Kubánská vláda vyzvala ve čtvrtek Spojené státy americké, aby ukončily obchodní embargo, které vůči tomuto karibskému ostrovu zavedly před šedesáti lety. Havana označila blokádu za nelegální a za akt genocidy. Podle ní je embargo nejdelší ekonomickou válkou proti jednomu národu.
Kubánské ministerstvo zahraničí rovněž v prohlášení připomnělo, že i Valné shromáždění OSN opakovaně od 90. let minulého století vyzývá k ukončení amerického embarga vůči Kubě. Informovala o tom agentura EFE. Kubánské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek také uvedlo, že americké sankce bránily ekonomickému rozvoji Kuby i tím, že omezují její obchodní vztahy s třetími zeměmi, ztěžují její bankovní a finanční operace a komplikují zahraniční investice. Embargo bylo původně bilaterálním opatřením,ale dva americké zákony (Torricelliho v roce 1992 a Helms-Burtonův z roku 1996) omezily ekonomickou spolupráci s Kubou i pro firmy z dalších zemí. Obchoduje-li totiž nějaký podnik s Kubou, má problémy s podnikáním na americkém trhu. Americký bič na tyto firmy, které mají zájem na spolupráci s Havanou, dopadá tvrdě. Nátlak neustává. Havana nyní také vyčíslila škody, které jí embargo za šest dekád způsobilo, a to na víc než 144,4 miliardy dolarů v současných cenách (asi 3,2 bilionu korun).
Hospodářské sankce vůči Kubě Washington zavedl už v roce 1960 poté, co tam revoluce svrhla proamerického diktátora Fulgencia Batistu a nová kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 pak přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato uvalily embargo na veškerý obchod s Kubou. Vyhlásil ho 3. února 1962 americký prezident John Fitzgerald Kennedy, který si však podle AFP ještě před jeho vstupem v platnost o několik dní později objednal zásilku 1200 kubánských doutníků. V roce 2000 USA schválily zákon umožňující prodej amerických léků a potravin na Kubu, avšak zakazující vládním institucím a americkým soukromým bankám, aby ho úvěrovaly.
Cílem ekonomických sankcí Washingtonu bylo přivodit pád kubánské komunistické strany a vlády, což se jim dosud nepodařilo. Bývalý americký demokratický prezident Barack Obama v roce 2015 obnovil diplomatické vztahy USA s Kubou a zrušil část restrikcí. Embargo ale může zrušit jen americký Kongres. Předchozí republikánský prezident Donald Trump ekonomické sankce vůči Havaně zpřísnil s tvrzením, že »porušuje lidská práva, zatýká lidi kvůli politickému přesvědčení a podporuje další autoritářské režimy, zejména venezuelského prezidenta Nicoláse Madura«, jehož se USA také snaží svrhnout. Od dalšího demokratického prezidenta Joe Bidena, který je nyní v úřadu rok, Kuba očekávala návrat k uvolňování restrikcí, což se nestalo. Biden nicméně loni v červenci požádal ministerstvo financí a zahraničí, aby přehodnotily Trumpem zavedený zákaz remitencí, tedy peněžních převodů od Kubánců z USA jejich rodinám na ostrově. Před zákazem plynuly na Kubu takto každoročně dvě až tři miliardy dolarů.
Ve čtvrtek úředník amerického ministerstva zahraničí podle agentury Reuters oznámil, že Bílý dům dostal od ministerstev financí a zahraničí doporučení zmírnit restrikce stran remitencí, neuvedl ale žádný harmonogram. Bílý dům dostal podobné doporučení už loni v listopadu, vrátil ho ale k dopracování, aby prý bylo zajištěno, že »peníze amerických Kubánců neskončí v rukou kubánské vlády«.
(ava, čtk)
