Čínská lidová republika po ukončení restriktivních proticovidových opatření nyní prochází znovuobrozením. Nastartování růstu ekonomiky, zlepšení interních i mezinárodních vztahů, rozvoj a inovace i bezpečná budoucnost a demokratické principy jsou hlavními tématy letošního výročního zasedání čínského národního zákonodárného sboru a nejvyššího politického poradního orgánu. Jednání v pekingském Paláci lidu začalo první víkend v březnu a potrvá celých deset dní.
Všečínské shromáždění lidových zástupců, tedy jednokomorový parlament, a Čínské lidové politické poradní shromáždění (CPPCC) zasedají společně už počtrnácté. CPPCC jako poradní orgán je prakticky největším demokratickým seskupením, které funguje jako poradní a dozorový orgán úzce spolupracující s Komunistickou stranou Číny. Má 2977 členů, kteří jsou rozděleni do 34 skupin, mezi něž patří zástupci KS Číny (CPC), politické strany mimo KS Číny, lidové organizace, skupiny etnických menšin a různé sektory společnosti (zemědělci, dělníci, zástupci průmyslu…), ale i krajané z Hongkongu, Macaa a Tchajwanské oblasti včetně supiny zastupující čínské občany žijící v zámoří.
Podle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga je čínská lidová demokracie »demokracií, která pokrývá všechny aspekty demokratického procesu a všechny sektory společnosti«. Každoroční setkání, známé jako Two Sessions, které právě probíhá, tak nabízí pozorovatelům okno do myšlenek a praktik lidové demokracie. Tento termín v posledních letech rezonuje napříč čínskou politickou scénou i celou společností.
Ovšem demokratický přístup zde nemá hlavní roli. Slovy čínského prezidenta: »To, zda je země demokratická či nikoli, závisí na tom, zda jsou její lidé skutečně pány země. Záleží na tom, zda mají lidé právo volit, a co je důležitější, právo účastnit se.« Lidé tak volí a účastní se prostřednictvím návrhů v CPPCC. To ale nemění nic na tom, že hlavní slovo v rozhodování, návrzích a změnách zákonů má stále Všečínské shromáždění lidových zástupců pevně vedené stranou. Na jeho letošním 20. zasedání tak o budoucnosti země jedná více než 3000 poslanců.
Hlavní problémy Číny
Covid, restrikce a zmrazení společenského i ekonomického života si stejně jako v ostatních zemích i v Číně vybralo svou daň. Ovšem zde navíc vše proběhlo důsledněji a rozvolňuje se teprve v posledních měsících. Ekonomika Číny tedy čelí stagnaci, ale na světovém trhu má Čína celkem pevnou pozici, a navíc provádí změny, které by měly ekonomiku ochromenou covidem i prudkými celosvětovými změnami rozhýbat. Čína vnímá, že svět vstoupil do nové fáze turbulencí a transformace a v současnosti prochází významnými a rychlými změnami, které nebyly za celé století vidět. »Čína vstoupila do vývojového období, ve kterém jsou strategické příležitosti, rizika a výzvy souběžné. Zároveň ale narůstají nejistoty a nepředvídané faktory, kterým musí být Čína připravena čelit.« varoval prezident.
O to více se nyní zaměřuje na obnovení trhu a technické inovace, do kterých investovala více než tři miliardy jüanů (jeden jüan se přibližně rovná 3,20 Kč), které by měly pomoci několika desítkám firem. Zároveň se pomocí podpůrných programů snaží o usnadnění vstupu nových firem na svůj trh a v neposlední řadě třeba značně zjednodušila a zrychlila celní kontroly.
Ovšem i na svém území čelí Čína mnoha problémům. Sama přiznává, že mnohé z nich jsou hluboce zakořeněné. Zatímco města se rozrůstají v moderní futuristická centra velmi rychle, revitalizace venkova tak rychlá není. Problémy má Čína ale i v personální oblasti. Populace stárne a je potřeba ji omladit. Politika jednoho dítěte se stále více podepisuje i na nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Projevuje se zde i stejný problém jako v Evropě. Počet absolventů vysokých škol letos dosáhne 11,58 milionu, firmy a továrny se přitom potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.
Trh práce se mění
Čínský trh práce ale nakonec měl v prvních dvou měsících roku 2023 dobrý začátek a očekává se, že letos zůstane stabilní. »Výkon trhu práce v prvních dvou měsících byl lepší, než se očekávalo,« řekl Wang Siao-pching, ministr lidských zdrojů a sociálního zabezpečení. »Migrující pracovníci se těšili na obnovení práce během jarních prázdnin v lednu a společnosti zahájily náborové kampaně, které jim pomohou obnovit výrobu brzy po prázdninách.« konstatoval Wang s tím, že ke konci letošního února se v celé zemi konalo 46 000 pracovních veletrhů s přibližně 32 miliony nabízených volných pracovních míst.
Tlak na zaměstnanost pochází od velké populace v produktivním věku, ačkoliv národ čelí pomalejšímu růstu populace. »Čína zůstává rozvojovou zemí s největší populací v produktivním věku, která na konci loňského roku činila 876 milionů. Očekává se, že letos na trh práce ve městech vstoupí asi 16,62 milionu obyvatel, což zvýší tlak na zajištění zaměstnanosti,« řekl Jü Ťia-tung, náměstek ministra lidských zdrojů a sociálního zabezpečení.
Vedle snahy o vytváření nových pracovních míst a stabilizaci zaměstnanosti bude ministerstvo zavádět i aktivní opatření na podporu začínajících podniků, sektoru služeb a mikropodniků a malých podniků. Zároveň jsou připraveni pomoci těm, kteří byli nedávno zbaveni chudoby, například umožněním drobného podnikání, sdělil Wang.
Mezinárodní politika
Na poli mezinárodních vztahů se Čína aktivně zapojuje do několika ekonomických, bezpečnostních i rozvojových iniciativ. Zahraniční politika Pekingu se s rostoucí intenzitou zaměřuje převážně na rozvojové země tzv. globálního Jihu. Tento pojem v mezinárodních vztazích reflektuje vyšší koncentraci rozvojových zemí v Africe, Latinské Americe, Asii a Oceánii. Kořeny užívání tohoto termínu sahají do období studené války, kdy se Čína již v té době snažila prezentovat jako důležitý aktér propojující státy přehlížené mocenským soupeřením Moskvy a Washingtonu. V tomto směru je aktivní nejen ve svém ekonomickém zájmu, ale i ve snaze o omezení celosvětové chudoby a vytváření stabilních a spravedlivých mezinárodních vztahů.
Už v roce 2013 Si Ťin-pching navrhl ekonomický »pás Hedvábné stezky« a »Námořní hedvábnou stezku 21. století«. Tento projekt vznikal postupně při návštěvách Kazachstánu a Indonésie. Tak vznikla iniciativa Belt and Road Initiative (BRI). O deset let později BRI podstatně posílila partnerství, podpořila konektivitu a prosadila společný rozvoj po celém světě. Roční objem obchodu mezi Čínou a přibližně 150 zeměmi, které se účastnily BRI, se zvýšil z 1,04 bilionu dolarů v roce 2013 na 1,8 bilionu dolarů v roce 2021, což je za osm let skok o 73 procent. Podle zprávy Světové banky by tato iniciativa mohla celosvětově pomoci vymanit 7,6 milionu lidí z extrémní chudoby a 32 milionů z mírné chudoby a podpořit obchod o 2,8 až 9,7 procenta pro zúčastněné země a o 1,7 až 6,2 procenta pro celý svět.
Obdobně se Čína zapojuje i do agendy OSN 2030 pro udržitelný rozvoj. Pozvedla Globální rozvojový fond a fond pro spolupráci Jih-Jih a přidá do fondu jednu miliardu dolarů k již přiděleným třem miliardám dolarů. V neposlední řadě se Čína snaží hrát roli diplomatického mediátora mezi Ruskem a Ukrajinou, respektive mezi Ruskem a západem a prosazovat tak svou snahu o celosvětový mír.
Ale tak, jako se Čína nechce aktivně zapojovat do bojových střetů a mocenských hádek, předpokládá, že i světové země se nebudou vměšovat do jejích vnitřních záležitostí. Čína je neochvějná ve svém odhodlání chránit národní suverenitu prohlásil Wang Čchao, mluvčí právě probíhajícího zasedání všečínského shromáždění, když obhajoval čínské »ospravedlnitelné a nezbytné« zákonodárné postupy v boji proti nátlaku a šikanování od některých zemí.
»Některé země neustále zneužívají extrateritoriální aplikaci svých domácích zákonů v rozporu s mezinárodním právem s cílem odstranit cizí subjekty a jednotlivce tak, aby tyto zákony sloužily jejich vlastním zájmům. Takové šikanování je v mezinárodním společenství široce kritizováno jako jurisdikce dlouhé ruky.« vysvětloval Wang Čchao. Čína proto zavedla řadu zákonů a předpisů, které mají čelit omezování, potlačování a vměšování do jejích vnitřních záležitostí. Patří mezi ně zákon proti zahraničním sankcím, pravidla pro boj proti neoprávněnému extrateritoriálnímu uplatňování cizí legislativy a další opatření. »Zákon o zahraničních vztazích je základním zákonem v oblastech souvisejících se zahraničím, protože je nezbytné stanovit principiální ustanovení o potírání a odpuzování opatření. Klíčové zájmy Číny nedovolují žádné porušení a její suverenita a územní celistvost musí být zachována a respektována.« dodal Wang.
Na závěr doplnil, že na nové cestě budování moderní socialistické země ve všech ohledech je Čína neochvějně oddána reformám a otevírání se. Při prosazování právního státu, při ochraně národní suverenity, bezpečnosti i rozvojových zájmů. »Čína vždy prosazovala základní principy mezinárodního práva a základní normy upravující mezinárodní vztahy. Čína usilovně pracovala na ochraně světového míru, prosazování společného rozvoje, přátelství a spolupráce se všemi zeměmi na základě pěti principů mírového soužití. A vždy se snažila budovat kvalitní mezinárodní vztahy pro lepší společnou budoucnost celého lidstva,« uvedl Wang.
Helena KOČOVÁ. Peking
