Tradice, náboženství a kultura po staletí vnucovaly (a mnohde dále vnucují) obraz ženy, která by měla být pokorná, jemná, s andělským zjevem a bez ambicí. Na Mezinárodní den žen si však připomínáme významné ženy, které na rozdíl od veřejného mínění dosáhly profesionálního úspěchu, napsala Haló novinám PR manažerka Lokální destinační agentury KIS Mariánské Lázně Elena Sorokina.
Právě tento mezinárodní ženský svátek vedl letos k připomínce tří profesionálek v oborech, v nichž rozvinuly právě ve slavném lázeňském městě své schopnosti. I dnes by jim mohla závidět mnohá současnice.
Dlouholetou šéfkou mariánskolázeňského hotelu Hvězda byla Therese Weisová (1850–1935). Přestěhovala se s rodiči z Žandové do Mariánských Lázní, kde zakoupili hotel Štern. Provdala se za vrchního číšníka Antona Weise a spolu přestavěli hotel do dnešní podoby. Hovořila několika jazyky. Anglický král Eduard VII. přirovnal hotel k nejlepším hotelům Londýna a New Yorku.
Slavnou mariánskolázeňskou historičkou, významnou badatelkou v oboru historických a prehistorických dějin byla Elisabeth Reingerová (1891–?), profesorka na reálném gymnáziu v Mariánských Lázních a ředitelka tamního Městského muzea.
Třetí výraznou ženskou osobností, která prorazila v době, jež ženám ve vedení nepřála, byla Julie Schildbachová (1880–1962), význačná geoložka, botanička a mineraložka, poslední německá obyvatelka, která se narodila i zemřela v Mariánských Lázních. Vlastnila Goethův dům a uchovávala všechny památky z doby jeho pobytu. Po druhé světové válce usilovala o záchranu památek na tohoto spisovatele, dělala průvodkyni německým hostům a spravovala muzejní exponáty.
(za, mh)