlem kvůli úvěru, který si vzala u rusko-české banky v roce 2014. Jiné strany prý dokázaly financovat svou činnost z půjček od francouzských bank. »Nikdo z nás nešel shánět financování do ruské banky, a už vůbec ne do banky, jež má blízko ke Kremlu.« »Není to pravda a je to dost nečestné,« opáčila Le Penová s tím, že žádná francouzská banka jí půjčku neposkytla a že není »závislá na ničem jiném než na splácení úvěru«. Odsoudila ruský vstup na Ukrajinu a podporuje humanitární či finanční pomoc. Je ale proti ukončení dovozu ruského plynu a ropy. Poškodilo by to lid Francie.
Oba kandidáti se na začátku debaty, zahájené tématem rostoucích životních nákladů, stále přerušovali. Le Penová prohlásila, že pokud v neděli bude zvolena prezidentkou, její vláda bude trvale zvyšovat platy, ne jednorázově. Macron chce bojovat proti nezaměstnanosti. V průběhu debaty se věnovali např. kupní síle, zahraničním otázkám, sociální politice, životnímu prostředí či migraci. Realizace programu Le Penové by podle Macrona znamenala, že by Francie musela opustit EU. »Vaše nápady znamenají odchod z Evropské unie,« řekl. Le Penová ale »27« nechce opustit, jak uváděla v roce 2017. Macrona obvinila, že chce nahradit suverenitu Francie svrchovaností EU. Nešetřili se ani kvůli globálnímu oteplování. Macron je obhájcem Pařížské dohody. Le Penovou označil za »klimatickou skeptičku« kvůli jejím plánům na zrušení mnoha větrných turbín. K migraci politička prohlásila, že bojuje proti radikálnímu islamismu, ne islámu. Kritizovala »masovou migraci«, v případě zvolení uspořádá referendum o přistěhovaleckých zákonech. Macron ji obvinil, že chce vyvolat občanskou válku návrhem zakázat muslimské šátky. Oba se snažili oslovit i zastánce levice a nerozhodnuté. Diváky chtěl Macron, jenž má zatím před Le Penovou náskok, také přesvědčit, že není arogantní, za což je kritizován.
(ava, čtk)
1 komentář
Jen z historie se dá poučit!
Mnichov nebude nikdy zapomenut…
P.S.
Ale i Jurij Ggarin…:
Jurij Alexejevič Gagarin (rusky Юрий Алексеевич Гагарин; 9. března 1934 Klušino,[1] Západní (dnes Smolenská) oblast, RSFSR – 27. března 1968, Novoselovo, Vladimirská oblast, RSFSR) byl sovětský kosmonaut, první člověk, který vzlétl do vesmíru. Ke svému kosmickému letu odstartoval 12. dubna 1961 v lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. Obletěl Zemi a po 108 či 106 minutách přistál.
Po návratu z letu do vesmíru se stal hrdinou Sovětského svazu a oslavovanou světovou celebritou. Značnou část následujících let jeho života zaujala setkání s lidmi v Sovětském svazu i ve světě. Přes zátěž svých veřejných povinností od roku 1961 studoval na Žukovského akademii, současně stál v čele oddílu kosmonautů. K dalšímu kosmickému letu se nedostal, byl pouze náhradníkem Vladimira Komarova pro let Sojuzu 1 v dubnu 1967. V březnu 1968 dokončil studium na akademii a vrátil se k létání v letadlech, ale už 27. března 1968 při cvičném letu zahynul.
Jo to byl “šok”….
Komentáře jsou uzavřeny.