Socialistická Bolívie. Jedna ze zemí, která nám skutečným levicovým aktivistům byla v posledních dvou desítkách let vzorem. A to nejen zásluhou Evo Moralese, dlouholetého prezidenta a nejbližšího přítele svého venezuelského kolegy Hugo Cháveze. Morales jako zástupce původního bolivijského obyvatelstva – indiánů, se svou autoritou přičinil o brzký návrat socialistické vlády i po nedávném úspěšném pokusu o pravicový puč. Ten vydržel jen rok a vše se zase vrátilo do správných kolejí.
Progresivní režim, který posiluje práva a svobody nejen chudiny a původních obyvatel, ale posouvá zemi vpřed i v oblasti modernizace, nese své ovoce nejen ve dvou metropolích, které tahle vnitrozemská jihoamerická země má. Například to, že během devíti let v La Pazu, nejvýše položené metropoli planety, dokázali vybudovat 10 linek tamního metra v oblacích, deset různobarevných tras městských kabinových lanovek v délce přes 32 km, je nejen ekologický (udržitelný) unikát, jaký jinde ve světě nemá obdoby. Již v roce 2015 byla zdejší síť kabinek vyhlášena za třetí nejkrásnější lanovku světa. Nejatraktivnější MHD, jakou si jen lze představit, jsem chtěl zažít osobně. A i proto se do Bolívie vloni na podzim vydal, sic jen na třídenní doplňkový výlet k okružní cestě sousední Peruánskou republikou.
Zvolil jsem středozápad
Do Bolívie se samozřejmě můžete vydat i samostatně, některé cestovní kanceláře pořádají okruhy celou zemí. Od Sucre (to je to druhé hlavní město), Potosí a legendární solné pláně Salar de Uyuni na jihozápadě po středozápadní trojúhelník Copacabana (na břehu jezera Titicaca), La Paz a Tiwanaku s proslulou archeologickou lokalitou Tiahuanaco (UNESCO), kde uvidíte rozlehlé zříceniny, Bránu Slunce, Bránu Měsíce či pevnost Kalasasaya. Právě tudy míří trasa i třetí skupiny cestovek, která zasahuje Peru, Bolívii, ale i severní Chile. Tam se navíc můžete podívat na horu Chacaltaya s výškou 5400 m n. m. Autobus vás za dobrého počasí doveze do sedla ve výšce více než pět kilometrů a odsud si můžete zašlapat, pokud ovšem v polovičním nebi poberete dech.
S velkými výškami ovšem v Bolívii musíte počítat všude, vždyť i La Paz leží v rozmezí 3400 až 4200 metrů nad mořem. Okolí La Pazu dominují totiž andské šestitisícovky Nevado Illimani, Nevado Illampu a slavná sopka Huyana Potosí. V okolí La Pazu stojí za vidění i nedaleké Měsíční údolí (Valle de la Luna) s bizarními útvary erozního původu. Chvíli si tu připadáte zhruba jako v turecké Kappadokii. Ale ještě více než vápencové sloupy zaujmou fantastické rozledy na pestrobarevné okolní velikány. V samotném La Pazu pak kromě tradičních památek a úchvatného systému MHD stojí za vidění například bývalé vlakové nádraží, které navrhl legendární Gustave Eiffel, nebo slavný čarodějnický trh Mercado de las Brujas.
Není Cobacabana jako Copacabana
Když jsem si před lety zaplaval v Atlantiku ze slavné pláže Copacabana v brazilském Riu, nenapadlo mě, že jiná Copacabana mě během osmi let nadchne ještě víc. Letovisko na břehu největšího jihoamerického jezera Titicaca ve výšce 3841 m n. m. nabízí jak poutní kostel s černou soškou Panny Marie zvaný také katedrála zázračné madony Virgen de Copacabana, skalní observatoř Horca del Inca nebo třeba zhruba devadesátiminutový výstup na horu Cerro Calvario, odkud je fantastický výhled až na Ostrov Slunce, kde se podle legendy narodil první Inka Manco Kapac. Na Ostrov Slunce a sousední Ostrov Měsíce s úchvatnými výhledy na zasněžené andské velikány se jinak dostanete lodí po jezeře a stojí to za to, ač cesta jedním směrem zabere až dvě hodiny. Ale nepohoupejte se na vlnách do tak dávné minulosti…, no ne?
Roman JANOUCH
FOTO – autor
