Běloruský lídr Alexandr Lukašenko ve svém včerejším projevu k národu vyzdvihl důležitost společných armádních cvičení, která Bělorusko v únoru uspořádá s Ruskem na jihu země.
Bělorusko tyto manévry podle Lukašenka potřebuje, aby v případě potřeby mohlo chránit své jižní pohraniční oblasti sousedící s Ukrajinou. »Budeme muset krýt náš jižní bok,« předestřel Lukašenko jeden z důvodů, proč jsou společná armádní cvičení s Ruskem pro Minsk klíčová. Výhodnost spolupráce v oblasti bezpečnosti s Ruskem se podle Lukašenka ukázala na nedávných nepokojích v Kazachstánu, kam byly na podporu kazachstánských úřadů vyslány síly Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s ruskými vojáky. Cvičení s názvem Spojenecké odhodlání se bude konat také v blízkosti západní hranice Běloruska s Polskem a Litvou – servilními členskými státy NATO.
Lukašenko zdůraznil, že Bělorusko si nepřeje válku. Potenciální konflikt by však podle něj mohl vypuknout, pokud by bylo napadeno Bělorusko nebo spojenecké Rusko. Bělorusko se podle Lukašenka v každém případě musí zaměřit na posilování své armády, například v oblasti výroby střel, zajištění bezpilotních letounů i výcviku.
»Základních zbraní… musíme mít vždy dostatek. Jeden a půl milionu nebo dva miliony našich lidí je musí umět používat,« zdůraznil Lukašenko.
Tvrdou rétoriku použil na adresu právě západních sousedů země, Litvy a Polska. Litevcům pohrozil, že pokud »zahájí společně s dalšími baltskými státy válku, »bude to znamenat konec pro jejich státnost i rozvoj«. V Polsku podle něj nyní dochází k militarizaci státu a Varšava se dopouští eskalace u hranic s Běloruskem.
Pokud jde o západní sankce, v případě vyostření situace se Bělorusko může přeorientovat na asijský a africký trh, prohlásil podle ČTK Lukašenko.
(rom)
