Představitelé hlavního města a dopravního podniku (DPP) na Pankráci zahájili stavbu trasy metra D z Pankráce na Olbrachtovu.
Náklady na tuto část linky jsou asi 14,5 miliardy korun a práce potrvají 90 měsíců, tedy asi sedm a půl roku. Součástí jsou dvě stanice, kdy stanice Pankrác bude přestupní na nynější stejnojmennou stanici na lince C a město v ní očekává více než 120 000 cestujících denně. Na zahájený úsek poté naváže úsek na Nové Dvory a jako poslední vznikne úsek do Písnice. Náklady by měly být při započtení inflace celkem 52,09 miliardy korun.
DPP letos v lednu dokončil geologický průzkum, který na Pankráci prováděl na čtyřech místech. Stavby vytvořené při průzkumu budou v budoucnu využity. V první etapě vzniknou na 1,3 kilometru dlouhém úseku nejen zmíněné dvě stanice, ale také mezistaniční tunely, tunel pro obratové koleje a odstavný tunel, technologické tunely pro vzduchotechniku, spojka mezi tratěmi C a D a několik eskalátorových tunelů. Po dokončení úseku do Písnice má metro pokračovat z Pankráce na náměstí Míru.
Stanice Pankrác bude jednolodní s bočními nástupišti a bude největší na trase D. Kolejiště bude 33 metrů pod zemí. Stanice Olbrachtova bude tvořena dvěma staničními tunely v oblouku s vnitřními nástupišti a bude mít dva vestibuly. Tunel mezi stanicemi bude měřit 675 metrů. Na Pankráci budou využity zmíněné tunely vytvořené při geologickém průzkumu. Vybudována bude rovněž 468 metrů dlouhá propojka mezi linkami C a D. Metro na ni překoná výškový rozdíl 15 metrů. Vlaky budou do doby, než bude mít trasa D své depo, vyjíždět z depa Kačerov.
Jako první začnou práce na přeložkách inženýrských sítí, na které naváže hloubení přístupových šachet nutných pro ražbu samotných stanic. Současně s tím začnou ražby tunelů mezi stanicemi. Ve druhé fázi v letech 2024 a 2025 začnou dělníci razit stanice. Na konec začne stavba vestibulů.
Financovat bude město stavbu nejen ze svého rozpočtu, ale zároveň jedná o úvěru s Evropskou investiční bankou (EIB) a rovněž s vládou.
(ng)
1 komentář
…12. srpna 1978 byl zprovozněn první úsek linky A, ve stanici Muzeum vznikl první přestupní bod metra. Roku 1977 se začalo se stavbou prvního úseku linky B. Roku 1980 byly linky A a C prodlouženy. Budování prvního úseku linky B Sokolovská (dnešní Florenc) – Smíchovské nádraží trvalo osm let, do provozu byla trasa B dána 2. listopadu 1985. V této době se také dala do pohybu stavba dalších navazujících úseků Dukelská (dnes Nové Butovice) – Smíchovské nádraží, připravovala se stavba Sokolovská–Zápotockého (dnes Českomoravská), stavělo se depo trasy A v Hostivaři a roku 1984 byla trasa C prodloužena pod Vltavou do Holešovic….
Hodně jsem tam najezdil…
Komentáře jsou uzavřeny.