Úterní jednání v Istanbulu mezi Ukrajinou a Ruskem představovala výrazný pokrok, jejich výsledky ale nejsou plně naplňovány. Prohlásil to turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu, podle kterého Ukrajina na jednání už souhlasila s tím, že zůstane neutrální a nevstoupí do NATO.
Turecko se dále snaží přiblížit postoje obou států a ministr doufá, že se do dvou týdnů uskuteční osobní jednání mezi ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan později uvedl, že jeho země je v obecné rovině ochotná stát se jedním z garantů ukrajinské suverenity. Podle Erdogana bude ale záležet na konkrétních podmínkách. Dodal, že chce dále jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem a přimět je k setkání v Turecku.
Moskva další jednání mezi Lavrovem a Kulebou neodmítá, ale případné rozhovory musí mít podstatnou náplň, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl turecké televizi NTV, že setkání ukrajinského a ruského prezidenta by se mohlo uskutečnit za dva až tři týdny. »Připravujeme dokumenty, které by mohly posloužit jako základ k jednání prezidentů,« uvedl Podoljak.
Pozornost na úterním jednání vzbudila přítomnost ruského oligarchy Romana Abramoviče. Podle tureckého ministra se Abramovič »upřímně snaží« přispět k ukončení bojů a měl užitečnou roli v udržování komunikačních kanálů mezi ukrajinskými a ruskými vůdci.
Turci viní USA a NATO
Podle většiny Turků jsou za válku na Ukrajině zodpovědné více Spojené státy a Severoatlantická aliance než Rusko. Vyplývá to z průzkumu společnosti Metropoll, o němž informoval turecký opoziční server Ahval.
V průzkumu odpovědělo 48,3 procenta dotazovaných, že za konflikt na Ukrajině mohou Spojené státy a NATO. Jeho členem je i Turecko, které se snaží zprostředkovat příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Ankara podporuje ukrajinskou územní celistvost, ale nezavedla protiruské sankce, jako to udělal Západ.
Podle necelých 34 % dotazovaných Turků je za válku zodpovědné Rusko a 7,5 % respondentů obvinilo Kyjev. Názory Turků na viníka války se přitom výrazně neliší podle politické příslušnosti. Zodpovědnost za válku na Ukrajině přičetlo Washingtonu a NATO téměř 49 % voličů strany prezidenta Erdogana a 48,2 % příznivců hlavní opoziční formace Lidové republikánské strany (CHP).
Zelenskyj loudil v dalších zemích
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pokračoval v žádostech o dodatečnou vojenskou či finanční podporu a zpřísňování protiruských sankcí, když virtuálně vystoupil v parlamentech Austrálie, Nizozemska a Belgie.
Zelenského projevy k zákonodárcům v Canbeře, Haagu a Bruselu byly dalšími v početné sérii podobných vystoupení, které ukrajinský prezident absolvoval od vyostření válečného konfliktu před více než měsícem. Zelenskyj na dálku promluvil mimo jiné k lídrům Evropské unie, v britské Dolní sněmovně i ke členům amerického Kongresu.
Australským zákonodárcům podle deníku The Guardian řekl, že Ukrajina je »neporazitelná«, dokud má podporu mezinárodního společenství. Své představy o podpoře ze strany Austrálie pak formuloval zcela konkrétně. »Máte velmi dobré obrněné transportéry Bushmaster, které by mohly Ukrajině významně pomoci, a další druhy vybavení, které by mohly posílit naši pozici,« řekl.
V nizozemském parlamentu Zelenskyj žádal další zbraně, jakož i posílení sankcí a peníze na obnovu Ukrajiny. »Zastavte veškerý obchod s Ruskem,« apeloval Zelenskyj. Také vládu v Bruselu ukrajinský prezident požádal o další dodávky zbraní.
Rusko povolá méně branců
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 134 500 občanů Ruské federace ve věku od 18 do 27 let, oznámila agentura TASS. Ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že toto jaro bude povoláno do armády méně branců než před rokem.
»Na jaře 2021 se plánovalo povolat k vojenské službě 134 650 lidí, na podzim to bylo 127 500 lidí,« připomněl na svém webu list RBK; v Rusku se branci k povinné vojenské službě trvající 12 měsíců povolávají dvakrát ročně – v jarním a podzimním termínu.
(ici, čtk)
