Nová výjezdová základna Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje za 81 milionů korun vyrostla a již slouží veřejnosti v západní části areálu boskovické nemocnice. Stavba trvala rok a čtvrt a kraj na ni využil finance z prostředků Evropské investiční banky.
»Potřebujeme efektivně pokrýt záchrannou službou celé území kraje s kvalitním zázemím pro záchranáře, aby se mohli soustředit na svoji práci. Jsem rád, že se podařilo novou základnu vybudovat i v této severní části našeho kraje,«řekl jihomoravský hejtman Jan Grolich.
»Poslední roky, a k tomu covidová pandemie, nám ukázaly rezervy v kapacitách stanovišť. Základny teď dimenzujeme tak, aby v nich byl vždy prostor pro případné navýšení počtu výjezdových skupin. V Boskovicích budou sídlit dvě výjezdové skupiny, z toho jedna s lékařem. Do budoucna se předpokládá rozšíření na tři výjezdové skupiny,« uvedl náměstek hejtmana pro oblast vzdělávání, zdravotnictví a strategii chytrého regionu Jiří Nantl.
V původní budově v areálu Nemocnice Boskovice byla výjezdová základna ZZS JMK od roku 1996. Nový objekt je koncipován jako dvoupodlažní nepodsklepený s plochou střechou. Přízemí je k parkování čtyř sanitních vozidel. Dále jsou zde umístěny sklady zdravotnického materiálu a prádla, infekčního odpadu a komunálního tříděného odpadu nebo sanitační box. O patro výše najde zázemí posádka.
»Dosavadní základna se v nadcházejících dnech stane bývalou, skutečně už nevyhovují. Kapacitně ani technicky. Jsme rádi, že můžeme být v novém a že vše je velmi dobře vymyšleno i z pohledu logistického, ať už jde o přesuny posádek do vozů či jakýkoliv pohyb zdravotníků po budově. Celkově nám přibývá výjezdů, více jich evidujeme i tady na Boskovicku, takže větší a modernější základna je logické vyústění vývoje. Průběžně se snažíme vylepšovat podmínky, ve kterých naši zaměstnanci pracují. A samozřejmě s tím souvisí neustálé zkvalitňování péče o pacienta,« vysvětlila ředitelka ZZS JMK Hana Albrechtová.
»Protože jsme splnili všechny požadavky na nízkoenergetický charakter stavby, obdržíme na ni dotaci 30 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí. Objekt je totiž řešen jako energeticky pasivní. Tepelná energie pro vytápění, chlazení a ohřev teplé užitkové vody je primárně zajištěna tepelnými čerpadly země – voda. Základna disponuje také fotovoltaickou elektrárnou, jde o 66 panelů na sběr sluneční energie o výkonu 450Wp. Část dešťové vody bude uchována v nádrži a zpětně využita pro splachování WC,« popsal řešení stavby radní pro investice Vladimír Šmerda.
(vž)
FOTO – Michaela BOTHOVÁ
