České firmy a výrobky hledají místo na čínském trhu. Dokazuje to více jak třicet českých značek, které mohou najít návštěvníci 3. ročníku mezinárodního veletrhu spotřebního zboží China-CEEC Expo ve městě Ningbo na západě Číny. A mnohé z nich již na trhu v této zemi fungují řadu let. A to i přes politické nešvary naší vlády, které narušují i obchodní vnímání České republiky Čínou.
Třetí Veletrh Číny a zemí střední a východní Evropy (CEEC Expo) se koná od 16. do 20. května. Veletrh spoluorganizuje čínské ministerstvo obchodu a lidová vláda provincie Zhejiang. Tématem letošního veletrhu je »Prohlubování pragmatické spolupráce a spojení rukou pro budoucnost«. Bohužel spolupráce a podání rukou se oficiálně z české strany nekonaly. Přitom na minulém ročníku, kterému čestně předsedala právě Česká republika společně se Srbskem, bylo uzavřeno mnoho dohod a navázáno mnoho obchodních partnerství.
Letos se nic z toho neopakovalo. Na slavnostním zahájení nebyl z České republiky jediný oficiální zástupce. Na dotaz redakce, zda česká strana vyšle na akci alespoň nějaké zástupce, tak jak to udělala většina dalších zúčastněných zemí ze střední a východní Evropy, česká ambasáda v Číně neodpověděla.
Politické aktivity české vlády se bohužel negativně promítly i do postavení českých firem na veletrhu. Ve starých výstavních prostorách, kde měla Česká republika své místo ještě z doby minulé, byly reprezentativní stánky s hrdou českou vlajkou. V nových hlavních čerstvě postavených prostorách, ve kterých bylo toto Expo první akcí, ale byly stánky, ve kterých vystavovaly a prodávaly své výrobky české značky, roztroušeny bez označení na několika místech mezi stánky ostatních zemí. I tak ale návštěvníci obdivovali um českých rukou hlavně ve skle a bižuterii, které mají již v Číně své stálé dobré jméno. Na CEEC Expu se prezentovalo téměř deset sklářských značek, hlavně z Poděbrad a Jihlavy, a samozřejmě Jablonecká bižuterie a firma, která dokonce vyrábí speciální edice šperků zvláště pro čínský trh. Nechybělo zde na jiném místě ale ani české pivo tří značek (Lobkowicz, Zubr a Litovel), dorty Marlenka i menší vinařství.
A o kus dál mohli návštěvníci ochutnat originální u nás vyráběnou lahodnou čokoládu, slané pochutiny, zdravou výživu a potravinové doplňky, a mnoho dalšího. Chyběly zde ale některé velké firmy, které zde vystavovaly na minulém ročníku akce. V rámci technických inovací zde ale mohli návštěvníci obdivovat malá letadla, která byla postavena na základě česko-čínského know-how.
Většina vystavovatelů si od tohoto Expa slibovala proražení na čínském trhu a získání většího odbytu pro své výrobky. Vždyť i setina procenta v Číně s 1,4 miliardami lidí znamená tisíce zákazníků. Navíc občané této země často vnímají evropské výrobky jako luxus a ve snaze vyrovnat se západnímu konzumu neváhají mnohdy zaplatit mnohem více, než je cena výrobků na českém či evropském trhu.
Bojí se publicity v domovských médiích
Bohužel ale mnoho firem napříč všemi zeměmi, které zde vystavovaly, nechtěly, aby bylo jejich jméno či jejich výrobky prezentovány v médiích z jejich vlastní země. Bojí se většinou negativní publicity, toho, že jejich domácí zákazníci na ně kvůli spolupráci s Čínou, byť je to ekonomický lídr, budou koukat »skrz prsty«.
Přitom tato výstava pro aktivní obchodníky může přinést prohloubení hospodářské a obchodní spolupráce s Čínou nejen pro malé a střední firmy, ale i pro velké firmy i celé země. Tyto vazby právě se zeměmi střední a východní Evropy jsou budovány řadu let a fungují i jako obchodní brána Číny do Evropské unie. Od založení mechanismu spolupráce v roce 2012 dokázalo do dnešních dnů mnoho zemí vytěžit z těchto vazeb mnoho pozitivního. Například Maďarsko, které je letos čestnou zemí, je díky dlouhodobým kontaktům a aktivní spolupráci pátou ekonomikou, která s Čínou obchoduje. V roce 2021, kdy byla čestnou zemí Česká republika, jsme byli v obchodních vztazích také úspěšní. V roce 2021 dosáhly české exporty do Číny 65 miliard Kč, což bylo o 5,5 % více než v roce 2020. Finanční hodnota importu činila 766,7 miliard Kč a zaznamenala meziroční růst 7 %. Bilance bilaterální obchodní výměny činila v roce 2021 -701,7 miliardy Kč. Čína byla pro Českou republiku druhým nejvýznamnějším importním trhem. V případě finanční hodnoty našich exportů je čínský trh pro ČR sedmnáctým nejdůležitějším obchodním partnerem. Importům z Číny dominují čtyři celní kategorie produkce, které obnášejí informační a komunikační techniku, jež s hodnotou tří set miliard Kč tvoří 40 % dovozů.
Dnes ale na mnoho kontraktů a obchodů vrhá temný stín vládní snaha o podlézání USA a neustále pošťuchování návštěvami Tchaj-wanu a jinými téměř nepřátelskými názory a komentáři představitelů naši země. Ale zatímco Čína nabízí otevřený obchod a spolupráci se vzájemnými výhodami, naše vláda raději aktivně navštěvuje USA a připravuje vazalskou smlouvu, která bude daňové poplatníky v budoucích letech stát stamiliardy. Místo, abychom se více otevřeli dalším možným příjmům, uzavíráme se a vyhazujeme peníze na druhou stranu.
A o jakých částkách je řeč? Jen v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl objem obchodu mezi Čínou a střední a východní Evropou 33,3 miliardy amerických dolarů, což je nárůst o 1,6 %. A ačkoliv se některé země k Číně nyní staví negativně, na celkovém obchodu to nemá vliv. Trh v této části Evropy je velký, a pokud jedna země nechce, převezme místo na něm země jiná. A tak investiční spolupráce někde stagnuje, jinde utěšeně roste.
Investice do odvětví střední a jihovýchodní Evropy
Rozsah obousměrných investic mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy dosud dosáhl téměř 20 miliard amerických dolarů. V prvním čtvrtletí letošního roku vzrostly přímé investice Číny do všech odvětví v zemích střední a východní Evropy meziročně o 148 % a čínské společnosti mají silnou ochotu zde investovat i nadále. V roce 2022 dosáhly stavební smlouvy čínských společností v zemích střední a východní Evropy hodnoty 9,36 miliardy dolarů. Čína tak staví dálnice, mosty (Chorvatsko) a železniční tratě. Právě přímé vlakové spojení mezi Čínou a Evropou pro zúčastněné země přináší řadu výhod. V roce 2022 bylo vypraveno 16 tisíc vlaků, což představuje meziroční nárůst o 9 %. Polsko, Maďarsko, Slovensko a další země se tak staly důležitými úseky i cílovými destinacemi pro obchod. Například Maďarsko těží i z čínských investic v oblasti automobilových dílů. Další investice v zemích střední a východní Evropy se týkají domácích spotřebičů, léků, Čína investuje také do logistiky, bez které nemůže své obchody rozvíjet, energetiky, která je pro průmysl nezbytná, nerostných surovin a mnoha dalších odvětví.
Příležitosti pro českou produkci
Na druhou stranu Čína potřebuje nové nápady a produkty. Příležitosti pro uplatnění české produkce na čínském trhu jsou především v přesném strojírenství, environmentálních technologiích, sklářské produkci a zemědělství/potravinářství.
O tom, jak rychle se Čína rozvíjí, vypovídá i město, ve kterém se toto Expo pořádá. Ningbo ve východočínské provincii Zhejiang (Če-ťiang), zasazené mezi oceán a hory, je známé a oblíbené historickými a kulturními památkami. V roce 2018 se Ningbo připojilo ke »klubu HDP v hodnotě 1 bilion čínských juanů«, tedy mezi čínská města s ročním HDP převyšujícím 1 bilion juanů (156,3 mld. amerických dolarů). Přispěl k tomu nejen rozvoj cestovního ruchu.
Ningbo má také jeden z nejvytíženějších přístavů na světě, respektive zde najdete třetí největší nákladní přístav světa. Přitom město je jedním z nejstarších v zemi, bylo to jedním z obchodním měst na hedvábné stezce a lidé se zde usadili již před osmi tisíci lety. Jde tak o mateřské město obchodu, prapočátek hedvábné stezky. Té samé, na kterou teď mnohé země znovu navazují v moderním pojetí.
Helena KOČOVÁ, Ningbo (Ning-po)
