Mění USA názor? Když americký ministr zahraničí Antony Blinken přicestoval do Číny, byl to po pěti letech první ministr USA, který osobně hovořil s nejvyššími představiteli čínské diplomacie a také s prezidentem Si Ťin-pchingem. I když obě strany narážely na mnoho problematických bodů, dopadly podle nich rozhovory dobře. Obě strany prý chtějí obnovit bilaterální vztahy a zmírnit napětí. Je to ale možné?
Ještě nedávno byly vztahy mezi Čínou a USA téměř na bodu mrazu. V Číně se otevřeně hovořilo o tom, že možnost eskalace napětí a zahájení konfliktu kolem Tchaj-wanu je na spadnutí. Poté, co se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v USA sešla s šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym, zahájila Čína rozsáhlé vojenské cvičení, aby ukázala, že je na případný konflikt dobře připravená. Tchaj-wan totiž může být snadno odrazovým můstkem k vojenskému napadení Číny ze strany USA, respektive k vyprovokování války podle již známého scénáře, který má Amerika tak ráda. Válku daleko od vlastního území, za využití cizího národa a jejich vojáků k získání vlastního prospěchu, tedy oslabení Číny jako velkého ekonomického konkurenta.
V minulých týdnech ale spíše než provokace zapracovala diplomacie. Americký ministr zahraničí Antony Blinken přijel jako první šéf americké diplomacie po pěti letech, během kterých vztahy silně zamrzaly, jednat o budoucí komunikaci mezi oběma mocnostmi. Mluvil s čínským ministrem zahraničí Čchin Kangem, před kterým vyjádřil přání stabilizovat vztahy mezi oběma mocnostmi. Prý chce zabránit tomu, aby se soupeření zvrhlo v konflikt. A pozval Kanga na další schůzku do USA. Po té se setkal s Wangem Yi, který zastává nejvyšší zahraničněpolitickou funkci uvnitř vládnoucí komunistické strany. Ten Blinkena nijak nešetřil, když poznamenal, že vztahy mezi Čínou a Spojenými státy jsou na nízké úrovni, a že hlavní příčinou je nesprávné vnímání Číny ze strany USA, což vedlo k zavádějícím čínským politikám. »Je nutné, aby se Spojené státy zamyslely samy nad sebou a spolupracovaly s Čínou na společném řešení rozdílů a vyhýbání se strategickým překvapením,« dodal Wang.
To byl ale jen jeden z mnoha kritických bodů rozhovorů. Americký ministr například vyjádřil znepokojení ohledně situace v čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, v Tibetu a v Hongkongu, kde je Čína obviňována z porušování lidských práv. Čínští politici zase požadovali, aby se USA přestaly »vměšovat do vnitřních záležitostí Číny, přestaly brzdit vědecký a technologický rozvoj Číny« a zrušily sankce vůči Číně. Spory se týkají například obchodu, nebo snahy Spojených států brzdit čínský polovodičový průmysl. A samozřejmě padly také otázky kolem samosprávného Tchaj-wanu.
Protože ale Blinken obě setkání ustál s diplomatickou ctí, setkal se do třetice i s Čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Tento krok je v jeho diplomatické misi nejdůležitější. Si byl navíc již poměrně smířlivější, když prohlásil, že svět potřebuje celkově stabilní čínsko-americké vztahy. To, zda spolu Čína a Spojené státy dokážou správně vycházet, ovlivní podle něj budoucnost a osud lidstva. »Obrovská Země může plně pojmout svůj vlastní rozvoj a společnou prosperitu Číny a Spojených států. Číňané, stejně jako Američané, mají sebeúctu, sebevědomí a jsou to soběstační lidé a oba národy mají právo usilovat o lepší život. Společné zájmy obou zemí by měly být brány vážně a každý úspěch je spíše příležitost než vzájemná hrozba.« řekl Si Ťin-pching.
Antony Blinken předal prezidentovi Xi Jinpingovi i pozdrav prezidenta Bidena s tím, že prezident Biden věří, že Spojené státy a Čína mají odpovědnost a povinnost dobře řídit bilaterální vztahy. Což je podle prezidenta USA v souladu se zájmy Spojených států, Číny a světa.
Jenže hned druhý den po návratu Blinkena zpět do vlasti americký prezident Biden na jednom ze svých setkání s podporovateli označil čínského prezidenta za diktátora. Biden poznámku pronesl, když hovořil o únorovém přeletu čínského špionážního balónu nad Spojenými státy. »To je pro diktátory velká ostuda. Když nevědí, co se stalo,« podotkl. To si ovšem Čína nenechala líbit. Mluvčí čínské diplomacie Mao Ning Bidenův výrok kritizovala a označila jej za absurdní. Uvedla také, že vážně narušuje politickou důstojnost Číny a lze jej považovat za politickou provokaci.
Jedna věta tak zásadně narušila vše, čeho se diplomaté obou zemí snažili opatrně dosáhnout – navázání důvěry a produktivních vztahů. Naštěstí se ale v Čínských médiích tento krok příliš nezmiňuje a mnohem častěji se dočtete o úspěchu americké diplomatické mise.
Z nich se dozvíte, že Spojené státy se zavázaly vrátit se k agendě stanovené oběma hlavami státu na Bali. Spojené státy dodržují sliby prezidenta Bidena, neusilují o »novou studenou válku«, neusilují o změnu čínského systému, neusilují o odpor proti Číně posilováním spojenců, nepodporují »nezávislost Tchaj-wanu« a nemají v úmyslu konflikt s Čínou.
V současnosti se mezinárodní společenství obecně obává o status quo čínsko-amerických vztahů. Většina rozumných zemí ale nechce konflikty a konfrontace mezi oběma zeměmi a není ochotno volit strany mezi Čínou a Spojenými státy. Podle čínského prezidenta by obě země měly náležitě zvládat čínsko-americké vztahy s postojem odpovědnosti k historii, lidem a světu, přispívat ke globálnímu míru a rozvoji a vnášet stabilitu, jistotu a konstruktivnost do turbulentního světa. Konkurence mezi velmocemi neodpovídá trendu doby, natož aby řešila problémy, kterým čelí samotné Spojené státy, a výzvy, kterým čelí svět.
Nezbývá než doufat, že i USA pochopí, že mezinárodní obchod v míru je mnohem výnosnější, než utrácení za zbraně a živení válečné mašinerie. Minimálně na Ukrajině je již jasné, že nalévání peněz, zbraní a munice do válečného konfliktu se zemí velkou jako je Rusko, nemůže vést k úspěchu. Vyvolat pak konflikt se tak velkou zemí jako je Čína by pak bylo holým šílenstvím.
Helena KOČOVÁ, Peking
