Čím dál častěji je slyšet o Číně v souvislosti s událostmi na Ukrajině. V zástupné válce proti Rusku pakt NATO v čele s USA sune na Ukrajinu stále více zbraní (a nemíní s tím přestat), a proto Čínu podezřívá, že by mohla Rusku začít dodávat zbraně.
Podle mínění Západu je to nabíledni, protože Peking málo nebo snad vůbec neodsoudil vyprovokovaný vstup Ruska na Ukrajinu, a navíc odmítá protiruské sankce. Čínská strana tvrzení o dodávkách zbraní odmítla. A tak Západ vytváří další protičínské ohnisko napětí. Provokace kolem Tchaj-wanu. Jedinou příležitost nevynechá. Přestože tvrdí, že uznává politiku jedné Číny, vměšuje se do čínských záležitostí. Čím dál častěji je ze západních zemí světu podsouváno, že Čína se chystá Tchaj-wan napadnout a Západ ho bude muset bránit… Jako »brání« Ukrajinu.
Ke konci února Čchin Kang, čínský ministr zahraničí, na bezpečnostní konferenci v Pekingu Západ vyzval, aby přestal válku na Ukrajině rozdmýchávat, k tomu právě slouží zvyšující se dodávky zbraní. Peking je vývojem situace znepokojen a je přesvědčen, že krize kolem ukrajinského konfliktu se stupňuje. Proto se Čína staví za mírová jednání, dialog a politické řešení situace mezi Kyjevem a Moskvou. Konference byla uspořádána, aby hledala společnou bezpečnost. Čína nechce, aby se situace na Ukrajině vymkla kontrole. Její prezident Si Ťin-pching proto předložil návrhy, které mohou krizi zmírnit. Čínský postoj obsahuje 12 klíčových bodů řešení, kroků, jejichž respektování by mohlo uklidnit situaci. První se dotýká respektování suverenity všech zemí. Všeobecně uznávané mezinárodní právo včetně účelů a zásad Charty OSN musí být přísně dodržováno. I suverenita, nezávislost a územní celistvost zemí. Všechny země jsou rovnocennými členy mezinárodního společenství, a tak by měly základní normy mezinárodních vztahů dodržovat společně a hájit spravedlnost, prosazovat a uplatňovat rovné mezinárodní právo, odmítat dvojí metr.
Je také načase opustit mentalitu studené války. Bezpečnost země by neměla být prosazována na úkor ostatních. Bezpečnosti regionu by nemělo být dosahováno posilováním či rozšiřováním vojenských bloků. Všechny strany by se měly postavit proti snaze o vlastní bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních, zabránit konfrontaci bloků a společně pracovat na míru a stabilitě na euroasijském kontinentu.
Třetí bod hovoří o ukončení nepřátelství – konflikt a válka neprospívají nikomu. Všechny strany musí zachovávat zdrženlivost, vyvarovat se rozdmýchávání ohně a zhoršování napětí a zabránit zhoršování krize či vymknutí se její kontrole. Všechny strany by měly podporovat Rusko a Ukrajinu v tom, aby rychle obnovily přímý dialog a dosáhly příměří. Je třeba obnovit mírové rozhovory. Dialog a vyjednávání jsou jediným schůdným řešením ukrajinské krize. Veškeré úsilí vedoucí k míru musí být podporováno. Pro obnovení vyjednávání je třeba vytvořit podmínky. Čína zde chce hrát konstruktivní roli. O řešení humanitární krize mluví pátý bod. Podpořena musí být veškerá opatření vedoucí k jejímu zmírnění. Humanitární operace by se měly řídit zásadami neutrality a nestrannosti a humanitární otázky by neměly být zpolitizovány. Bezpečnost civilistů musí být účinně chráněna a OSN by měla hrát koordinační roli při směrování pomoci do oblastí konfliktu.
Velmi důležitá je ochrana civilistů a válečných zajatců (POW), uvádí šestý bod návrhu. Strany konfliktu by měly přísně dodržovat mezinárodní humanitární právo, vyvarovat se útoků na civilisty a civilní zařízení, chránit všechny oběti konfliktu a respektovat práva válečných zajatců. Čína podporuje výměnu zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Za sedmé je třeba udržet v bezpečí jaderné elektrárny. Čína se staví proti útokům na tyto elektrárny či jiná mírová jaderná zařízení a vyzývá strany k dodržení mezinárodního práva v této oblasti včetně Úmluvy o jaderné bezpečnosti. Podporuje Mezinárodní agenturu pro atomovou energii v hraní konstruktivní role při podpoře zabezpečení mírového jádra.
Další důležitá věc, je nutné snižovat strategická rizika. Jaderné zbraně nesmí být používány, jaderné války vedeny. Proti tomu je nezbytné se postavit, zabránit šíření jaderných zbraní a vyhnout se jaderné krizi. Čína je proti výzkumu, vývoji a použití chemických a biologických zbraní jakoukoliv zemí za jakýchkoliv okolností, říká bod osm. Během konfliktu je také třeba usnadnit vývoz obilí. Strany musí účinně a vyváženě provádět Iniciativu pro obilí v Černém moři, již podepsaly Rusko, Turecko, Ukrajina a OSN, a podporovat OSN v tom, aby v tomto ohledu hrála důležitou roli. Iniciativa pro spolupráci v oblasti celosvětového zajišťování potravin, kterou navrhla Čína, představuje řešení globální potravinové krize.
Návrh čínských opatření se dotýká i zastavení jednostranných sankcí. Tyto sankce a nátlak nic neřeší, jen vytváří nové problémy. Čína je proti jednostranným sankcím, které Rada bezpečnosti OSN nepovolila. Proto by příslušné země měly přestat takové sankce vůči jiným zemím zneužívat a přispět tak k deeskalaci ukrajinské krize. Na problém sankcí navazuje udržení stabilního průmyslového a dodavatelského řetězce. Všechny strany by se měly postavit proti využívání světové ekonomiky jako nástroje nebo zbraně pro politické účely. Je třeba společně zabránit, aby krize narušila mezinárodní spolupráci v oblasti energetiky, financí, obchodu s potravinami a dopravy a podkopala globální hospodářské oživení. Závěrem Čína navrhuje podporu obnovy po konfliktu. Její názor zní: Mezinárodní společenství musí přijmout opatření na podporu obnovy v zasažených oblastech. I zde je Čína připravena poskytnout pomoc.
Jiřina VÁVROVÁ
