Aktivita mocných lobbistických skupin v čele s Martinem Sedlákem, který stojí nejen v čele zelené neziskovky nazývané Svaz moderní energetiky, ale je také klíčovým poradcem ministra životního prostředí Petra Hladíka, nabývá na síle. Velmi je totiž vystrašila reakce vlády ze 17. 7., která se lekla a slovy ministra financí Zbyňka Stanjury odmítla plánovaný systém nových emisních povolenek ETS2 na bydlení a dopravu. Ještě uvidíme, jak dlouho jí odpor proti unijní směrnici ETS2 vydrží.
Kabinet také pozastavil proces schvalování Státní energetické koncepce, Národního klimaticko-energetického plánu a Politiky ochrany klimatu v ČR. Lobbisté se oprávněně obávají, že se přivřou tučné penězovody, kterými dosud dotace směřují do instalace solárních a větrných zdrojů a miliardových zisků jejich majitelů a instalačních firem.
Vláda ČR by měla pochopit, že Svaz moderní energetiky (jehož předseda Sedlák vzešel z extremistického enviromentálního Hnutí Duha), Solární asociace, Komora obnovitelných zdrojů a další desítky neziskovek mají za cíl jediné: Obohatit se na současné ideologii dekarbonizace, podporované klimatickou hysterií. Kam vede sázka na obnovitelné zdroje energie (OZE), ve skutečnosti ovšem jen Občasné Zdroje Energie? Všude tam, kde došlo k masivnímu nasazení OZE jak s podporou instalačních, tak provozních dotací, je – světe, div se – nejvyšší cena elektřiny. Proč? Protože OZE musejí neustále paralelně zálohovat a prostřednictvím tzv. kapacitních plateb rovněž dotovat nějaké stabilní zdroje. Ve světě stále ještě uhelné (a to masivně i v superzeleném Německu), tak také plynové. A efektivní a cenově přijatelná úložiště energie věda stále ještě nedokázala přinést. Superdrahé baterie a zelený vodík jimi dozajista nejsou.
Šílený tanec stovek miliard
Připomeňme si tzv. první solární tunel, kdy díky parlamentem a vládou odsouhlaseným nehorázně vysokým výkupním cenám elektřiny z OZE v ČR do Silvestra 2010 překotně vznikl instalovaný solární výkon 2 GW. Tyto garantované výkupní ceny zajistí solárním baronům do roku 2030 příjem v neuvěřitelném objemu 800 miliard korun, což by stačilo pro jihokorejskou společnost KHNP pro stavbu čtyř nových jaderných bloků v Česku. Nyní zase lobbisté solárů, jejichž nadprodukce je kanibalizována v létě a zcela nedostatečná v zimě, vystupují s požadavky na obnovení garantovaných výkupních cen. To je ovšem zaručená cesta do pekla neúnosných cen elektřiny, jak to dokazuje sebevražedná německá zelená tranzice jménem Energiewende.
K tomu se navíc musí kvůli statisícům malých i větších instalovaných kapacit solárů a větrníků změnit zcela zásadně dosavadní systém přenosu elektřiny sítěmi vysokého napětí od centrálních zdrojů a pak distribučními kanály na nízkém napětí ke konečnému spotřebiteli. Nyní jsou ve hře statisíce mikrozdrojů až po větší solární a větrné parky, které vyžadují v podstatě postavit zcela novou přenosovou a distribuční síť doplněnou o super inteligentní systémy řízení. V Německu to bude do roku 2040 stát na 500 miliard eur (12,5 bilionu korun), v Česku jen do roku 2030 dle analýzy Energetického regulačního úřadu 381 miliard korun. Vše nakonec v ceně elektřiny zaplatí samozřejmě zákazník, podniky a domácnosti.
Srážka s realitou
Nyní se v praxi ukazuje, že představy zmanipulovaných majitelů domácích solárních elektráren, jak své přebytky a dodávky do sítě prodají se ziskem, narazí na realitu: vzájemně se kanibalizující nadprodukce ve stejném čase a prostoru totiž vede až k záporným cenám. Ovšem distribuční poplatky za každou kilowatthodinu (kWh) poslanou do sítě se platit budou vždy. Nyní například v tarifech D02d zaplatí každý malý výrobce elektřiny za přenos jediné kilowatthodiny 3,44 Kč. Například obchodník Centropol výrobcům elektřiny ze solárů nabízí nyní 0,20 Kč za 1 kWh. Takže na jediné kWh dodané do sítě ztrácí majitel solární elektrárny 3,24 Kč. No nekupte to! Ale nadále je veřejnost manipulována frázemi o výhodách »sdílené« či »komunitní energie«. Samozřejmě si velcí hráči jako ČEZ zajistí, aby jejich dotovaná solární výroba měla přednostní odběr a zisk oproti mikrozdrojům.
Modely vědců z Karlovy univerzity známé pod názvem SEEPIA vycházejí z konce uhlí a ze zvýšení současného instalovaného výkonu dominantních solárních a také větrných elektráren do roku 2030 na pětinásobek. Pomoci má prý také nová velká paroplynová elektrárna. Samozřejmě tyto výpočty pracují jen s celoročními bilancemi a úzkostlivě se vyhýbají odpovědi na otázku, jak zajistí tento model stabilní zásobování Česka elektřinou v zimních měsících. Fakta o tom, jak tyto zdroje pracují dnes, dokazují, že za pět let se vřítíme s těmito projekty do zoufalého deficitu a drahoty elektřiny vyvolané potřebou v zimě dovážet až třetinu potřebné elektřiny. Odkud a za kolik, na to žádné pevné smlouvy se sankcemi v uvažované exportní Skandinávii či Francii nikdo nepodepíše. A novou velkou paroplynovou elektrárnu do roku 2030 nikdo nepostaví, jak 23. října 2023 v rozhovoru pro Seznam Zprávy přiznal i šéf ČEZ Daniel Beneš.
OZE uhlí nenahradí
Následující tabulka o výrobě elektřiny v ČR v posledním, zimním čtvrtletí loňského roku dokazuje na faktech, že ani modely SEEPIA předpokládané zvýšení instalované kapacity OZE do roku 2030 není schopno kompenzovat výpadek stabilních zdrojů z uhlí.
Výroba/spotřeba elektřiny v ČR netto ve 4. čtvrtletí 2023 (obdobně to vypadá také od ledna do března 2023)
| Výroba elektřiny netto 2023 | Říjen | Podíl v % | Listopad | Podíl v % | Prosinec | Podíl v % |
| Celkem v MWh | 6 305,3 | 100 | 6 415,7 | 100 | 6 622,6 | 100 |
| Jaderné (JE) | 2 503,6 | 39,7 | 2 513,7 | 39,2 | 2 561,8 | 38,7 |
| Parní (PE) | 2 876,5 | 45,6 | 3 032,8 | 47,3 | 3 069,4 | 46,4 |
| Paroplynové (PPE) | 165,0 | 2,6 | 115,9 | 1,8 | 166,1 | 2,5 |
| Plynové a spalovací (PSE) | 292,8 | 4,6 | 323,3 | 5,1 | 332,3 | 5,0 |
| Vodní (VE) | 145,4 | 2,3 | 185,7 | 2,9 | 263,4 | 4,0 |
| Přečerpávací (PVE) | 100,9 | 1,6 | 99,0 | 1,5 | 102,1 | 1,5 |
| Větrné (VTE) | 67,1 | 1,1 | 78,9 | 1,2 | 92,0 | 1,4 |
| Fotovoltaické (FVE) | 153,9 | 2,4 | 66,4 | 1,0 | 35,5 | 0,5 |
Zelení lobbisté v podstatě – obrazně řečeno – požadují, aby se objem léčiv, která pacientovi ubližují, ještě významně znásobil, což je prý recept na záchranu jeho života. V energetice se ale nehraje o zdraví jednoho pacienta, ale v důsledku nedostatku zdrojů, nestability a drahoty elektřiny jde doslova o život celého národního hospodářství. Snad si to vláda ČR ještě včas uvědomí a podnikne zásadní kroky k zajištění energetické bezpečnosti, soběstačnosti, cenové dostupnosti a udržitelnosti. První velký krok schválením výstavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech udělala. Teď ještě musejí vládní týmy vyřešit, co uděláme pro bezpečnost energetiky Česka do doby, než se nové Dukovany a další dva bloky v Temelíně plně rozjedou. To ale bude až za 20 let.
Milan SMUTNÝ
Autor je mluvčím think tanku Realistická energetika a ekologie, www.realisticka.cz.
