Pro udržitelnost systému veřejného zdravotního pojištění je podle Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) potřeba, aby v příštím roce náklady na zdravotní péči nebyly vyšší než příjmy z pojistného a plateb za státní pojištěnce. Do deficitu, kdy bylo třeba čerpat z rezerv, se systém dostal poslední dva roky, uvedl svaz v tiskové zprávě. V současné době pojišťovny jednají se zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče o úhradách na příští rok, jednání mají být dokončena v polovině června.
Podle prezidenta svazu, jehož členy jsou menší zdravotní pojišťovny kromě VZP, Ladislava Fridricha musí růst nákladů na zdravotní péči po dvou letech covidové pandemie zpomalit. Cílem svazu je podle něj vyrovnané hospodaření. “Cenové návrhy zdravotních pojišťoven se letos střetávají s představami zástupců poskytovatelů a hledání dohody je mimořádně obtížné,” uvedl Fridrich.
To potvrzují i informace, které o jednáních zveřejňují i zástupci jednotlivých segmentů péče. Například zástupce lékárenského segmentu Marek Hampel na twitteru uvedl, že pro lékárny není zatím navržen žádný růst. Dohodu s pojišťovnami podle informací na webu prozatím neočekávají ani zástupci ambulantních specialistů, kteří s návrhem růstu nesouhlasili ani loni.
“Uplynulé dva roky byly výrazně deficitní a úhrady se navyšovaly zcela mimořádně, zdravotnická zařízení z nich byla schopna i tvořit rezervy. Pojišťovny v roce 2023 nechtějí ani sanovat předchozí ztráty, navyšovat zůstatky fondů ani si ponechat meziroční růst výběru pojistného. Nicméně třetí deficitní rok v řadě by už znamenal vážný problém,” dodal Fridrich.
Návrhy svazových pojišťoven, které zastupují asi 40 procent pojištěnců, vycházejí z predikcí, které připravila analytická komise dohodovacího řízení. Zasedá v ní jeden člen za každou ze sedmi zdravotních pojišťoven a za každý ze 14 segmentů zdravotní péče. Odhady ministerstva financí jsou podle svazu optimističtější.
“Pokud budou mít pojišťovny věrohodné informace, že příjmy porostou rychleji, jsou připraveny podklady přehodnotit,” uvedl svaz v tiskové zprávě. Meziroční nárůst mimořádných výdajů, jako jsou centrové léky, důsledky stárnutí populace nebo reformy některých odborů zdravotní péče, svazové pojišťovny plánují na minimální úrovni čtyř miliard korun. Celkově bude systém veřejného zdravotního pojištění hospodařit s téměř 460 miliardami korun.
Návrh vlády na pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce, která by se každý rok měla zvyšovat podle vývoje inflace a růstu reálných mezd, zdravotní pojišťovny vítají. Protože ho ale zatím neschválil Parlament, nemohou v něm při svých jednáních podle svazu počítat.
Podle predikcí, které představili v úterý ministři financí a zdravotnictví, by očekávaná platba za státní pojištěnce příští rok měla být 1878 korun měsíčně, tedy téměř 140 miliard korun. V loňském roce byla o skoro 11 miliard nižší a v roce 2024 ministerstva podle predikcí ekonomického vývoje odhadují nárůst meziročně o 6,2 miliardy.
(čtk)
