Situace kolem Tchaj-wanu je stále komplikovanější a překročení červené linie, která by vedla ke skutečnému konfliktu je nebezpečně blízko. Může za to hlavně nejednoznačný postoj USA, která sice oficiálně uznává diplomacii jedné Číny, zároveň ale spojené státy dodávají zbraně na Tchaj-wan dle zákona »Taiwan Relations Act». Nově Tchaj-wan vyzbrojují zbraněmi, které se osvědčily na Ukrajině. Stane se tedy ostrov, který patří dle uznávaných mezinárodních hranic Číně, dalším bojištěm, kde budou umírat místní za cizí zájmy?
Ačkoliv se v minulosti USA několikrát zavázaly a potvrdily uznání jedné Číny. Tato politika byla zavedena v roce 1979, kdy USA přerušily formální diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a navázaly je s Čínskou lidovou republikou, později například skrze komuniké ze dne 17. srpna 1982. A naposledy tuto politiku potvrdil osobně americký prezident Joe Biden při osobním setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Jenže USA má zároveň další zákon, jehož cílem je sice podle základního výkladu přispět k udržení míru, bezpečnosti a stability v západním Tichomoří. Ale zároveň i podpořit zahraniční politiku Spojených států povolením pokračování obchodních, kulturních a jiných vztahů mezi lidem Spojených států a lidem na Tchaj-wanu a pro další účely. Jenže těmi dalšími účely jsou právě politicko ekonomické zájmy. Proto USA dnes stále inteznivněji z vlastních peněz zbrojí Tchaj-wan podobně jako Ukrajinu. Potvrzují tak, že Tchaj-wan by mohl být použit stejně jako Ukrajina k oslabení ekonomického rivala, kterým se Čína bezesporu stala již před časem. Čína ale tyto snahy odsuzuje. Na začátku června obvinil čínský ministr obrany a admirál, Tung Ťün USA z »nezákonných oficiálních kontaktů« s Tchaj-wanem. Také řekl, že země, které podporují Tchaj-wan, »skončí sebedestrukcí«.
Americký protimluv
Americká hlava státu Joe Biden, i přes pozitivní osobní setkání se Si Ťin-pchingem, ale dále provokuje Čínu svými výroky o tom, že USA budou Tchaj-wan bránit, pokud by byl napaden, což je další z mnoha kroků v odklonu od dlouhodobě zastávaného amerického postoje „strategické nejednoznačnosti“. Poslední informací, která opět zakalila vody mezi oběma mocnostmi byla informace, že spojené státy prodají Tchaj-wanu stejnou vojenskou techniku, jakou používají na Ukrajině. Respektive na ostrov dodají více než tisíc malých dronů v hodnotě přes 360 milionů dolarů, tedy osm miliard korun. Ostrovní země by tak měla posílit své „asymetrické válečné schopnosti s ohledem na úspěšné taktiky používané na Ukrajině“, uvedla zpravodajská stanice CNN.
Na to ale Peking tvrdě zareagoval. Naposledy čínské ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo 12. července na svých internetových stránkách rozhodnutí o přijetí protiopatření proti šesti americkým vojenským společnostem a pěti vysokým manažerům. »Prodej zbraní z USA do čínské oblasti Tchaj-wanu vážně porušuje zásadu jedné Číny a podkopává její svrchovanost a územní celistvost. V souladu se zákonem Čína přijímá protiopatření vůči hlavním americkým dodavatelům, kteří v nedávné době prodali zbraně Tchaj-wanu, a jejich vedoucím pracovníkům a vůči vojenským společnostem, které se podílely na prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu nebo se v posledních letech účastnily tchajwansko-amerického obranného obchodního fóra na Tchaj-wanu.« prohlásl tiskový mluvčí ministerstva zahraničí Lin Ťien na pravidelné tiskové konferenci.
Bilaterální vztahy na bodu mrazu
Ačkoliv mělo loňské listopadové setkání hlav dvou nejsilnějších ekonomik nastolit nová vstřícnější pravidla, fakticky se nyní děje pravý opak. USA skrze NATO intenzivně posiluje svůj vliv v pacifické oblasti. A připravuje své spojence na případný konflikt v Čínském moři. Na to Čína reaguje několikrát za týden. »Dovolte mi zdůraznit, že otázka Tchaj-wanu je jádrem základních zájmů Číny a první červenou linií, kterou nelze ve vztazích mezi Čínou a USA překročit. Žádná země, organizace ani jednotlivec nesmí podceňovat pevné odhodlání, vůli a schopnost čínské vlády a lidu bránit naši svrchovanost a územní celistvost, ani si nesmí dělat iluze, že by v otázce Tchaj-wanu mohli bez následků přešlapovat na místě nebo dokonce překročit hranici,« varoval Lin Ťien.
K lepší vztahům nepřispívá ani obchodní válka, kdy USA znemočňují Číně přístup na trh s čipy a polovodiči, nebo kdy zavedly 100 procentní daň na elektrické automobily čínské výroby. A utichla i vzájemný vojensko bezpečnostní výměna.
V listopadu 2023 se ve Washingtonu konaly konzultace Číny a USA o kontrole zbrojení a nešíření zbraní. Během posledních několika týdnů někteří vysocí představitelé USA obvinili Čínu, že odmítla nové kolo konzultací s USA a neposkytla věcnou odpověď na návrhy, které USA předložily. »V uplynulých týdnech a měsících USA navzdory rozhodnému nesouhlasu Číny a opakovaným protestům pokračovaly v prodeji zbraní Tchaj-wanu a dělaly věci, které vážně podkopávají základní zájmy Číny a vzájemnou důvěru mezi Čínou a USA. To vážně ohrozilo politickou atmosféru pro pokračování konzultací o kontrole zbrojení. V důsledku toho se čínská strana rozhodla odložit jednání s USA o novém kole konzultací o kontrole zbrojení a nešíření zbraní. Odpovědnost za to nesou plně Spojené státy,« dodal Lin Ťien.
Změna po listopadu?
Současné vedení spojených států se tak, jak to umí nejlépe a jak to v historii tolikrát potvrdilo, snaží hrozbou války a ekonomickými tlaky zachovat svou hegemonickou nadvládu, kterou pomalu, ale jistě ztrácejí. Navíc jimi zavedené sankce a válečnické snahy nefungují. Svědčí o tom například poslední zpráva Mezinárodního měnového fondu (MMF), která jasně říká, že USA ztrácejí na výkonu. Jejich HDP bude dle odhadů růst jen o 2,6 procenta. Čína naopak stabilně drží 5 procent růstu. Mimochodem a Rusku, které by mělo být válkou a sankcemi vyčerpané, předpovídá MMF růst 3,2 procenta. Svět je totiž velký a podle čísel, které předpovídají například Evropě růst jen 0,9 procent, zatímco Indii 7 procent, je zřejmé, že globální Jih nabírá na síle, zatímco Sever, či dříve Západ zmírá.
A změnit současně nastavená pravidla hry může i současný favorit voleb na prezidenta USA Donald Trump, který další placení a zasílání zbraní na Tchaj-wan odmítá. Tvrdí, že Tchaj-wan by měl za svou obranu platit sám, Spojeným státům prý nic nepřináší. »Vždyť nám sebrali asi 100 procent našeho byznysu s čipy. Myslím, že by nám Tchaj-wan měl za obranu zaplatit,“ řekl bývalý americký prezident Trump v rozhovoru s časopisem Bloomberg Businessweek. »Víte, my se nelišíme od pojišťovny. Tchaj-wan nám nic nedává,« dodal.
Helena KOČOVÁ
