Kreml označil situaci v Donbasu na východě Ukrajiny, odkud jsou hlášeny další přestřelky a ostřelování mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty, za velice znepokojivou a potenciálně velmi nebezpečnou.
O situaci okolo Ukrajiny a také ohledně ruských bezpečnostních požadavků vůči Západu už v pátek ruský prezident Vladimir Putin jednal se členy své bezpečnostní rady, uvedl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. Jednání se Západem o zárukách bezpečnosti mají pokračovat, doplnil Peskov podle agentury TASS.
»Právě skončila operativní porada se stálými členy bezpečnostní rady, kterou vedl prezident. Hlavním tématem byla vysoce vyspělá odvětví našeho průmyslu, ale samozřejmě hovořili o situaci okolo Ukrajiny, s důrazem na rostoucí napětí, které je mimochodem provokováno zvenčí,« poznamenal po jednání Peskov. Debata se také týkala bezpečnostních záruk, které Rusko požaduje od Západu, a Putin seznámil své spolupracovníky se svými kontakty se zahraničními kolegy za poslední týden.
Čtvrteční potyčky mezi ukrajinskou armádou a separatisty v Donbasu byly nejhorší od roku 2015. Od pátečního rána pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zaznamenali již 80 porušení dohodnutého příměří, uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného diplomata.
Rusko je znepokojeno zprávami o prudkém zvýšením počtu přestřelek v Donbasu s využitím zbraní, zakázaných mírovými dohodami z Misku, a bude požadovat, aby pozorovací mise OBSE neskrývala vinu ukrajinské armády, doplnil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. »Není to poprvé, co kyjevský režim nejhrubějším způsobem porušuje své závazky. Pokaždé, kdy se podaří dohodnout dodatečná opatření k zajištění přiměří, tak je sabotuje,« prohlásil.
Problém ruský ministr vidí v tom, že Kyjev odmítá přímý dialog s povstalci v Doněcku a Luhansku. Jako »rozmar« odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jednat o bezpečnosti Ukrajiny, nutné je podle Lavrova zajistit bezpečnost celého regionu, celé OBSE, což je podle ministra zahraničí součástí ruských návrhů vůči USA a NATO.
»Bohužel, přímo teď sledujeme zostření situace v Donbasu,« konstatoval Putin. »Klíčem k obnovení občanského míru na Ukrajině a snížení napětí okolo této země je splnění minských dohod. Vše, co Kyjev musí udělat, je sednout za jednací stůl s představiteli Donbasu a dohodnout politické, vojenské, ekonomické a humanitární opatření k ukončení konfliktu. Čím dříve se tak stane, tím lépe,« zdůraznil ruský prezident podle agentury Interfax. Ukrajina ale jednat odmítá.
»Západ už prohrál první kolo«
Putin se v pátek také sešel s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Ten na úvod setkání uvedl, že diplomacie a vojenská cvičení pomáhají oběma zemím čelit Západu, který už »prohrál první kolo«. Putin následně ocenil, že Rusko a Bělorusko během loňského roku významně pokročily v budování společného svazového soustátí, a to mimo jiné přijetím 28 společných integračních programů. Rusko a Bělorusko tvoří formálně svazové soustátí od roku 1999.
TASS poznamenal, že Putin a Lukašenko jednají v Kremlu bez proticovidových omezení, na rozdíl od předchozích jednání Putina s francouzským prezidentem a německým kancléřem. Putina od Emmanuela Macrona a Olafa Scholze tehdy dělila šestimetrová vzdálenost mezi dvěma konci stolu, protože oba hosté odmítli ruský PCR test.
Lukašenko a Putin se letos tváří v tvář setkali poprvé, loni v prosinci spolu jednali v Petrohradu. »Před jednáním si prezidenti stiskli ruce a přátelsky se objali,« uvedl TASS a dodal, že Putin se Lukašenka s úsměvem nejprve dotázal, zda podstoupil test, a pak jej přátelsky uvítal. Lukašenko přikývl a přiznal, že mohl přijet dřív, ale čekal na výsledek testu. Spolu pak usedli do křesel u krbu.
(cik)
