Vážené čtenářky, milí čtenáři! Už minulý týden jsem na svých sociálních sítích formou krátkého videa informovala o zprávě ze Slovenska, kde premiér Heger oznámil, že tamním domácnostem díky zásahu vlády příští rok cena elektřiny nevzroste a plyn podraží o velmi rozumných 15 procent. Na Slovensku se totiž cena elektřiny mění pouze jednou za rok, vždy 1. ledna. Slovenské vládě se pro příští rok podařilo dohodnout s elektrárnami cenu elektřiny v přepočtu 1500 korun za MWh.
U nás vláda zastropovala cenu na čtyřnásobku 6000 korun za MWh a ještě měla tu drzost to vydávat za úspěch. Díky zásahu vlády ušetří u našich sousedů každá domácnost v příštím roce zhruba 73 tisíc korun. Tomuto říkám reálná pomoc, nikoliv tomu, co předvádí ministr Síkela a dámy Pekarová a Němcová se svými drzými řečmi o svetrech.
Neschopnost Fialy a spol.
Proč to ale jinde jde a u nás nikoliv? Proč u nás jen pořád dokola posloucháme o tom, jak za vše může předchozí vláda, stále se čeká na nějaké zázračné řešení odjinud, hraje se tu mediální komedie a pětikoalice věří, že se jí mediální masáží podaří lidi přesvědčit, že to zkrátka jinak nejde. Příklad Slovenska ale ukazuje, že za výší účtů za energie je u nás v první řadě právě neschopnost Fialovy vlády cokoliv vyjednat a přijmout jakékoliv efektivní opatření. Nejde ostatně jenom o Slováky, kterým ceny energií budeme v zimě ve svetrech závidět. Za energie si ale naši občané v součtu zaplatí víc než jakýkoliv z našich sousedů nebo Francouzi či Maďaři. O rozdílech ve mzdách a platech mezi občany naší země a Rakušany, Francouzi či Němci asi nemá smysl ani hovořit.
Tři čtvrtiny v problémech
Zatímco jinde budou mít lidé v dnešní době tolik potřebnou jistotu do budoucna a jejich peněženkám se znatelně uleví, v Česku klesají mzdy nejvíc za posledních 30 let, tedy od vzniku samostatného státu. Podle analýzy společnosti Cyrrus klesla reálná mzda Čechů ve třetím čtvrtletí tohoto roku o 8,9 %. K udržení stejné životní úrovně jako loni tak bude lidem s průměrnou mzdou letos chybět asi 40 tisíc korun, měsíčně tedy asi 3300 Kč. Analýza se zamýšlí také nad dalšími dopady ekonomické situace českých domácností. Chybějící finance u lidí povedou k vyššímu počtu krádeží, vyšší spotřebě alkoholu, nárůstu v počtu rozvodů, zhoršení vnímání zdravotního stavu či k vyššímu počtu sebevražd. Negativní trendy u životní úrovně Čechů dokládá také analýza společnosti LMC, podle které uvádí 52 % Čechů, že se svými příjmy vyjdou jen obtížně a 19 %, tedy pětina dotázaných, s měsíčními příjmy nevyjde vůbec a musí si přivydělávat nebo půjčovat.
Takže si to shrňme: téměř tři čtvrtiny domácností tak mají už nyní ekonomické problémy, reálné mzdy klesnou o téměř 10 % a komu ještě zbyly nějaké úspory, těm z nich 20 % ukrojila inflace. Děsivé vysvědčení pro vládní pětikoalici. Nejde přitom o žádné obchodování se strachem, jak se vláda snaží v rámci své PR komunikace celou situaci rámovat. Zhoršení situace ve všech těchto zásadních ukazatelích nyní předpovídají i nezávislé analýzy a vinu této vládě, která se svou neschopností rozhodla zdevastovat českou společnost, už nikdo neodpáře. Petře Fialo, omluvte se lidem a odstupte, než bude pozdě!
Pavel v Řeporyjích
Už jen něco málo přes měsíc zbývá do prezidentských voleb, v nichž považuji za nejdůležitější to, aby nebyl zvolen kandidát, který půjde současné vládě na ruku. Samotné doporučení pětikoalice by tedy mělo být samo sobě dostatečným varovným signálem, kterým kandidátům se při zvažování volby vyhnout. Čemu pak ovšem nerozumím už vůbec je, proč se po Danuši Nerudové vydal také Petr Pavel do Řeporyjí za starostou Novotným. Zatímco u paní Nerudové to možná můžeme přisoudit její politické nezkušenosti a snaze dostat se do povědomí lidí, u generála Pavla je pro mě účel takové schůzky opravdovou záhadou. Generál na jedné straně mluví o vážnosti a slušnosti, během své kampaně pak ale nemá problém se scházet s odsouzeným člověkem, který jiným lidem ničil životy a neštítil se klesnout dokonce tak hluboko, že přál ostatním smrt. Generálova kandidatura mi vlastně zatím celkem připomíná svou dynamikou někdejší kandidaturu Jana Fischera. Také generál Pavel byl establishmentem vybrán jakožto jakási slušná alternativa vůči jednomu nenáviděnému nepříteli, avšak v momentě, kdy je konfrontován se svou minulostí, se ukazuje, že jde o osobnost bez jakékoliv vnitřní integrity.
Příkaz dne: Ukončit konflikt!
Pojďme se ale podívat, co se děje za oceánem. Ačkoliv se o tom v našich médiích nemluví, tak v poslední době se množí hlasy i amerických novinářů a politologů, kteří vyzývají k ukončení ozbrojeného konfliktu na Ukrajině diplomatickým jednáním. Blíží se Vánoce, a tak není překvapující, že například američtí spisovatelé a míroví aktivisté Medea Benjaminová a Nicolas Davies připomněli vánoční příměří z roku 1914, kdy vojáci bojujících armád složili zbraně a v zemi nikoho mezi zákopy oslavili vánoční svátky. Oba známí autoři předložili osm důvodů, proč by i letošní Vánoce mohly nabídnout prostor pro příměří a šanci k jednání o přesunutí konfliktu z bojiště k vyjednávacímu stolu. Zde je jejich stručné shrnutí:
1. bod: Nejurgentnějším důvodem je denně rostoucí počet mrtvých na obou stranách. Na Ukrajině jsou dnes miliony lidí bez topení, elektřiny či vody v teplotách pod nulou. Nejvyšší představitelé ukrajinského energetického systému vyzvali miliony občanů, aby aspoň na několik měsíců emigrovali. Podle ukrajinského předsedy vlády Denyse Šmyhala 35 % ukrajinské ekonomiky zkolabovalo.
2. bod: Ani jedna ze stran nemůže dosáhnout rozhodujícího vojenského vítězství. Díky nedávným úspěchům na bojišti je dnes Ukrajina v dobrém vyjednávacím postavení. Současně je jasné, že deklarovaný cíl získat zpět Krym a celý Donbas je zcela nereálný.
3. bod: V USA je stále víc vládních činitelů přesvědčeno, že vojenská a ekonomická pomoc Ukrajině by se již neměla zvyšovat. Podle listopadového výzkumu pro Wall Street Journal 38 % republikánů říká, že USA již dnes poskytuje Ukrajině příliš velkou pomoc.
4. bod: I mnoho Evropanů je ochotno podpořit diplomatické řešení konfliktu. V Německu se pro ně ve výzkumech vyslovilo 55 % občanů, v Itálii 49 %, v Rumunsku 70 % a v Maďarsku dokonce 92 %.
5. bod: Většina světa by podpořila mírové jednání. Na letošním zasedání Valného shromáždění OSN se pro ně vyslovilo 66 vládních politiků, kteří reprezentovali většinu světové populace.
6. bod: Konflikt má katastrofický dopad na životní prostředí. Jen sabotáž ruského podmořského plynovodu Nord Stream vedla k uvolnění největšího zaznamenaného množství metanového plynu srovnatelného s ročními emisemi milionů aut. Protiruské sankce obrovsky podpořily průmysl fosilních paliv, což v čase povede ke klimatické katastrofě.
7. bod: Konflikt má negativní ekonomický dopad na mnoho států, což přiznali nedávno na jednání na Bali i představitelé skupiny G20. Navzdory jejich varování bohaté státy i nadále preferují investice do zbraní a války místo do snah bojovat s klimatickou krizí nebo chudobou a hladem.
8. bod: Posledním důvodem, který dramaticky podtrhuje ty ostatní, je nebezpečí nukleární války. Již dříve jsem v tomto pořadu zmínila neochotu prezidenta Zelenského přiznat, že raketa, která v Polsku zabila dva zemědělce, byla vypálena z Ukrajiny. Pokud by se s tímto postojem ztotožnila polská vláda, tak mohla díky alianční vzájemné obraně vyvolat válku mezi NATO a Ruskem.
Tento poslední argument mimochodem zmiňuje i Philip Giraldi z Institutu Rona Paula, který 18 let pracoval jako vysoký důstojník CIA. Giraldi dokonce napsal, že věří, že raketa byla vystřelena záměrně, neboť Zelenskyj si přeje vtáhnout USA do války s Ruskem. Giraldi rovněž cituje diplomata z členské země NATO, který sdělil renomovaným novinám Financial Times, že »Ukrajinci ničí naši důvěru k nim. Otevřeně lžou. To je destruktivnější než raketa«.
Snaha USA jasná
Spekulace se soustřeďují i na miliardy dolarů amerických daňových poplatníků, které díky zkorumpované ukrajinské vládě financují mechanismus praní špinavých peněz. Server Politico cituje evropského diplomata, podle něhož »na této válce nejvíc vydělávají USA, protože prodávají víc plynu za vyšší částky a rovněž prodávají víc zbraní«. Evropské kritiky navíc rozhněvalo rozhodnutí USA podpořit zelený průmysl částkou 369 miliard USD v rámci zákona o snížení inflace, což hrozí vyřadit z trhu evropské firmy. Na to si před několika dny stěžoval v USA i francouzský prezident Emanuel Macron, který i zdůraznil, že USA nutí Evropu platit za plyn 4x víc, než za něj v USA platí americké firmy.
Byla bych moc ráda, kdyby slova nejen amerických pacifistů našla svůj cíl a kdyby nejen během svátků utichly zbraně. Užívejte předvánočního času a budu se na vás těšit opět za týden!
Pozn. redakce: pravidelnou rubriku Bez obalu s Kasteřinou Konečnou (navíc doplněnou o další přílohy) si můžete pustit i online na sociálních sítích Kateřiny Konečné a KSČM. (Mezititulky redakce
