Vědci z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI využijí moderní metody aplikované i v kriminologii při zkoumání toho, jak fungují školní kolektivy. Pomocí nich zjistí, zda je daná třída soudržná, či nikoliv. Pomůže jim takzvaná analýza sociálních sítí, která se užívá napříč vědními obory, např. u rozkrývání organizovaného zločinu.
Jejím průkopníkem v ČR je expert SYRI Tomáš Diviák, který už analyzoval známou kauzu Rath či tzv. metanolovou aféru.
V kriminologii se analýza sociálních sítí používá zejména k rozkrývání skupin zapojených v organizovaném zločinu, protože umožňuje mapovat, jak tyto skupiny fungují. »Typicky se v takové analýze seberou data o skupině aktérů a vazbách mezi nimi, z čehož se zkonstruuje síť. Z ní lze pomocí řady různých metrik a modelů vyčíst, kdo je v dané síti klíčový aktér, zda je struktura sítě centralizovaná kolem několik málo ‚bossů‘ či je spíše horizontálně rozprostřená kolem všech zúčastněných nebo kde jsou slabá či jinak pozoruhodná místa v její struktuře,« popsal Diviák.
Komplexnější statistické modely pak umožňují prostřednictvím simulací modelovat, ze kterých mechanismů síť vznikla či jak se vyvíjela v čase. »V praxi ji policisté používají především pro zvýšení efektivity vyšetřování, neboť díky odhalení významných aktérů lze lépe zacílit pozorování či následné zatýkání nebo dále objasňovat, co se v daném případě děje,« uvedl Diviák, který nyní vypomáhá s přenosem analýzy procesu dovzdělávání.
»Pomocí moderních metod chceme zkoumat,jak moc je daná třída soudržná, do jaké míry jsou vztahy mezi žáky podporující, či antagonistické, jaké faktory za tím stojí a jaký to má dopad na učení žáků i sociální klima třídy,« uvedla vědecká ředitelka SYRI a vedoucí skupiny Vzdělávání Klára Šeďová. Soudržnost v rámci třídy lze měřit mnoha způsoby. Jednou z možností je sledovat celou síť vztahů ve třídě a analyzovat, zda je celá třída propojená jako celek nebo zda se rozpadá do vzájemně nepropojených skupinek. »Rovněž lze posoudit, jak moc je síť hustá a kompaktní, tedy jestli jsou vztahy vzájemné, frekventované, nebo spíše ne,« upozornil Diviák.
V neposlední řadě je možné soudržnost sítě zkoumat z hlediska atributů, což jsou individuální vlastností lidí v síti. Ve školních třídách jsou těmito atributy pohlaví, prospěch, etnicita nebo třeba i delikventní chování. »Může se totiž stát, že v rámci dané kategorie jako je národnostní skupina nebo pohlaví, jsou žáci soudržní a dobře interagují, ale nepřenáší se to napříč třídou, což můžeme vidět například u ukrajinských žáků. To pak také může mít vliv na soudržnost třídy nebo na výskyt sociálně patologických jevů jako je šikana nebo exkluze z kolektivu,« poznamenal Diviák, který v SYRI pomáhá s metodikou, jak data sbírat, a následně s jejich analýzou.
Mezi hlavními cíli SYRI je minimalizovat nerovnosti ve společnosti, což se týká i vzdělávání. »V institutu SYRI analyzujeme, jak lze omezit vzdělanostní nerovnosti a jejich negativní dopady, a to v běžných i krizových situacích. Zkoumáme mechanismy podpory účinné ve vztahu k různým žákovským skupinám a vyhodnocujeme možná intervenční opatření,« uzavřela Šeďová.
(vž)
ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv autora
