Kissinger a Chile – odtajněno po smrti

od redakce

Dokumenty dosvědčují pravdu o Kissingerových zločinech

Dne 12. září 1973 svolal Henry Kissinger v Bílém domě zvláštní výbor – Washingtonskou skupinu pro zvláštní akce – aby urychlil americkou pomoc novému vojenskému režimu v Chile. Kissinger, známý svou vtipností, zahájil setkání krutým žertem o smrti chilského ústavního prezidenta během násilného převratu: prezident Richard Nixon, řekl v žertu, „se obává, že bychom mohli chtít někoho poslat na pohřeb [Salvadora] Allendeho. Řekl jsem, že nevěřím, že o tom uvažujeme,“ řekl svým spolupracovníkům. „Ne, ne, pokud nechcete jet vy,“ zažertoval jeden z nich…

Nyní se svět připravuje na Kissingerův vlastní pohřeb. Pocty se nahrnuly pro legendárního bývalého poradce pro národní bezpečnost a ministra zahraničí, který zemřel 29. Listopadu t. r. ve věku 100 let. Až se bude konat jeho vzpomínková akce, bude Kissinger oslavován jako velký státník a mistrovský geopolitický stratég, jehož diplomatické schopnosti přinesly uvolnění napětí se Sovětským svazem, otevření vztahů s Čínou a částečný, sic dočasný mír na Blízkém východě.

Bílení jeho temné stránky

Bílení temné stránky jeho kontroverzního odkazu vyloučí papírovou stopu jeho prokázané role v prodlužování války ve Vietnamu, tajné bombardování Kambodže a Laosu za cenu desítek tisíc nevinných životů a jeho naprosté pohrdání lidskými právy. Dal zelenou masakrům ve Východním Timoru a Pákistánu a špinavé válce mučení, vražd a zmizení bezpočtu lidí, kterou vedla armáda v Argentině. A samozřejmě sehrál klíčovou roli při rozuzlení pádu demokracie a nástupu diktatury v Chile.

Přes všechny zločiny proti lidskosti, z nichž je Kissinger obviňován, bude Chile vždy Achillovou patou jeho odkazu. A to proto, že objemné historické záznamy – dříve utajovaná memoranda, shrnutí schůzek a telefonické přepisy, které zachycují Kissingerova vlastní slova, argumenty a politiku pro příští generace – nenechávají nikoho na pochybách, že byl strůjcem amerických snah destabilizovat chilskou demokracii a pomahačem barbarského vojenského režimu vedeného generálem Augusto Pinochetem. Vzpomeňme si na Kissingerovy aktivity ještě před inaugurací chilského prezidenta Salvadora Allendeho:

Po Allendeho těsném zvolení 4. září 1970 odtajněné telefonické přepisy ukazují, že Kissinger zmobilizoval Ústřední zpravodajskou službu (CIA), aby byl připraven zablokovat nástup socialistického vůdce na prezidentský post. „Nenecháme Chile padnout do kanálu,“ řekl Kissinger 12. září 1970 řediteli CIA Richardu Helmsovi, pouhých osm dní po volbách.

Tady je Kissinger (vpravo) na snímku přímo s masovým vrahem Pinochetem (při setkání na Réunionu).
FOTO – wikipedia.org

Strůjce převratu

Kissinger v Bílém domě osobně přivítal chilského mediálního magnáta Agustína Edwardse. Ujistil se, že se Edwards osobně setkal s ředitelem CIA Helmsem, aby mu před Allendeho inaugurací 3. listopadu 1970 poskytl podrobnou instruktáž o potenciálních spojencích pro preventivní převrat v Chile. Dne 15. září 1970 uspořádal Kissinger s Edwardsem soukromou snídani v 8 hodin ráno a pak ho v 9.15 uvedl do Oválné pracovny na osobní schůzku s Nixonem. V 15.45 téhož odpoledne, s Kissingerem po boku, nařídil Nixon Helmsovi, aby “zachránil Chile“ tím, že podnítí převrat, který zablokuje Allendeho inauguraci.

Na Nixonův rozkaz CIA zahájila Projekt FUBELT s cílem vytvořit v Chile „převratové klima“. Představitelé agentury hlásili přímo Kissingerově kanceláři průběh tohoto tajného programu, který vyústil ve vraždu velitele chilských ozbrojených sil, generála Reneho Schneidera, za pomoci CIA, jakožto katalyzátoru převratu.

Zatímco generál Schneider ležel a umíral po výstřelech pučistů, Kissinger informoval Nixona o neúspěchu operace. „Došlo k obratu k horšímu,“ vysvětloval Kissinger s odkazem na atentát na Schneidera, „ale nic jiného to nespustilo. Dalším krokem mělo být převzetí vlády, ale to se nestalo.“ Neschopnost spiklenců dotáhnout puč do konce, řekl Kissinger prezidentovi, byla dána tím, že chilská armáda byla „dost neschopná parta“. A to byl teprve začátek Kissingerova novodobého machiavellismu v Chile.

Po Allendeho inauguraci stál Kissinger v čele úsilí o destabilizaci nové chilské vlády. Vymyslel si neotřelou „dominovou teorii“ volebního socialismu: Úspěšná Allendeho vláda? Kissinger lobboval u Nixona v přísně tajném memorandu o možnostech, aby vytvořila „zákeřný modelový efekt“ na jiné národy v Latinské Americe a Evropě. Proto musely Spojené státy agresivně zajistit, aby chilský experiment na mírové cestě k socialismu skončil neúspěchem.

Kissinger dokonce osobně přesvědčil prezidenta, aby odmítl stanovisko ministerstva zahraničí, že by Washington mohl s Allendem vytvořit modus vivendi (dohodu před uzavřením smlouvy), a aby povolil tajnou intervenci, která by „zintenzivnila Allendeho problémy tak, aby minimálně selhal nebo byl donucen omezit své cíle, a maximálně by mohla vytvořit podmínky, v nichž by kolaps nebo svržení mohly být proveditelné“.

Poté, co byl Allende 11. září 1973 svržen chilskou armádou, Kissinger řekl Nixonovi, že Spojené státy ve skutečnosti „vytvořily podmínky pro převrat tak velké, jak jen to bylo možné“. Oba pak litovali, že se jim za tento úspěch studené války nedostává patřičných zásluh. Tisk by měl oslavovat, poznamenal Kissinger. „v Eisenhowerově období bychom byli hrdinové“.

Podpora krvavého fašistického režimu

Historie zaznamenává, že Kissinger úspěšně navrhl americkou politiku, jež měla destabilizovat chilskou ústavní vládu. Jakmile se však síly generála Augusta Pinocheta násilně chopily moci, jak nezvratně dokládají odtajněné dokumenty, zašel Kissinger ještě dál a pomohl upevnit režim. „Myslím, že bychom měli pochopit naši politiku – že jakkoliv nepříjemně jednají, je pro nás tato vláda lepší, než byl Allende,“ řekl svým zástupcům, když mu podávali zprávy o zvěrstvech páchaných na lidských právech v týdnech následujících po převratu.

„Lze doložit tvrzení, že současný režim v Chile je militaristický, fašistický, tyranský a vražedný,“ argumentovalo bez obalu jedno sdělení ministerstva zahraničí v nesouhlasu s Kissingerovou politikou přijetí diktatury. Kissinger tyto skutečnosti smetl ze stolu.

V únoru 1974 vyslal zástupce ředitele CIA Vernona Walterse na tajnou misi, aby se v Santiagu setkal s Pinochetem, a nabídl mu „naše přátelství a podporu“, jakož i pomoc „diskrétním způsobem“. V přísně tajném telegramu Walters Kissingerovi ohlásil, že Pinochet „to velmi rád slyší“, a využil příležitosti a požádal CIA o podporu pro novou chilskou tajnou policejní agenturu známou jako DINA.

CIA této žádosti vyhověla. Tým zpravodajských instruktorů CIA strávil na jaře roku 1974 několik měsíců v Chile, kde pomáhal DINA ve vývoji nemilosrdné a represivní zpravodajské agentury. Ředitel DINA, plukovník Manuel Contreras, byl pozván na návštěvu ústředí CIA v Langley ve Virginii; CIA ho dokonce v polovině roku 1975 nakrátko zařadila na svou tajnou výplatní listinu.

S Pinochetem bok po boku

O rok později Kissinger odcestoval do Santiaga a setkal se s Pinochetem. Ignoroval důrazné rady svých nejvyšších poradců pro Latinskou Ameriku, aby přímo tlačil na diktátora, aby ukončil porušování lidských práv a vrátil Chile pod civilní vládu. „Chceme vám pomoci, ne vás podkopat. Svržením Allendeho jste prokázal Západu velkou službu,“ řekl Kissinger, když skládal Pinochetovi poklonu. „Moje hodnocení je, že jste obětí všech levicových skupin po celém světě a že vaším největším hříchem bylo, že jste svrhl vládu, která se stávala komunistickou.“ (Jako by chtěl potvrdit Kissingerovu ochotu nebrat ohled na své skutečné hříchy, o tři měsíce později vyslal Pinochet do Washingtonu, D.C., komando smrti agentů tajné policie, aby bombou v autě zavraždili jeho předního mezinárodního kritika Orlanda Leteliera.)

Jedinec hluboké morální bídy

„Zemřel člověk, jehož historická genialita nikdy nedokázala zakrýt jeho hlubokou morální bídu,“ napsal minulý týden na Twitteru (nově sociální síti X – pozn. red.) chilský velvyslanec ve Washingtonu Juan Gabriel Valdes.

Existuje-li skutečně jedinec, který je nejvíce odpovědný za útok Spojených států na právo Chile na sebeurčení, sabotáž chilského ústavního pořádku a podporu zhýralého, nemilosrdného režimu represe, ukazuje prst dějin právě na Henryho Kissingera. Kissinger se svou smrtí vyhnul jakémukoli soudnímu zúčtování za své četné zločiny proti lidskosti. V Chile však soud dějin vynese jeho konečné odsouzení.

(Peter Kornbluh řídí Dokumentační projekt Chile v Národním bezpečnostním archivu. Je autorem knihy Pinochetova Chile: Odtajněné dokumenty o zvěrstvech a odpovědnosti a vedoucím redaktorem knihy Henry Kissinger: Odtajněný nekrolog.)

Peter KORNBLUH pro progressive.org, 8. 12. 2023

Přeložil: Vladimír SEDLÁČEK

Přečtěte si další články

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.