V posledních letech světový hospodářský růst postrádal energii, zvýšila se geopolitická rizika a zřetelně vzrostly různé formy protekcionismu. V této situaci všechny země sledují, jak vnést silný impuls do oživení světové ekonomiky a jaké jsou perspektivy rozvoje Číny jako druhé největší ekonomiky světa. Nejnovější údaje ukazují, že čínská ekonomika se stabilně zotavuje a zlepšuje a zůstane hlavním motorem světového hospodářského růstu.
Čína dosáhla hlavních očekávaných cílů hospodářského a sociálního rozvoje. V roce 2023 přesáhl celkový hospodářský výkon Číny 126 bilionů jüanů (zhruba 404 bilionů korun), přičemž tempo růstu činilo 5,2 % a udrželo si tak vedoucí postavení mezi největšími světovými ekonomikami. Přírůstek hospodářského růstu přesahoval 6 bilionů jüanů (zhruba 19 bilionů korun), což odpovídá celkovému hospodářskému výkonu země střední velikosti za rok. Počet nových pracovních míst ve městech se zvýšil o 12,44 milionů a dosáhl očekávaného cíle. Cenová situace byla celkově stabilní, index spotřebitelských cen se meziročně zvýšil o 0,2 %. Platební bilance byla v podstatě vyrovnaná, množství a kvalita dovozu a vývozu se stabilizovaly a neustále zvyšovaly, celkový dovoz a vývoz zboží činil 41,76 bilionu jüanů (zhruba 134 bilionů korun) a devizové rezervy na konci roku přesáhly 3,2 bilionu amerických dolarů (zhruba 74 bilionů korun).
Struktura čínské ekonomiky se průběžně optimalizovala. V roce 2023 vzrostly výdaje na konečnou spotřebu meziročně o 43,1 % a přispěly k hospodářskému růstu 82,5 %, přidaná hodnota průmyslu výroby zařízení vzrostla meziročně o 6,8 % a investice do high-tech výroby a high-tech služeb vzrostly o 9,9 %, resp. 11,4 %. Zelená a nízkouhlíková transformace byla postupována, přičemž 80 % světových solárních panelů, 85 % solárních článků a 97 % solárních destiček se vyrábělo v Číně a kombinovaný vývoz vozidel s novou energií, lithiových baterií a fotovoltaických výrobků poprvé překročil hranici bilionu jüanů (zhruba 3,2 bilionu korun). Schopnost nezávislých inovací se nadále zlepšovala, v roce bylo schváleno 921 000 patentů na vynálezy, počet patentových přihlášek je první místo na světě, počet high-tech podniků se zvýšil na přibližně 400 000 a počet vědeckých a technologických podniků typu jednorožce je druhý na světě. Ve zprávě Globální inovační index 2023, kterou vydala Světová organizace duševního vlastnictví, se Čína v roce 2012 dostala z 34. na 12. místo.
Za zmínku stojí, že čínský automobilový průmysl, zejména automobilový průmysl nových energií, se silně rozvíjí. Výroba i prodej automobilů v Číně v roce 2023 překročily 30 milionů kusů, což představuje meziroční nárůst o 11,6 %, resp. 12 %. Vývoz automobilů dosáhl 4,91 milionu kusů, což představuje meziroční nárůst o 57,9 %, a stala se tak největším světovým vývozcem automobilů. Elektrických vozidel pro přepravu osob bylo vyvezeno 1,773 milionu kusů, což představuje nárůst o 67,1 %. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 se společnost BYD stala největší světovou značkou elektrických vozidel, pokud jde o dodávky. Čína se stala významnou sílou, která vede transformaci globálního automobilového průmyslu.
Čína je ochotna sdílet rozvojové příležitosti s ostatními zeměmi. Čína je jedinou zemí se všemi průmyslovými odvětvími v klasifikaci průmyslu OSN a její výrobní odvětví se podílí na světové přidané hodnotě přibližně 30 %, přičemž 14 let po sobě zaujímá první místo na světě a očekává se, že v roce 2023 se bude podílet na světovém hospodářském růstu více než 30 %. Čína komplexně prosazuje čínskou modernizaci prostřednictvím vysoce kvalitního rozvoje, která povede k modernizaci více než 1,4 miliardy lidí jako celku, přičemž v současné době je v Číně více než 400 milionů lidí ve skupině se středními příjmy a v příštích zhruba deseti letech by jich mělo být až 800 milionů. Mezinárodní měnový fond předpovídá, že v letech 2024 až 2028 bude hospodářský růst Číny i nadále vyšší než celosvětové tempo růstu, výrazně vyšší než tempo růstu vyspělých ekonomik a bude i nadále na špici mezi rozvíjejícími se ekonomikami a rozvojovými zeměmi. Odhaduje se, že trh zelených investic a spotřeby chovaný v Číně dosáhne úrovně deseti bilionů jüanů (zhruba 32 bilionů korun) ročně. Čína se drží základní státní politiky otevírání se okolnímu světu a čínský rozvoj bude i nadále poskytovat širokou platformu pro rozvoj všech druhů podniků a talentů a vytvářet příznivé podmínky pro všechny země světa, aby sdílely čínské příležitosti.
Pokud jde o čínsko-českou praktickou spolupráci, vzhledem k tomu, že v roce 2024 je 75. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Českou republikou, je Čína ochotna využít této příležitosti k podpoře výměn a spolupráce v různých oblastech s českou stranou na základě vzájemného respektu, rovného zacházení a vzájemného prospěchu. Doufáme, že naši čeští přátelé se budou objektivně dívat na perspektivy rozvoje Číny a dobře využijí rozvojové příležitosti Číny. Věřím, že společným úsilím obou stran dosáhne praktická spolupráce mezi Čínou a Českou republikou plodnějších výsledků a přinese lepší prospěch oběma zemím a národům.
Feng BIAO, velvyslanec Čínské lidové republiky v ČR
