Změny ve výuce jsou nutné

Učitelé proti zrušení povinnosti druhého cizího jazyka

Ministerstvo školství obdrželo zatím asi 500 připomínek k návrhu koncepce revize takzvaných rámcových vzdělávacích programů pro základní školy. Přišly od školských asociací i jednotlivých učitelů. Podněty se týkají nejčastěji návrhu na zrušení povinnosti druhého cizího jazyka, rozdělení učiva na jádrové a rozšiřující nebo ověřování v takzvaných uzlových bodech, tedy třeba na konci prvního a druhého stupně.

Návrh změny koncepce učebního plánu představili zástupci ministerstva 21. března. Sběr připomínek k návrhu už skončil. Úředníci uvedli, že cílem učení by měly být nejpozději od roku 2029 dovednosti, jako je schopnost učit se, řešit problémy, komunikovat či pracovat.

Podle vedoucího expertního panelu ministerstva Jana Jiterského přišlo k návrhu asi 500 podnětů. Vedle pedagogů ze škol zasílaly svá stanoviska i školské asociace. »Co se týká struktury podnětů (…), tak hrubým odhadem jich chodí nejvíc k dalšímu cizímu jazyku, hodně podnětů se týká rozdělení na jádrový a rozvíjející vzdělávací obsah a poměrně dost podnětů je tam v souvislosti s ověřováním v uzlových bodech,« uvedl.

Zatím podle něho není jasné, které připomínky expertní panel do koncepce změn učebních plánů zapracuje. Dokument o hlavních směrech revize by měl být vydán v červnu, až o něm rozhodne vedení ministerstva. Následně by měl Národní pedagogický institut začít pracovat na úpravách v obsahu učiva.

Zástupci sdružení učitelů cizích jazyků už na začátku dubna uvedli, že nesouhlasí se zrušením povinnosti druhého cizího jazyka. Jeho výuka je podle nich pro žáky přínosem. Pokud by byl další jazyk dobrovolný, hrozilo by podle vyučujících, že jazykáři nebudou mít koho učit a přijdou o práci. Podle Jiterského jde ale ministerstvu hlavně o otázku smysluplnosti druhého jazyka pro všechny děti.

Svět se mění

»Změny jsou nutné, protože se vyvíjí pracovní trh, technický pokrok atd.,« řekla Haló novinám školská expertka KSČM Marta Semelová. »Podle Evropské komise až 90 procent pracovních míst bude vázáno na techniku, na digitální znalosti. Vítám, že do určité míry dochází ke sjednocování učiva, jádrové učivo by mělo být minimum, které žák musí zvládnout, a rozvíjející by mělo rozvinout jeho nadání, to, k čemu inklinuje. Hodně se diskutuje o druhém cizím jazyku. V Evropě je k tomu rozdílný přístup, například v Německu a v Irsku je volitelný, ve Španělsku a Švédsku jej musejí školy nabízet, ale žáci si jej nemusejí vybrat. Jednali jsme o tom na naší odborné sekci školství, myslím si, že druhý cizí jazyk by měl zůstat volitelný. Ne každé dítě má jazykové nadání, a těžko třeba zvládá i češtinu. Když má dva cizí jazyky, nezvládá pořádně ani jeden.

Obavy mám u změn rámcových vzdělávacích programů z rozvolňování výuky, předměty by se nemusely učit izolovaně. Bylo by to v rozporu s cíli, kterých se má dosáhnout. A klíčová je osobnost učitele. Aby se dál nesnižovaly požadavky na to, kdo bude moci učit,« varuje Semelová.

Jazykáři se bouří

Zástupci jazykářů z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, asociací a dalších institucí již dříve uvedli, že s tím nesouhlasí. Zorganizovali mimo jiné petici, která se uzavřela ve středu a kterou podpořilo kolem 2400 lidí, řekl vedoucí katedry francouzského jazyka na PdF UK Tomáš Klinka. Iniciativu jazykářů podpořili také velvyslanci Francie, Španělska, Německa či Rakouska, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Francouzko-česká obchodní komora nebo Česko-německý fond budoucnosti, uvedl.

Zrušení povinnosti druhého cizího jazyka může podle Klinky znamenat masivní úbytek žáků, kteří se ho budou učit. Poukázal na to, že před rokem 2013 ho mělo 110 000 žáků a po zavedení povinnosti jejich počet vzrostl na 330 000. Odmítl argument, že se učitelé bojí o svou práci. Jak řekl, pedagogové většinou učí dva předměty, takže by se podle něj jen »přesunuli jinam«. Rozhodnutí zrušit povinnost druhého cizího jazyka označil za čistě politické.

Chybějí data

Obavy z toho, že by zrušení povinnosti druhého cizího jazyka mělo negativní vliv například na uplatnění lidí na trhu práce, podle Jiterského není možné podložit daty. Nejsou k dispozici ani jako podklad ke zrušení povinnosti. Ačkoli se totiž druhý jazyk musí učit od roku 2013, nesledovala se úroveň jeho výuky, vysvětlil. Pokud by se povinnost druhého cizího jazyka zrušila, ministerstvo by podle něj chtělo sledovat efekt jeho volitelnosti. Druhý cizí jazyk je nyní povinný v osmé a deváté třídě, ve středních školách plošně nikoli.

Volitelný předmět se může v současnosti otevřít pro alespoň sedm žáků. O možnosti, jak by se mohl minimálním počet žáků snížit v případě volitelnosti druhého cizího jazyka, se nyní podle Jiterského jedná. »Určitě to není tak, že návrh (na zrušení povinnosti druhého cizího jazyka) směřuje proti výuce druhého cizího jazyka,« řekl.

Nový rámcový vzdělávací plán pro základní školy chce úřad vydat v září 2023. První školy by podle něj mohly začít učit v září 2024, povinně postupně od září 2025. Ve všech ročnících by výuka podle nového programu měla být od září 2029.

(ng)