Doněcké gymnastky jsem našel na břehu Kalmiusu

V květnu v Doněcké lidové republice (DLR) stále platil zákaz výuky ve školách, navštěvovat kroužky a sportovní oddíly. Ukrajinci skutečně stále střílejí hlavně na civilisty – děti, ženy včetně těhotných, staré občany, a na civilní objekty – obytné domy, školy, školky, infrastrukturu. Dané bezpečnostní opatření tedy bylo pochopitelné.

Když jsem byl při svém nynějším pobytu na Donbasu v Doněcku podruhé, rozhodl jsem se k návštěvě gymnastické haly Dinamo, zda tam přece jenom aspoň trochu netrénují gymnastky. Vždyť ne všichni sportovci mohli odjet do Ruska a trénovat tam. Bez tréninku se všechno dříve nacvičené rychle vytrácí. A známé gymnastky jsem už neviděl dva a půl roku. Jdu po nábřeží řeky Kalmiusu a blížím se ke sportovní hale, když tu ke své radosti vidím gymnastky cvičit venku.

Jen tak se nevzdávají

Přivítal jsem se s nimi i s jejich trenérkami. Skoro všechny dívky, které jsem znal, v oddíle i přes dvouleté těžkosti (covid, válka) zůstaly! Ano, gymnastky jsou milé a něžné, ale také pevné a tvrdé. Nevzdávají se jenom tak, zvláště když svůj sport milují. Tak jsem znovu uviděl Julii Choroš, Amalku Zadvornuju, Nasťu Kaťuchu, Angelinu Golovko, Dašu Žuk, Táňu Pidorinu, Dašu Syrďuk a další.

Z mladších byla přítomna jen Ljubka Mudrakova. Milana Verzilova (mimo jiné také vzdušná akrobatka a cirkusová umělkyně) se odstěhovala do Belgie, Polja Starodubova odešla kvůli zdravotním problémům, Maša Pasečnaja je dočasně v Rusku, kde trénuje. Seznámil jsem se i s osmi novými malými gymnastkami ve věku šesti až osmi let, které přišly do oddílu teprve před dvěma roky. Jsou mezi nimi i sestřičky Julie Choroš a Daši Syrďuk. Všem malým členkám oddílu jsem předal dárky od českých přátel – lentilky, pohlednici Prahy a českou minci. Udivilo je to a měly velkou radost.

Bez tréninku to nejde

Trenérky vyprávěly o nynějším těžkém údělu gymnastického oddílu. Přes internet se moc trénovat nedá, do haly je nepustí, tak vymyslely tréninky venku, protože gymnastky opravdu bez trénování delší dobu být nemohou. Bohužel ale venku se nedá cvičit na nářadí. Nemohou se tedy zúčastňovat gymnastických závodů v Rusku. Nejdříve gymnastky běhají, poté se rozcvičují, skáčou přes švihadlo, přidávají gymnastické prvky a nakonec trénují skoky, piruety, otočky, váhy, mosty, stojky, hvězdy, rondáty a další gymnastické prvky. Vše, co se dá na trávě trénovat. Využívají i schodů, laviček a venkovních trenažerů. Zkoušejí také části sestav v prostných. Všechny si přejí, aby se mohly co nejdříve vrátit k plnohodnotnému tréninku v hale. A to znamená, že i na závody.

Doněck, 5. května

Jaromír VAŠEK, FOTO – autor