Aktivity NATO na hranicích únosnosti

od redakce

Uplynulý summit 32 členských zemí Severoatlantické aliance (NATO) k 75. výročí jejího založení jasně ukázal, že tato organizace není ani o bezpečí, ani o férovém spojenectví, ale stále více se z ní stává silový mocensko-politický nástroj. Společenství, které má vojenským nátlakem posílit hegemonii Spojených států, potažmo globálního Západu či Severu, které pomalu ale jistě v měnícím se světě ztrácí své postavení. Proto nebylo hlavním tématem summitu jen Rusko a konflikt na Ukrajině, ale nově byla za nebezpečí a spoluviníka konfliktu označena i Čína.

Jako tyran

NATO jako největší vojenský pakt na světě o sobě na jedné straně tvrdí, že je regionální obrannou aliancí. Ve skutečnosti se ale na světové scéně chová jako tyran. Takzvaná bezpečnost NATO je nejčastěji postavena na nejistotě druhých a to, co dělá, vystavuje svět a regiony vysokému bezpečnostnímu riziku. NATO neustále překračuje své hranice, rozšiřuje svůj mandát, zasahuje mimo svou obrannou zónu a podněcuje konfrontaci, což odhaluje jeho hluboce zakořeněnou mentalitu studené války a ideologickou zaujatost.

V prohlášení, které si členové NATO odsouhlasili, je uvedeno, že se Peking stal »rozhodujícím aktérem«, který umožňuje Moskvě pokračovat v agresi. A tím se podle nich »zvyšuje hrozba, kterou Rusko představuje pro své sousedy a euroatlantickou bezpečnost«. NATO tvrdí, že zvyšuje svou společnou informovanost, posiluje připravenost a chrání se před nátlakovou taktikou Číny a snahami o rozdělení Aliance.

NATO produktem blokové politiky

»Nafukování odpovědnosti Číny za Ukrajinu ze strany NATO je nerozumné a má zlověstné motivy,« prohlásil v reakci na toto prohlášení mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. »Součástí programu summitu je oslava 75. výročí založení NATO. Aby se USA a NATO přesvědčily o nezbytnosti NATO, před zahájením summitu vytrubovaly do světa ‚slávu‘ a ‚solidaritu‘ o alianci a glosovaly ji jako ‚organizaci pro mír‘. To však nezakrývá skutečnost, že NATO je pozůstatkem studené války a produktem blokové konfrontace a blokové politiky. Síly NATO bombardovaly Jugoslávii 78 dní ve jménu ‚zabránění další humanitární katastrofě‘. Tragédie v Afghánistánu a Libyi (přitom) jasně ukazují, že všude, kde se objeví NATO, budou následovat nepokoje a chaos. Takzvaná bezpečnost NATO je nejčastěji postavena na nejistotě druhých a mnoho bezpečnostních obav si NATO vytváří samo. ‚Úspěch‘ a ‚síla‘, kterými se NATO chlubí, znamenají pro svět obrovské nebezpečí. Vytvářet imaginární nepřátele, aby ospravedlnilo svou existenci, a jednat mimo oblast, to je taktikou NATO. Falešně představovat Čínu jako ‚systémovou výzvu‘ a očerňovat její domácí i zahraniční politiku je toho jasným příkladem,« dodal Lin Ťien.

Čína za diplomatickým řešením ukrajinské krize

Trval na tom, že Čína má k ukrajinské otázce »spravedlivý a objektivní« postoj. Čína byla jednou z prvních zemí, které se snažily řešit konflikt diplomatickou cestou. Již v únoru roku 2023 Čínské ministerstvo zahraničí vydalo dvanáctibodový poziční dokument o politickém urovnání ukrajinské krize. Již tehdy Taj Ping, chargé d’affaires stálé mise Číny při Organizaci spojených národů (OSN), na mimořádném zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN o Ukrajině uvedl, že usnadnění příměří je nejvyšší prioritou a dveře k politickému řešení nelze zavřít. »Konflikty a války nemají vítěze. Čím delší je brutalita, tím větší je lidské utrpení. Znovu vyzýváme strany konfliktu, aby zachovaly rozum, zkrotily své impulsy a zabránily tomu, aby se krize zhoršila nebo dokonce vymkla kontrole.«

Čína a Brazílie následně společně vydaly šest společných ujednání o politickém urovnání ukrajinské krize, která se setkala s pozitivní odezvou více než 100 zemí. První společnou dohodou je výzva všem relevantním stranám, aby dodržovaly tři zásady pro deeskalaci situace, a to nerozšiřování bojiště, nestupňování bojů a nerozdělávání ohně žádnou stranou. Všechny strany by měly zachovat chladnou hlavu, zachovat zdrženlivost a vyvarovat se jakýchkoli akcí, které by mohly situaci dále vyhrotit.

Ale veškeré snahy o nalezení kompromisu a dojednání alespoň příměří, naposledy z iniciativy premiéra Maďarska Viktora Orbána, se nesetkaly s úspěchem. Konflikt naopak eskaluje.

NATO šíří dezinformace

»Pokud jde o Ukrajinu, NATO trvá na tom, že odpovědnost nese Čína. To je špatně motivované a nedává to smysl. Objektivní a spravedlivý postoj Číny k Ukrajině a konstruktivní role, kterou jsme sehráli, jsou mezinárodním společenstvím široce uznávány. NATO šíří dezinformace vytvořené USA a nehorázně očerňuje Čínu, aby podkopalo vztahy Číny s Evropou a ztížilo spolupráci mezi Čínou a Evropou. Dodnes není vidět konec ukrajinské krize. Kdo přesně rozdmýchává plameny? Kdo přesně konflikt ‚umožňuje‘? Mezinárodní společenství není slepé. Vyzýváme NATO, aby se zamyslelo nad základními příčinami krize a vlastním chováním, naslouchalo hlasu pro dobro ze strany mezinárodního společenství a přispělo k deeskalaci, místo aby přehazovalo vinu na jiné,« zaznívá z řad představitelů ČLR.

Sílící tlak v asijsko-pacifické oblasti

Ovšem nejde jen o Ukrajinu a Rusko. NATO se také snaží poslední dva roky zesilovat svůj vliv v asijsko-pacifické oblasti. Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, uvedl, že: »brát Čínu vážně, pokud jde o výzvy, které představuje pro naši bezpečnost, znamená více se angažovat s indicko-pacifickými zeměmi a NATO plánuje tento týden zahájit programy v oblasti umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, dezinformací a odstrašování Číny s Austrálií, Novým Zélandem, Korejskou republikou a Japonskem, a podpořit spojence, aby usilovali o více námořních cvičení s asijsko-pacifickými partnery«. Na summitu NATO ve Washingtonu tak byli přítomni i zástupci z Japonska, Jižní Koreje, Austrálie a Nového Zélandu, aby zde podepsali dohodu s NATO o posílení spolupráce v asijsko-pacifickém regionu.

To Čína ale vnímá jako ohrožení vlastní bezpečnosti. »Washingtonská deklarace summitu NATO je odstrašujícím příkladem asijsko-pacifické politiky, produktem mentality studené války a plná válečnické rétoriky. Její odstavce o Číně obsahují spoustu předsudků, pomluv a provokací. Důrazně je odsuzujeme a důrazně se proti nim ohrazujeme a podali jsme vážný protest NATO,« řekl Lin Ťien.

Rozšiřováním působnosti NATO se prakticky Západ snaží oklestit partnerské politické a obchodní vztahy Číny s okolními zeměmi a její stále se zvyšující vliv na dění nejen v oblasti, ale po celém světě. Zasahování NATO do Asie a Tichomoří, posilování vojenských a bezpečnostních vazeb se sousedními zeměmi Číny a spojenci USA, a spolupráce s USA na realizaci Indopacifické strategie poškozují nejen zájmy Číny, ale všech zemí v regionu a narušují mír a stabilitu v Asii a Tichomoří. »Nepřinášejte nestabilitu do asijsko-pacifického regionu poté, co se vám to podařilo v Evropě. Čína bude pevně hájit vlastní suverenitu, bezpečnost a rozvojové zájmy, a prostřednictvím vlastního rozvoje a spolupráce s ostatními zeměmi vnese do světového míru a rovnováhy více stability a pozitivní energie,« uzavřel Lin Ťien.

Helena KOČOVÁ

Přečtěte si další články

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.