U lidí, kteří měli onemocnění covid-19, byla rok po prodělání infekce výrazně vyšší pravděpodobnost, že jim odborníci diagnostikují psychické poruchy, kterými dříve netrpěli. Vyplývá to z nové studie, o které informoval list The New York Times (NYT).
U osob, které prodělaly covid-19, byla v měsících po nákaze vyšší pravděpodobnost diagnózy deprese o 39 procent než u lidí, kteří onemocnění neměli. U úzkosti vzrostla pravděpodobnost diagnózy o 35 procent a u poruch přizpůsobení o 38 procent. Lidé, kteří se nakazili virem SARS-CoV-2, měli také o 41 procent vyšší riziko poruch spánku.
“Zdá se, že v měsících po prodělání covidu-19 dochází k výraznému nárůstu počtu psychiatrických diagnóz,” uvedl profesor psychiatrie na Oxfordské univerzitě Paul Harrison, který se na studii nepodílel. Uvedl, že výsledky se shodují se závěry jiných výzkumů, včetně studie z roku 2021, na níž se autorsky podílel. Studie podle něj “posiluje tvrzení, že na covidu je něco, co způsobuje, že lidé čelí většímu riziku běžných duševních poruch”.
Údaje nenaznačují, že by se u většiny pacientů s covidem-19 objevily příznaky duševního onemocnění. Lékaři diagnostikovali deprese, úzkost nebo poruchy přizpůsobení a stresu pouze u 4,4 až 5,6 procenta osob ve studii. “Naštěstí se nejedná o epidemii úzkosti a deprese,” řekl Harrison. “Ale banalita to není,” dodal.
Vědci ve studii analyzovali záznamy téměř 154.000 pacientů s nemocí covid-19, kteří jsou registrovaní ve zdravotnickém systému pro veterány. Jejich data porovnali s lidmi, kteří se virem nenakazili. Výzkumníci do studie zařadili pouze pacienty, kteří neměli žádnou psychiatrickou diagnózu ani se s ní neléčili nejméně dva roky před nakažením koronavirem. Jen velmi málo z účastníků studie mělo očkování proti covidu-19. Lékař Al-Aly, který studii vedl, uvedl, že jeho tým plánuje analyzovat, zda následné očkování změnilo duševní příznaky lidí, stejně jako další zdravotní problémy po nákaze, které skupina studovala.
Autoři studie také zjistili, že u lidí, kteří měli covid-19, se o 80 procent častěji objevily kognitivní problémy, jako je mozková mlha, zmatenost a zapomnětlivost. Riziko poruch způsobených užíváním opioidů, pravděpodobně z léků předepsaných na bolest, u nich vzrostlo o 34 procent. Měli také o 20 procent vyšší pravděpodobnost poruch způsobených užíváním jiných než opioidních látek, včetně alkoholismu.
Z výzkumu vyplynulo, že lékaři u pacientů hospitalizovaných s covidem-19 častěji diagnostikovali psychické problémy než u pacientů s méně závažným průběhem onemocnění. Ale i lidé s mírnou infekcí byli duševními problémy více ohroženi než ti, kteří covid neprodělali.
Podle vědců existuje několik možných příčin nárůstu diagnostikovaných duševních problémů. Lékařka Maura Boldriniová si myslí, že příznaky s největší pravděpodobností ovlivňují biologické faktory i psychický stres spojený s nemocí. “V psychiatrii jde téměř vždy o vzájemné působení,” řekla.
(čtk)
