Chcete vidět Čínu tak, jak ji znáte z katalogu cestovních kanceláří? Pokochat se úchvatnou horskou krajinou, rýžovými poli, poznat historická místa s osobitým kouzlem, zažít živé město plné přátelských lidí a pochopit rozvoj a modernizaci? A vidět pandy? Pak nejlepším místem pro objevování a plnění snů je Čcheng-tu (Čengdu), hlavní město provincie S‘-čchuan, česky zažitý Sečuán. Ne nadarmo má toto město heslo: »Čcheng-tu – kde se sny stávají skutečností«.
Tak jako většina velkých měst má Čcheng-tu, zkráceně Rong (ibišek), bohatou historii. Nejnovější vykopávky v Jinsha potvrdily, že oblast města byla osídlena již před 4000 lety. V té době zde vládla první císařská dynastie Xia. Místní lidé však stále patřili do království Shu, poměrně vyspělé civilizace doby bronzové, která později velmi přispěla k rozvoji čínské kultury. Z té doby pochází i erb Čcheng-tu. Jedná se o zlatý kruh s dírou veprostřed ve tvaru slunce a čtyřmi ptáky letícími kolem.
S 20 miliony obyvatel je nyní Čcheng-tu čtvrtým největším městem v Číně. A stále se rozrůstá. Jako stěžejní uzel v rámci Nové hedvábné stezky (iniciativy Belt and Road) má Čcheng-tu obchodně i turisticky k Evropě blízko. Již nyní se dvěma velkými letišti je vstupním uzlem na západě Číny. Mezinárodním letištěm Shuangliu ročně projde více než padesát milionů cestujících! Město se také rychle rozrůstá a modernizuje, aby se stalo co nejdříve skutečným spojem mezi východem a západem, Evropou a Asií.
Během mého pobytu v Číně jsme navštívili mnoho měst, ale Čcheng-tu mě zaujalo nejvíce. Právě pro svou rozmanitost, zelenost a přátelskost. Už samotný příjezd do města byl epochální. Přijeli jsme rychlovlakem, technickým skvostem, o kterém si v České republice můžeme nechat jen zdát. Jak by byl život v zemi i v celé Evropě jednodušší, kdyby všechna velká města byla spojena vlakem, který urazí až 300 kilometrů za pouhou hodinu. Navíc v naprostém komfortu, v klidu a tichu!
Ještě úžasnější než vlak ale byly výhledy za oknem. Město Čcheng-tu je lemováno horami, které jsou až pět tisíc metrů vysoké. Vlak si tedy prokousává cestu skrz kopce, či překlenuje údolí na vysokých mostech. A pod těmito mosty se rozkládají fantastická místa jako vystřižená z cestovního katalogu. Zelené údolí s říčkami, rýžovými políčky, a čajovými plantážemi ve svazích. S vesničkami schovanými v zeleni, s bambusovými háji a lesy šplhajícími k vrcholkům kopců, které stydlivě skrývají své hlavy v oblacích.
Okraj samotného města je nerozeznatelný od jiných měst. Je lemován novými sídlišti. Čínská moderní sídliště jsou ale obrovská. Ani ne tak do rozlohy, jako do výšky stavěných budov. Paneláky tyčící se do výšky s až třiceti patry vypadají jako vystřižené ze sci-fi příběhů z budoucnosti.
V Čcheng-tu toho ale najdete mnohem víc. Celé město se rozkládá na ploše 14 300 kilometrů čtverečních a má velmi rozmanitou tvář. Najdete zde starobylé uličky, klasické starší městské uličky s nízkou zástavbou, moderní obchodní budovy, i mrakodrapy a samozřejmě nová sídliště. Na rozdíl od jiných měst je ale Čcheng-tu výrazně protkáno zelení. Je zde mnoho parků, mnohé přímo pod vysutými silnicemi. Zeleň je zde díky klimatu tak bujná, že překrývá nevzhledný beton, což místu dává mnohem příjemnější tvář.
Město si na parky potrpí. Například park s jezerem Xinglong, které se nachází v centrální části města a je součástí Science City v Tianfu New Area. Přiléhá k východní straně Tianfu Avenue, centrální ose města. Park není určen jen k odpočinku a setkávání, ale slouží také jako důležitá součást ochrany přírody v horním toku řeky Yangtze.
Život ve městě ale neznamená jen shon mezi prací a domovem. Město má i bohatý komunitní život. Komunita Yulin, kterou najdete ve čtvrti Wuhou, je živým místem, které dokázalo skloubit tradice s moderním životem. Vedle kaváren a čajoven najdete i klasické obchůdky. Galerie i street art na každém kroku se střídají s kouty pro stolní hry, či volně přístupným pianem. A najdete zde i kouzelné náměstí, kde si můžete ochutnat snová cukrová zvířátka, či místně vyráběný likér.
Pokud ale chcete vyloženě tradiční ulici s původními domy, musíte do čtvrti Kuanzhai. Je to poslední pozůstatek 3000 let staré kultury Shaocheng v Čcheng-tu a většina domů je více jak 300 let starých, pocházející z kultury Mancheng. Jedná se o jedinečný architektonický styl v jižní Číně, který kombinuje kulturu starých živých ulic s kulturou západního Sečuánu. Hlavní třída je plná světel, barev a vůní. Téměř na každém kroku je hot-pot restaurace, pouliční prodavač se sladkostmi, zmrzlina nebo klasická sečuánská restaurace. Kromě toho nechybí ani krámky s tradiční čínskou medicínou, podmanivá elegance čajoven a obchody se suvenýry plné pand.
Vedle pradávné historie, kterou můžete blíže prozkoumat v moderním Jinsha Site Museum, které vzniklo nad 4000 let starým nalezištěm, má město mimořádný význam také v novodobé historii Číny. Hrálo klíčovou roli v obraně proti japonské invazi během druhé světové války a také během revolučního období. Čcheng-tu byl region, kde se Kuomintang pod vedením Čankajška držel nejdéle. Město bylo nakonec 27. prosince 1949 bez odporu obsazeno Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou vedenou Mao Ce-tungem. Přestože k vyhlášení Čínské lidové republiky již v Pekingu došlo 10. října, revoluce byla ve skutečnosti korunována dobytím Čcheng-tu, po kterém se kuomintangské síly v podstatě zcela zhroutily.
Okolí města ale kdysi mělo velké problémy s vodou. Ještě před naším letopočtem život místních lidí ztrpčovaly časté povodně. Původně se řeka Minjiang řítila dolů z pohoří Min a často zaplavovala údolí bahnitou vodou. Zhaoxiang, král státu Qin, nechal prorazit přes horu Yulei umělý kanál, který nakonec odvedl přebytečnou vodu do pláně Čcheng-tu. To bylo provedeno před 2200 lety a systém, který zajistil krajině stálou čistou vodu nejen k pití i zavlažování více než 5300 km2 půdy, přineslo prosperující zemědělství, které funguje dodnes. Nad údolím, kde se řeka rozdvojuje, pak vznikl úchvatný areál s dřevěným chrámovým komplexem dynastie Čching o rozloze 10 072 m2.
To dnes nejvzácnější a nejvyhledávanější v oblasti Čcheng-tu jsou ale pandy. Těžko se dá slovy popsat, jaký kult, láska a respekt tato zvířata obklopuje. Ve městě na ně narazíte na každém kroku v podobě obrazů, graffity, soch, ale třeba i květinových skulptur. Na ty živé ale musíte vyrazit do Panda Valley, zahrady, která byla postavena mezi lety 2010 až 2012 a funguje jako záchranná stanice, výzkumné, rozmnožovací a reintrodukční centrum pro pandy velké.
Zajímavé je i jejich čínské jméno ta-siung-mao, které znamená medvědokočka. Stát považuje pandy za čínské občany přinejmenším stejně jako lidi. Pyšní se speciálním zacházením i díky tomu, že se jedná o ohrožené endemity. Známá je i pandí diplomacie, kdy v zájmu posílení vztahů mezi zeměmi Čína již půjčila několik pand do zoologických zahrad po celém světě. Pandy se tak staly i posly míru.
Helena KOČOVÁ
