Nedávné volby v Británii (ze čtvrtka 4. července) otřásly místní politickou scénou, když voliči podle očekávání po 14 letech ukončili vládu pravicové Konzervativní strany a přisoudili masivní parlamentní většinu středovým labouristům. Premiérské funkce se ihned ujal jejich lídr Keir Starmer, který slíbil obnovu země a s ní i návrat důvěry v politiky (čili hezké nekonkrétní fráze, které nic nestojí). Konzervativci musí po své nejhorší porážce hledat nový směr.
Někteří britští komentátoři přirovnávají výsledky voleb k zemětřesení nebo tsunami, neboť zamávaly se zastoupením několika stran v dolní komoře parlamentu. Labouristé si po mimořádně špatném výkonu z roku 2019, kdy je vedl skutečně levicový Jeremy Corbyn s otevřeně socialistickými ambicemi, polepšili na téměř rekordní počet mandátů a v Dolní sněmovně obsadí nejméně 412 z celkových 650 křesel.
»Naše země jasně hlasovala pro změnu, pro národní obnovu a návrat politiky k veřejné službě,« řekl reprezentant středového bahna Starmer poté, co jej britský král Karel III. vyzval k sestavení vlády. Někdejší prokurátor, který hned po nástupu do čela labouristů odklonil stranu od dřívějšího silně levicového kurzu, se tak ve věku 61 let stal 58. premiérem Spojeného království.
Získal méně než Corbyn
Vzhledem k výsledkům bude mít v příštích pěti letech velkou volnost při prosazování svých plánů v parlamentu. Za jeho triumfálním příchodem do sídla premiérů v Downing Street a mimořádným ziskem mandátů se však skrývají méně přívětivé okolnosti. Labouristy volila jen třetina hlasujících Britů a při poměrně nízké 60procentní účasti strana celkově získala méně hlasů než v minulých dvou volbách.
Zemi přebírá po sérii krizí, které zanechaly v britské veřejnosti silné znechucení z Konzervativní strany. Právě to je podle serveru České noviny hlavní příčinou vítězství labouristů – spíše než nadšená podpora pro jejich volební program.
Starmer ve svém prvním projevu slíbil, že jeho vláda nebude nikoho přehlížet a bude »cihlu po cihle« obnovovat »infrastrukturu příležitostí v Británii«. Jako hlavní cíle si jeho strana stanovila nastartovat ekonomický růst, dále urychlit přístup ke zdravotní péči pro miliony lidí čekající na lékařské zákroky nebo omezit počet přistěhovalců přicházejících za prací ve zdravotnictví či stavebnictví. Konzervativní normu o vracení migrantů do Afriky ale zruší.
Další vzadu
Ve volbách si pak mimořádně dobře vedly menší strany, když dlouhodobě dominantní labouristé a konzervativci dohromady získali necelých 60 procent všech hlasů.
Třetí nejsilnější parlamentní stranou se stávají Liberální demokraté, kteří si připsali svůj dosud nejlepší výsledek v podobě více než 70 mandátů.
Ještě větší podíl hlasů získala protiimigrační strana Reform UK vedená jedním ze strůjců brexitu Nigelem Faragem. V důsledku britského volebního systému, kde se křesla rozdělují po jednotlivých obvodech, ale získala pouze pět parlamentních křesel. Populistický šéf Reform UK podle serveru ceskenoviny.cz slíbil, že stranu zbaví »zlobivých dětí« a že bude usilovat o změnu britského volebního systému, který zafungoval proti jeho uskupení.
Jedno křeslo získala nová levicová strana Workers Party (založena roku 2019), která má stejný programový cíl jako Corbyn – socialismus. Také Jeremy Corbyn jako nezávislý do parlamentu pronikl, stejně jako jedna zástupkyně Zelených, kteří mají v programu znárodnění.
Konzervativci mezitím prožili nejhorší volby v dějinách strany, když se propadli z 365 mandátů na zhruba třetinu. Ztratili mj. obvody několika svých expremiérů včetně Liz Trussové, Borise Johnsona a Theresy Mayové. Se ziskem necelých 24 procent hlasů výrazně zaostali za dosud nejnižším výsledkem strany z roku 1997.
Dosavadní konzervativní premiér Rishi Sunak uvedl, že»je toho hodně, z čeho se musíme poučit a nad čím se zamyslet«. V rezignačním projevu v Downing Street později dodal, že nechce pokračovat jako lídr Konzervativní strany a že odstoupí, jakmile bude připravená půda pro volbu nástupce.
Britská média jsou již nyní plná spekulací o nadcházejícím souboji o post v čele Konzervativní strany. Kromě možných kandidátů se mluví také o vlivu Reform UK, která zřejmě konzervativcům odčerpala značnou část podpory a deklaruje cíl stát se hlavní pravicovou silou v Británii.
Starmerovi blahopřála řada zahraničních státníků včetně parodie na amerického prezidenta Joe Bidena, který v telefonátu se Starmerem hovořil o »zvláštním partnerství« mezi oběma zeměmi a důležitosti spolupráce pro podporu stability a demokracie ve světě. Gratuloval také francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf Evropské rady Charles Michel nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Toho vzápětí Starmer ujistil o pokračování britské nehynoucí podpory Ukrajině.
Český premiér Petr Fiala předpokládá, že britská zahraniční politika po volebním vítězství labouristů nedozná změn, v čemž se bohužel tentokrát zcela výjimečně podle všeho nemýlí…
(rom)
